Jak se bydlí umělcům z burlesky Miss Cool Cat a Davidu Jahnovi? "Žijeme jako nomádi, kufry máme pořád otevřené!"

Když vás k sobě domů pozvou hudebník a režisér David Jahn a performerka Terézia Mia alias Miss Cool Cat, je to nabídka, která se neodmítá. Oba se věnují umění burlesky, lechtivé hudebně divadelní show, a Prague Burlesque patří v této branži k evropské špičce. Přivítali nás ve svém vzdušném a světlém bytě v pražských Vršovicích.

Autor: Hynek Toman / Zdroj: archiv autorů / 6. 2. 2019

Co se vám na vašem bytě nejvíce líbí?

David: Ložnice. (Smích)

Terézia: Nevěděla jsem, že ji budete fotit, takže je to tam takové… No nic. (smích) Ale líbí se mi schody do ložnice.

David: I ta střešní okna jsou hezká, ale špatně se myjí, nejdou ani pořádně otevřít.

Je váš byt spíš privátní prostor, kam jen tak někoho nepustíte, nebo tady míváte často hosty?

David: Pro mě je to spíš privátní prostor.

Terézia: No, v pátek docela často končíme u nás, ne?

David: To je pravda. Pár večírků už tady bylo.

Terézia: Na kolaudačce jsme tady měli nějakých čtyřicet hostů, to bylo trochu šílené, ale všichni se sem vešli, a nakonec to bylo skvělé. A občas tady skončíme i v pátek, bavíme se o show a u toho popíjíme.

Velká šatna kostýmů nesmí chybět

Je tohle finální podoba vašeho bytu, nebo plánujete ještě nějaké změny?

David: Maximálně rolety do oken.

Terézia: Moc měnit to tady neplánujeme. Já bych chtěla více kytek, ale přes léto tady bývá horko a rostliny tu trpí. A možná trpí i naším životním stylem, když na dva tři týdny odjedeme pryč a nikdo je nezalévá. (smích)

22. 5. 2019Nejčastější lži, které muži říkají o svých penisech: výmysly vs. realita

Jak se práce v umělecké branži projevuje na vašem životním stylu?

David: Náš režim by lidem, kteří chodí normálně do práce, připadal trochu zvláštní, protože v noci hodně vystupujeme a dopoledne se pak potřebujeme vyspat. Také jsme často na cestách a doma moc nebýváme.

Terézia: Tím, že vystupujeme po celé Evropě, si někdy přijdu domů jenom přebalit kufr a zase odcházím. Produkujeme hodně představení a byt podle toho vypadá. Je tady hodně kostýmů, tvoří třetinu obýváku. Kufry máme pořád otevřené, žijeme tak trochu nomádským stylem.

Dvě výrazné osobnosti v jednom bytě – neměli jste problém se domluvit ohledně toho, jak to tady bude vypadat?

Terézia: To ani ne, prostě jsme tady dali dohromady pár svých věcí.

David: Naopak, oba máme rádi černou barvu, takže ta se v bytě vyskytuje docela dost.

Máte tady spoustu obrazů. Kdo jsou vaši oblíbení umělci?

David: Já mám nejraději Ernsta Fuchse. A taky H. R. Gigera, se kterým jsem pět let spolupracoval. V kuchyni i na chodbě máme jeho obrazy.

Terézia: Já mám ráda třeba komiksy od Káji Saudka, má hodně erotické věci. My tu vůbec máme dost erotických věcí, ale jak se oba věnujeme burlesce, tak nám to už ani nepřijde. Erotika v umění mě baví. Pro někoho by to bylo moc, ale já v nahém těle vidím hodně krásy.

Kolik let se věnujete burlesce?

Terézia: David to dělá už jedenáct let. Nutno říct, že v posledních letech se z burlesky stala velká móda a některé produkce se na té vlně snaží svézt.

Jak vás vůbec napadlo se tomu věnovat?

David: Už dřív jsem se živil hudbou, patnáct let předtím jsem jezdil po turné. Přišlo mi, že v Čechách mají ženy málo prostoru, že tu není žádná alternativní scéna, kde by se mohly stylově oblékat a nějak se realizovat. Náhodně jsem tehdy narazil na burlesku. V roce 2007 jsem zakládal první Burlesque Night a od té doby mě to nepustilo.

Kde a jak jste na burlesku narazil?

David: Zaujala mě Velvet Hammer v Kalifornii . Byly tam výrazné typy žen, bavila mě celá ta stylizace a zpracování. Vzal jsem si je tak trochu za vzor.

Máte v burlesce nějaké ikony?

Terézia: Pro mě je to například Pearle Noire, učitelka a performerka. Díky tomu, že produkujeme Prague Burlesque Festival, sem tyto ikony přivážíme a potkáváme se s nimi i osobně. Z evropských mám ráda Kalinku Kalaschnikow, Imogen Kelly z Austrálie. A Ditu von Teese obdivuju hlavně za to, jak celý žánr dokázala povznést a že se z ní vlastně stala obrovská celebrita.

Soubor Prague Burlesque spolupracuje s designovou značkou Lasvit…

Terézia: Ano, spolupráce proběhla tento rok v březnu, vznikla z toho video kampaň a společně jsme byli na Milan Design Week, v jehož rámci jsme dělali show.

David: Performance se jmenovala Monster Cabaret a vyhráli jsme za ni Milano Design Award, což je vlastně, jako kdyby herec vyhrál Oscara.

Celý byt doslova dýchá uměním

Jak často vlastně vystupujete?

David: Jako jeden z mála evropských souborů vystupujeme každý pátek v pražském divadle Royal. Za náš vůbec největší úspěch považuji, že se nám daří vyprodávat celou sezonu. Zveme všechny čtenáře, hrajeme od října do konce srpna.

Terézia: V Praze obyčejně jdete buď do divadla, nebo do baru, není zvykem to kombinovat. Tyto dvě věci u nás spojujeme dohromady. Chodí na nás všechny generace, hodně mladých lidí, ale hrdí jsme právě na své starší publikum. Každou sezonu vzniká kompletně nový program.

Jaké je téma vaší nové show?

David: Popisuje Hollywood dvacátých a třicátých let, zlatou éru, kdy krásní herci a herečky ze stříbrného plátna začali vydělávat nehorázné sumy, ale jejich osobní životy byly protkané násilím, drogami a sexem.

Terézia: Tento rok se nám podařila unikátní věc, číslo s velkým vodním tankem, do kterého se celá ponořím. Takový tank má tři a půl tuny, takže bylo poměrně náročné vymyslet to tak, aby to celé fungovalo.

16. 1. 2019Restaurace El Emir nabízí blízkovýchodní pohostinnost i plné talíře pravé libanonské kuchyně

Jak dlouho trvá takové číslo nacvičit a kolikrát se potom hraje?

Terézia: Vznik čísel záleží na jejich náročnosti, ale od nápadu k realizaci to může trvat klidně i rok. Když má číslo úspěch, hraje se klidně donekonečna. Součástí příprav je vytvoření rekvizit a kostýmů, nově spolupracujeme například se značkou Preciosa, takže na kostýmy využíváme české krystaly.

David: V divadle Royal hrajeme pětačtyřicet show za sezonu a vedle toho máme dalších asi sto až sto padesát akcí.

Terézia: Takže těch sto padesát a víc vystoupení za rok dáme, což je vážně hodně a jsme za to moc rádi.