(Anti)sexuální revoluce: S. U. R. – Sexual Universal Robots

Když před téměř sto lety psal Karel Čapek své vědeckofantastické drama R.U.R, varoval před negativními dopady techniky na lidstvo. Pravděpodobně však netušil,…

Autor: Mirka Dobešová / Zdroj: MD / 1. 2. 2019

Když před téměř sto lety psal Karel Čapek své vědeckofantastické drama R.U.R, varoval před negativními dopady techniky na lidstvo. Pravděpodobně však netušil, jak aktuální bude jeho text počátkem nového tisíciletí. Vytrácející se zájem o sex a nedostatek intimity kompenzovaný nadměrnou konzumací pornografie či užíváním rozličných stimulantů má však dle sexuálních vizionářů skutečně jediné možné východisko. Sexuální roboty. Ocitá se tedy lidstvo na sklonku další revoluce v sexualitě?

22. 2. 2019Mužský ideál 21. století našli v Japonsku. Je jím „ikumen“, muž-otec. V čem spočívá jeho kouzlo?

Změny v postojích k náboženství, emancipace žen, pokroky v medicíně, které umožnily léčbu sexuálně přenosných chorob, dokázaly bránit nechtěnému těhotenství, ale i podporovat mužské libido/erekci – to vše jsou stěžejní aspekty, které ovlivnily nejen celospolečenský přístup k sexualitě, ale také sexualitu žitou. Bez ohledu na to, které z těchto faktorů jsou považovány za „revoluční“, všechny postupně směřovaly k sexuální liberalizaci. Sex se stal potěšením, kterému se mohli oddávat všichni bez ohledu na pohlaví, genderovou identitu i sexuální orientaci – a do jisté míry také bez obav z odsudků či možných negativních následků. Dnes se však zdá, že stojíme na prahu změn zcela opačného směru. Jejich poznávacím znamením je odcizení.

Ačkoliv by se dalo říci, že žijeme v sexuálně nejliberálnější době v historii, aktuální průzkumy naznačují, že lidé po celém světě si sexu užívají v nejnižší míře za posledních několik dekád. V určitém slova smyslu kritická je situace v Japonsku, kde dokonce 46 % žen a 25 % mužů ve věku od 16 do 25 let sexuálním stykem přímo pohrdá. Za tímto stavem lze vidět souhru mnoha faktorů. Někteří odborníci však komplexně hovoří o antisexuální revoluci.

Porucha nového tisíciletí: sexuální anorexie

Termín „anorexie“ donedávna patřil do ranku poruch příjmů potravy a značil onemocnění, kdy lidé záměrné odmítají potravu. Sexuální anorexie je do jisté míry paralelou, jen dotyční namísto řízku s bramborovým salátem odmítají sex. A na vině je podle sexuologů především extrémní míra pornografie, která je dnes na internetu dostupná jako zboží denní potřeby. V mnoha případech navíc bezplatně. Problematické je pak nejen samotné množství konzumovaného porna, ale také další důsledky jako utváření si nereálných představ o sexuálním životě či zvýšení násilného chování. Jak konstatuje sexuolog MUDr. Ivo Procházka, CSc., „porno je pohádka pro dospělé. Tak je ho třeba brát. Není to učebnice sexuální výchovy.“ Když totiž „dojde na věc“ v běžné realitě, pravidelní konzumenti porna mohou být najednou naprosto bezradní – o zklamání, že partnerka nedokáže při dosahování orgasmu svůdně máchat umělými řasami a provozovat jako bonus akrobatické kousky, příp. že partner při opravě pračky fyzicky nezvládne tři čísla za sebou, ani nemluvě.

Není však všechno tak černé, jak se může zdát. Vědecká obec je totiž v této otázce poměrně rozpolcena. Podle studie z roku 2015 totiž naopak pravidelné (ovšem nikoliv nezřízené) sledování porna alespoň dvakrát týdně libido a také touhu po sexu posiluje. To ostatně potvrzuje i MUDr. Procházka. „V zásadě může porno plnit dvě funkce – substituční, kdy pomáhá k dosažení sexuálního uspokojení, a stimulační, kdy může přispět k navození sexuální touhy. Tedy třeba když dva partneři společně porno sledují,“ shrnuje.

Pornografie může být přínosem, ale také zabijákem sexuality

Moderní život – zabiják sexuální touhy

Člověk je sexuální bytost. Zdá se však, že podoba uspokojení se začíná měnit, resp. lidé se postupně začínají adaptovat na zcela nové podmínky, jež se týkají seznamování, hledání partnera/ky a následně i sexuálního života. Zatímco tedy někteří odborníci popírají vliv pornografie na kvalitu a četnost sexuálního života, jiní pokles zájmu o sex přikládají navyšujícím se počtům lidí trpících depresemi a duševními problémy. Podle výzkumu publikovaného v odborném časopise Journal of Sexual Medicine je přímo prokazatelné, že deprese vedou k sexuálním dysfunkcím a snížení sexuální touhy. Příčinnou souvislostí je život. Moderní život. A miléniálové údajně mají stále méně sexu, z mladších generací baby boomers a generace X dokonce nejméně.

Koktejl tvořený veškerými nejistotami (bydlení, práce…) a všudypřítomnými technologiemi je pak přímo anti-sexuální. „Obecně klesá frekvence reálných kontaktů, prožitých chvil, rozhovorů, vše je nahrazováno virtuální realitou. A tak to může být i se sexem. Když onanujete, tak je to jednodušší, rychlejší a s menšími riziky než reálný partnerský sex,“ zdůvodňuje pokles zájmu o partnerskou intimitu sexuolog Procházka.

Zároveň tak není divu, že ti, co (marně) hledají životní/ho partnera/ku na Tinderu/Grindru/jakékoliv jiné online seznamce, své snahy po čase mohou vzdát (a začnou hledat spíše terapeuta). Ti pomstychtiví či příliš frustrovaní navíc mohou využít technologií k dalšímu současnému fenoménu – revenge pornu, tedy pornu „za odplatu“ – tehdy zhrzený/á partner/ka umístí na internet intimní snímky/videa protějšku. A takový materiál logicky neprospěje nikomu, na druhou stranu však může ještě prohloubit nedůvěru mladých lidí v navázání hlubších vztahů. Z hledání lásky se tak nezřídka stává sex na jednu noc. Z marného hledání pak rezignace.

Stimuluji, stimuluješ, stimulujeme

Modrá pilulka, jak se přezdívá Viagře, byla svého druhu zázrakem – ne nadarmo je právě s ní spojována jedna samostatná etapa vývoje lidské sexuality. Dnes však jen Viagra nestačí. Chemsex, tedy sex za užití rozličných psychoaktivních látek, tekuté extáze/GHB či v ČR nejčastěji pervitinu, se stal fenoménem, který – ač se s ním již lze setkat i mezi hetero populací – je stále „doménou“ gay komunity. „Pro řadu heterosexuálních mužů může být chemsex zajímavé zpestření sexu. Mnohem méně se to týká žen, což souvisí s odlišným očekáváním mužů a žen od sexu. A protože v gay párech či skupinách – jelikož chemsex je často i skupinová záležitost – se setkávají podobné vzorce mužského sexuálního chování, tak zřejmě nikdy u heterosexuálů nedosáhne takového rozšíření. Navíc tu hrají roli další faktory, které jsou v gay komunitě častější, zejména nedokončený coming out, častější narušené sebevědomí či HIV pozitivita,“ vysvětluje Ivo Procházka, který působí také v AIDS centru a pracuje s HIV pozitivními pacienty.

Jak však upozorňuje např. Peter Weatherburn, který se dlouhodobě zabývá problematikou sexuality a v Británii sestavil celonárodní program prevence HIV/AIDS, kromě samotného zlepšení kvality sexu nelze v případě chemsexu přehlížet ani řadu spojitých motivací – kromě zvýšení atraktivity, zintenzivnění prožitků a intimity jde mj. právě o překonání nedostatku libida. Ačkoliv všechny tyto účinky mohou být jistě lákavé, přehlížet nelze ani ty destruktivní, které se k užití různých typů drog na zvýšení/zlepšení sexuálního apetitu a prožitku pojí – kromě vyššího rizika nákazy sexuálně přenosnými chorobami (HIV nevyjímaje) a možného sexuálního násilí jde o vznik závislosti a zároveň neschopnosti mít sex bez užití těchto stimulantů. „Chemsex samozřejmě přináší intenzivnější, dlouhotrvající a zajímavější – včetně nových sexuálních praktik – prožitek. Ale jak už to tak u drog bývá, tak něco je vždy za něco. Řada lidí po pravidelném užívání chemsexu už není schopna mít sex bez drogy a navíc ten efekt, který poznali při prvních experimentech, je nenávratně pryč,“ popisuje realitu Ivo Procházka.

Stanou se roboti naší sexuální budoucností?

S robotem v posteli

Když v úvodu zmiňovaný Karel Čapek (resp. jeho bratr Josef, který termín údajně vymyslel) obohatil jazyk o termín „robot“, jistě netušil, že o pár desítek let později budou lidé s futuristickým vynálezem sdílet lože. Krůček po krůčku jsme se totiž – přes nadmíru konzumované pornografie, pokles sexuální touhy a neschopnost navázat vztah – propracovali až k sexuálním partnerům/kám, kteří/é sice nemají srdce, na druhou stranu protějšek uspokojí kdekoliv a kdykoliv, a to i bez teplé večeře…či hřejivého slova.

Nemyslete si ale, že budete muset sdílet domácnost s kovovým monstrem – sexuální roboti a robotky jsou ze silikonu a mají naprogramované velmi sofistikované pohyby, které věrně napodobují ty lidské. A když už jsme naráželi na hřejivé slovo a teplou večeři, nutno dodat, že tito roboti mají vestavěné také ohřívače, které simulují teplotu lidského těla. Díky senzorům reagují na dotek a již je ve výrobě také prototyp sexuálního robota, který umí mluvit a usmívat se. To sexuální robotka Harmony, která je již na trhu, nabízí dokonce „emocionální spojení“ (ať už to v řeči robotů znamená cokoliv).

Podle příznivců moderních technologií přitom nebude trvat dlouho a tito roboti/robotky se stanou běžnou součástí našich domácností, a to bez ohledu na pořizovací cenu, která začíná v přepočtu na částkách kolem čtvrt milionu korun. Jak navíc uvádí mluvčí společnosti RealDoll, která se na produkci sexuálních robotů specializuje, ne vždy jsou zákazníci k nákupu motivováni jen sexuální potřebou. „Někteří klienti nám píší, že jim naše panny zachránily život, protože po smrti manžela/ky nebo po ukončení vztahu cítili, že nemají důvod žít,“ tvrdí. To čínská společnost ExDoll jde v polidšťování robotů ještě dál a při výrobě se nechala inspirovat digitálními asistentkami, jako je Alexa či Siri. „Sexuální robot využije vestavěné mikrofony a bude schopen rozpoznat např. žerty, kterým se bude smát,“ popisuje výrobce. A finálním úkolem prý je, aby sexuální robot byl schopen provádět i domácí práce – třeba zapnutí myčky. Otázkou však zůstává, zda pak budeme vůbec potřebovat i partnery/partnerky z masa a kostí se všemi jejich náladami, zlozvyky a třeba i nevěrou…

29. 1. 2019Nudí vás obyčejné italské restaurace? Vyzkoušejte něco nového ve vinohradském podniku Avenue Restaurant & Bar

Hrozí tedy, že klasický mezilidský kontakt, sex a něžnosti z našich ložnic časem zcela vymizí? Ačkoliv by se mohlo zdát, že lidstvo právě k tomuto stavu spěje, podle sexuologa Ivo Procházky snad nebude tak zle a stávající antisexuální revoluce dojde postupně ke svému konci. „Myslím, že v historii se střídají období sexuální revoluce a sexuální kontrarevoluce. Po uvolněných dvacátých letech minulého století přišlo období nacismu a komunismu včetně jejich sexuálních restrikcí, po éře hippies přišla éra HIV. Současná doba je plná přechodu k virtuálnímu světu, ale když se podíváte na Tinder a Grindr, tak se nezdá, že by sex byl vždy na vedlejší koleji. Jen se prostě trochu proměnil…,“ uzavírá. Ostatně, jak říká i Čapkův Alquist, jediný člověk, který po boku robotů přežívá – vlastně se nic neděje. Jen samý pokrok…