Vědci s překvapením zjistili, jak dlouho přesně ženy dokážou udržet vaše tajemství

„Prosím tě, hlavně to nikomu neříkej.“ V podstatě by to mohla být znělka v rozhlase, neboť informace uváděné těmito slovy často skončí u podobného množství…

Autor: Nikol Šubrtová / Zdroj: FOTO: Instagram, Pixabay / 21. 1. 2019

„Prosím tě, hlavně to nikomu neříkej.“ V podstatě by to mohla být znělka v rozhlase, neboť informace uváděné těmito slovy často skončí u podobného množství recipientů s tím rozdílem, že u dvacáté páté osoby už subjekt informace není „jen těhotný“, ale ještě se nutně bude rozvádět, protože „bůhví s kým to má, když ten její je pořád v trapu.“

15. 4. 2019FOTO: České matky budou dnes kojit v bance. Londýn je o krok dál – na podporu kojení se ve městě objevila gigantická prsa

Ano, jednoznačně: pokud chcete, aby nějakou věc nikdo nevěděl, prostě to nikomu neříkejte. Jenže většinou si lidé nedokážou pomoci. Ovšem následující informace by vám se sebeovládáním mohly pomoci. Vědci v několik let staré studii zkoumali, jak dlouho žena udrží tajemství, a spoiler: do hrobu si jej děvčata většinou neberou. Spíš jen tak na další víno s kamarádkou. Prosím vás, nemá to být genderově nekorektní, ale studie zkoumala pouze ženy. Takže o mužské schopnosti držet tajemství prostě jen nebylo nic zjišťováno.

Studie zahrnula data od tří tisíc žen ve věku 18 až 65 let a zjistila, že většina žen nedokáže odolat touze předat důvěrné informace dál bez ohledu na to, jak moc osobní a citlivé jsou. Průměrný čas, po který zkoumané ženy dokázaly tajemství udržet, bylo 47 hodin a 15 minut. Prvním, komu tajemství vyklopily, pak byl nejčastěji partner, nejlepší kamarádka nebo matka.

23. 4. 2019"Chceme stromy, ne migranty! Zastavte přelidnění" křičí někteří šílení ekologové. Pomohou planetě?

Autoři studie jaksi tušili, že si lidé tajemství do hrobu berou jen v nejnutnějších případech, většinou tehdy, když informaci mezitím zapomenou, ale i tak byli překvapeni. „Co nás opravdu vyvedlo z míry, bylo to, jak rychle lidé tajemství ostatním předají,“ uvedl vedoucí výzkumu Michael Cox. Devět z deseti zkoumaných se přesto také považovalo za důvěryhodné. Možná proto, že většina žen se za prozrazení tajemství cítila provinile.

Šest z deseti žen pak prozradilo věc někomu, kdo v tajemství nebyl nijak zapojen tak, aby se dotčená „zrazená“ osoba nic nedozvěděla.  Skoro polovina žen jako motivaci ke sdělení tajemství uváděla to, že se prostě potřebovaly zbavit toho břímě. A často roli hrál i alkohol, po kterém je člověk často schopen svěřit se s nejniternějšími věcmi i hydrantu či policejnímu koni.