Po krk v digitálním odpadu. Organizaci dat věnujte stejnou péči jako čištění zubů, jinak máte nakročeno na velký problém

10. 1. 2019 08:00 Co se děje
Po krk v digitálním odpadu. Organizaci dat věnujte stejnou péči jako čištění zubů, jinak máte nakročeno na velký problém

Možná si někteří z vás vzpomenou na televizní pořad „Po krk v odpadcích“. Pojednával o lidech, kteří své domovy z různých důvodů doslova zasypali nepotřebnými věcmi. V některých těchto domácnostech pak život prakticky nebyl možný a nájemníci čelili rozličným problémům – rizikem vystěhování počínaje, problémy s úřady konče. Nyní se však hromadění stává problémem každého z nás. Díky postupujícím technologiím a velkokapacitním paměťovým zařízením jsme totiž doslova zavaleni nepotřebným digitálním obsahem. A jak naznačují první výzkumy v této oblasti, digitální hromadění nám působí totožné problémy jako hromadění fyzických věcí.  Jste také patologickými digitálními sběrači? A v čem vám stovky nepřečtených mailů a tisíce neroztříděných fotek rozhodně neprospějí?

21. 12. 2018Vyhněte se nejčastějším chybám, kvůli kterým vaše charisma klesá na bod mrazu

O digitálním hromadění (v angličtině „digital hoarding“) se poprvé začalo hovořit v roce 2013, odborníci jej označili za specifický typ obsedantně kompulzivní poruchy a popsali jej jako „nekontrolovatelné shromažďování digitálních souborů až do okamžiku ztráty perspektivy, což nakonec vede ke stresu a dezorganizaci“. Říkáte si, že nic takového se vás netýká? Podívejte se tedy do vaší (či vašich, dle toho, kolik jich máte) e-mailové schránky. Kolik nepřečtených e-mailů v ní „visí“? Kolik váš telefon obsahuje fotek? A kolik záložek máte permanentně otevřených v prohlížeči?

Samotný termín „digitální hromadění“ specialisté použili poprvé v roce 2015 v souvislosti s případem muže, který denně pořídil a zpracoval stovky fotek jen proto, že by mohly být v budoucnu užitečné. A právě to je také typický argument každého „shromažďovače“. Jak navíc ukázala loňská studie na toto téma, lidé k tomu, aby si uchovávali digitální materiály, mají různé důvody, některé z nich ale minimálně zavání problémem. Pomineme-li totiž pouhou lenost a již problematičtější tezi, že „něco by mohlo být užitečné“, někteří lidé při myšlence, že něco ze svého počítače či telefonu smažou, pociťují úzkost, jiní dokonce soubory schraňují jako možné důkazy proti někomu (nepřátelům, kolegům apod.).

Jak poznáte, že i vás postihla shromažďovací posedlost? Indikátorem problému je údajně schopnost vybavit si, kdy jste se v posledním týdnu snažili ve spoustě digitálních materiálů něco konkrétního najít. Jak zkonstatovala profesorka Darshana Sedera z australské univerzity, prakticky každý si podobný moment vybaví. A zároveň si vybaví také pociťovanou míru stresu. „To, co jsme zjistili, je, že všichni se v digitálním prostoru – ať už vědomě, či nikoliv – dostáváme do tohoto stresujícího stavu,“ dodala Sedera. V případě, že ve svých datech – i přes jejich množství – máte přehled a „na první dobrou“ vždy najdete, co hledáte, jedině tehdy se vás problém s digitálním hromaděním netýká.

14. 1. 2019Instagram na počátku roku 2019 ovládá nový provokativní trend úpravy vlasů

Ovšem jak doplňuje Jo Ann Oravec, profesorka informačních technologií, nakonec kontrolu ztratí prakticky každý. „Moji studenti mi popisují, že v momentě, kdy se začnou probírat nevytříděnými materiály v počítačích, pociťují nezřídka pocit nerovnováhy a také nevolnost,“ dodává. Bez ohledu na to je ale pokušení všude – hromadit můžeme na Google Disku, na externích discích, flashkách. „Pocit, že naše data jsou někde uložena, nám zároveň poskytuje falešný pocit bezpečí,“ konstatuje také Oravec. Dle ní bychom pak péči o svá data měli věnovat stejnou pozornost jako čištění zubů – pravidelnost je základ. Jedině tak budou naše data také organizovaná a nám se vyhnout situace plné stresu…Ostatně, žít na digitální skládce asi nechce nikdo z nás...

Zdroj: bbc.co.uk
Mirka Dobešová

Autor

Mirka Dobešová

Díky travesti sudičkám, s nimiž si je vzájemně stále v patách (a ráda si od nich půjčuje nejen kosmetiku, ale i šaty), miluje všechno trans a queer. Určitou obsesi má pro Londýn, Costu, West End a hlavně Priscillu, královnu pouště.

E-shop