Z veganství se prý letos stal mainstream. Vegani by ale rozhodně neměli usínat na vavřínech, ekologie není jenom o mase

5. 1. 2019 10:00 Co se děje
Z veganství se prý letos stal mainstream. Vegani by ale rozhodně neměli usínat na vavřínech, ekologie není jenom o mase

Časy se mění, zpíval Bob Dylan, to samé věštila Galadriel ze svého zrcadla. Alespoň ve velkých městech už jsou dávno pryč doby, kdy by jediné „vege“ jídlo na jídelním lístku byl smažený sýr, ještě navíc často se šunkou. Kdo chce žít vegansky, tomu bohatě stačí zajít do supermarketu. Veganství už dávno není jen záležitostí několika příslušníků hnutí hippies, vlastně se z něj stal bezpřívlastkový mainstream. Co to znamená?

8. 1. 2019Dva velmi zajímavé nové trendy ve světě seznamování pro rok 2019: Grande-ing a Instagrandstanding

Zajímavé je podívat se na situaci ohledně veganství z pohledu sociologie. Sidney Tarrow, americký profesor sociologie, ve své knize Power in Movement psal o nezvratném osudu jakéhokoliv hnutí. Jakmile se mu podaří dosáhnout alespoň větší části svých požadavků, rozštěpí se. Jedna část hnutí opustí „ulici“ a antisystémové prostředky a včlení se do mainstreamu, druhá tuto část ochotnou ke kompromisu obviní ze zrady a pokračuje ve svém pouličním boji.

I když výrazně hlasitější je ta „pouliční“ část veganů, která dále pokračuje v boji za mír, letos ve světě převážila ta první část. Na veganské jídlo není třeba chodit do restaurací provozovaných hnutí Haré Krišna ani hipstery s knírem, poměrně běžně teď seženete třeba i veganskou kosmetiku, oblečení, obuv, či dokonce erotické hračky. Naopak podle časopisu Vice neuspěly čistě veganské seznamky, a to z prostého důvodu – vegany už nikdo neostrakizuje, takže specializované aplikace jsou zbytečné.

Důležité je ale uvědomit si jeden paradox. Pokud je veganství mainstreamem, ztrácí částečně svůj morální rozměr. Zatímco jedna část veganů bere veganství jako samozřejmost, případně jako módní životní styl, druhá v něm pak vidí jedinou cestu a vlastně i cíl. Právě proto je dnes při vzestupu veganství třeba klást některé nepříjemné otázky, které ale ve výsledku pomohou při cestě za udržitelnou spotřebou.

Co je veganské, to nemusí být zdaleka zdravé, ani prospěšné planetě. Na prvním místě stačí vzpomenout na přeslazené RAW dortíky, na druhém pak třeba avokáda či obilniny, jejichž pěstování je velice náročné na závlahu a přispívá k suchům, stejně jako organické potraviny s nižším výnosem a většími nároky na půdu.

I když je nadměrná spotřeba masa a živočišných produktů jedním z nejvýznamnějších problémů současnosti, zdaleka není jediným. Například když přijde řeč na textilní průmysl, mnoho lidí řeší nedůstojné pracovní podmínky bengálských šiček, ale málokdo už si vzpomene na to, jak neekologický je i proces výroby a zpracování bavlny. Ekologicky motivovaných nudistů je ovšem minimum.

28. 12. 2018ROZHOVOR: Současná tvorba mě baví, nejsem ale žádný snob, říká Honza Musil

Na veganech tak je, aby neusnuli na vavřínech a začali si uvědomovat, že veganství je dobrou cestou, ale rozhodně není cílem. A zároveň i to, že někdo nemusí být veganem, ale stále může žít poměrně ekologicky. Přeci jen, snížit konzumaci živočišných potravin na nulu je značně nerealistický cíl, už jen proto, že v některých oblastech je zemědělská výroba dost nesnadná.

Cesta za rozumnější spotřebou rozhodně nevede skrze laciné hraní na emoce, ani šikanování „masožroutů“. Daleko více by pomohlo zbavit veganství nánosu drahého módního trendu a přiblížit ho normálním lidem.

Zdroj: Vice, dTest, Sto plus Jedna, Sidney Tarrow
Petr Opršal

Autor

Petr Opršal

Milovník perliček na dně vína i pěny na hladině piva. Těžký stroj, poháněný kofeinem a smyslem pro humor. Melancholický cholerik, idealistický cynik. Tvor, který si pamatuje všechny vítěze Survivoru, ale kdyby neměl hlavu pevně přišroubovanou, někde ji zapomene.

E-shop