Restaurace El Emir nabízí blízkovýchodní pohostinnost i plné talíře pravé libanonské kuchyně

Libanonskou restauraci El Emir najdete v prvním patře secesního Paláce Koruna na Václavském náměstí. Stojí tam od roku 2011, provozovatelé jsou ale na trhu již…

Autor: Petr Opršal / Zdroj: El Emir, archiv autora / 16. 1. 2019

Libanonskou restauraci El Emir najdete v prvním patře secesního Paláce Koruna na Václavském náměstí. Stojí tam od roku 2011, provozovatelé jsou ale na trhu již přes dvacet let. Zašli jsme proto ochutnat, jaké dobroty nám může zdejší kuchyně vedená libanonským šéfkuchařem nabídnout.

28. 12. 2018ROZHOVOR: Současná tvorba mě baví, nejsem ale žádný snob, říká Honza Musil

První, co mne uvítalo byl příjemný interiér laděný do blízkovýchodního stylu s baldachýny a polštáři, který ale zároveň působí účelně a nijak nekašírovaně. Usadil jsem se ke klidnému rohovému stolu, kde jsem měl díky zmíněným „nebesům“ pocit trochu jako v pověstném Baťově výtahu – vidím na všechno a na všechny, ale zároveň mne nikdo neobtěžuje.

Pod baldachýnem se krásně sedí

Dnešní menu je talíř předkrmů – mezze, zde prodávaný pod názvem First Touch Menu a výběr grilovaných mas. Libanonská kuchyně je vyhlášená zejména předkrmy. Popravdě, ten talíř, který mi přistává na stole, by bez problémů nasytil menší rodinu. Nechybí na něm dobře známá jídla jako falafel, hummus, salát tabouleh či samosy, pardon sambousky, ale i pro člověka, který se již s blízkovýchodní kuchyní setkal, se taky se najde několik překvapení. Tím nejpříjemnějším je asi bastorma, čili plátky kořeněné sušené hovězí svíčkové. Prý domácí výroby a kuchař musí maso krájet zmražené, jinak by nebylo možné nakrájet křehkou svíčkovou na tak tenoučké plátky.

Předkrmů by se bezpečně najedli dva

Talíř s předkrmy vám perfektně ukáže libanonskou kuchyni v její pestrosti a kráse. Spousta koření, zejména petržel a česnek, vše čerstvé, spousta zeleniny, a hlavně široká paleta chutí. Vegetariána nadchne makdus batinjan, nakládaný lilek plněný drcenými ořechy a česnekem, masožrout si pochutná na sambousku nadívaném jehněčím a oba svůj oblíbený předkrm zajedí kabisem, křupavou nakládanou zeleninou na libanonský způsob.

K tomu všemu se nejlépe hodí pravé libanonské víno. Mě bylo doporučeno cuvéé Blanc de Blancs 2016 z libanonského vinařství Chateau Heritage. Směs Sauvignonu, Chardonay a Viogneru je překvapivě dost suchá, ale rozhodně osvěžující. Velice zajímavé pití, ale do noty se mi trefilo spíše červené cuvée, které jsem dostal k talíři s grilovaným masem. V prostředí Libanonu se prý zvlášť daří těžkým červeným vínům a Reservé du Couvet z nejstaršího libanonského vinařství Ksara je opravdu špičkové. V nabídce je zde kromě osmi různých libanonských vinařství i víno z Francie a také z Moravy.

Mix Grill s omáčkami, v pozadí výtečné libanonské víno

Ale zpátky k plným talířům. Už talíř předkrmů mi připomněl, že islám nezná obžerství jako hřích, a klidně bych si s mezze vystačil. Na stůl však ještě přichází ochutnávka mas Mixed grill. Talíři dominuje jehněčí, ať už jako kousky kýty ze špízu či jako shish kebab, ale i marinované kuře shish taouk. Jehněčí je krásně křehké a nemá ani onen pověstný "ocas", který leckomu vadí. Kuře je voňavé a šťavnaté, přitom každý, kdo umí vařit, ten jistě ví, jak je ho na špízu snadné usušit. Výběr mas opět doplňuje nakládaná zelenina kabis. K tomu dostávám dvě omáčky na chuť, jednu nasládle rajčatovou, druhou pak krémovou česnekovou, obě se k masu krásně hodí.

I když jsem popravdě tvor značně žravý, po posledním kousku masa mám pocit, že si asi zítra naordinuji ramadán. Nabízený dezert s díky odmítám, dávám si jen kardamomovou kávičku. Libanonci prý hodně sladí, já jsem naopak zvyklý na poctivé černé bláto nenarušované ani molekulou „bílého jedu“. Tak volím kompromis, středně oslazenou kávu. A jakkoliv nejsem příznivcem slazené kávy, ta kořeněná je s cukrem opravdu výtečná. Podává se stylově v malé mosazné džezvě a s maličkým kalíškem, který připomíná ty na saké.

Už jsem plný a stále ještě zbývá čas se vyptávat. Zajímá mne, zda je zde v nabídce něco opravdu nezvyklého, co překvapí i Čecha zvyklého na blízkovýchodní kuchyni. Takovou specialitou je prý tataráček z jehněčího, který zde nabízejí hned ve dvou variantách. Jednou s piniovými ořechy a česnekovou pastou, podruhé zase s bulgurem a libanonským kořením. Zajímavé. Myslím, že vím, co si dám příště.

5. 3. 2019Bude se bourat – a nejen Transgas! Z Česka mohou zmizet i další zajímavé budovy

Restaurace je prý zvlášť oblíbená nejen mezi Čechy, kteří chtějí ochutnat autentickou kuchyni, ale i mezi Araby, ať již zde usedlými, tak turisty. Zvlášť večer po období ramadánu zde bývá plno a stoly se prohýbají jídlem. A když si sem zajdete v sobotu, čeká na vás i program v podobě břišních tanečnic.

Jídla z restaurace El Emir můžete ochutnat nejen v Paláci Koruna, pobočku najdete i v nedalekém Palladiu. V únoru se pak provozovatelé zúčastňují i gastronomického festivalu Grand Restaurant Pavla Maurera.