Netradiční vánoční jídla z celého světa: Je libo ovčí hlavu nebo pražené housenky?
Někdo se ošklíbá i nad obyčejným kaprem v trojobalu či nad mlíčím v rybí polévce. Každopádně vás na cestách mohou potkat daleko „horší“ a pro běžného Čecha daleko hůře stravitelnější jídla. Pojďme se podívat na ty nejbláznivější vánoční pokrmy, vedle nichž je rybí polévka s vnitřnostmi delikátní chuťovkou.
Kmínový koláč
Začněme tím asi nejpříčetnějším receptem. Kmín je skvělé koření: do guláše, do chleba, ale na sladko? Taková úprava u nás nemá zrovna tradici, pokud tedy pomineme sladkou prvorepublikovou pálenku — kmínku. Zato v Irsku patří sladký kmínový koláč či spíše bábovka s mandlemi a rozinkami ke každým Vánocům. Zvyk říká: Upeč koláč a podaruj s ním někoho blízkého.
Ovčí hlava
Věříme, že leckterý z našich čtenářů by nepohrdl ani Vánoci na norský způsob. Tam k Vánocům patří jehněčí, zejména pak ovčí hlava připravovaná na tisíc způsobů. K Vánocům si můžete dát jehněčí ovárek, sušené jerky z ovčích hlav, nebo třeba pečenou ovčí hlavu s názvem smalahove. Bez kůže, zato vždy alespoň s kousíčkem mozku jakožto tou největší delikatesou.
Velrybí kůže a nakládané alky
Posuňme se o kus dále do Grónska. Tam se na Vánoce vaří podle tradičních Inuitských receptů v duchu „co zima a moře dalo“. Mattak je syrové velrybí sádlo, či chcete-li podkožní tuk, servírované na kůži nakrájené na malé kostičky. Pochoutka jménem kiviak je ještě šílenější. Vznikne tak, když ulovíte tuleně a do jeho kůže zašijete arktické ptáky alky, neoškubané, nevykuchané a s pařátky a zobáky. Recept? Nechejte opeřence marinovat po dobu sedmi měsíců a pak je při slavnostní večeři podávejte z čerstvě rozříznuté tulení kůže...
Pražené housenky
Nedávno jsme se v rozhovoru se Sheilou Singhovou z CK Adventura dozvěděli, že v Jižní Africe jsou housenky mopana považovány za delikatesu. A čas jejich „sklizně“ přichází právě v době Vánoc. Takže ke sváteční tabuli patří i čerstvě vylíhnuté housenky, jen opražené na pánvi s trochou koření.
KFC
„Co je na obyčejném kyblíku z KFC slavnostního, vždyť si ho dávám každou sobotu, když se nad ránem vracím domů...“ táhne hlavou asi leckterému čtenáři. Tak v Japonsku si myslí něco jiného. Na speciální vánoční menu od plukovníka Sanderse si tu musíte udělat rezervaci alespoň měsíc dopředu, jinak si nesednete. Může za to úspěšná reklamní kampaň ze sedmdesátých let, která japonským milovníkům všeho západního představila smažené kuře jako ideální náhradu za tradičního amerického krocana. K japonským oslavám Vánoc tak už přes čtyřicet let patří i kuře v křupavém těstíčku.
