Co by se stalo, kdyby došlo k erupci smrtícího vulkánu, který se nachází pod Yellowstonem?

Yellowstonský národní park v USA je dobře známý díky své pestré divočině, ale také díky velkému množství vodopádů, horkých pramenů, horských jezer a gejzírů.…

Autor: Jan Witek / Zdroj: Foto: Shutterstock / 10. 12. 2018

Yellowstonský národní park v USA je dobře známý díky své pestré fauně, ale také díky velkému množství vodopádů, horkých pramenů, horských jezer a gejzírů. Pod povrchem se však ukrývá obrovská tikající bomba, která by mohla ohrozit miliony životů a možná i existenci lidské rasy.

Nejznámějším gejzírem Yellowstonu je Old Faithful, který průměrně vytryskne každých 65 minut, a to až do výšky od 40 do 56 metrů. Takto v pravidelných intervalech vytryskuje již přes 120 let. Právě nejrůznější gejzíry, horké prameny a bublající bahnité jámy jsou důsledkem toho, že celý park leží na vrcholu obrovského supervulkánu.

20. 5. 2019Nejdůležitější pro lidské štěstí je manželství, peníze spokojenost nezaručí. Jak si život skutečně užívat?

Vzhledem k tomu, že se jedná o opravdu smrtící zbraň, je tato oblast pod neustálým dohledem vědců. I když není snadné přesně určit, kdy by mohl tento supervulkán vybuchnout, podle posledních tvrzení tomu nebude dřív než za 1000 let.

Co je to supervulkán?

Tímto pojmem se označují obrovské sopky, které jsou svou erupcí schopny produkovat vyvržený materiál větší než 1 000 kubických kilometrů. To je zhruba tisíckrát více než u většiny erupcí, které známe z historie. Poslední rozsáhlejší erupce se v Yellowstonu odehrála před cca 640 000 lety.

Jaké důsledky by erupce měla?

Jak už jsme zmiňovali dříve, pravděpodobnost erupce této sopky je momentálně velmi nízká, takže byste se neměli bát do Yellowstonu vycestovat a podívat se na zdejší přírodní úkazy na vlastní oči. Pokud by však k erupci došlo, měla by katastrofální účinky na blízké okolní prostředí, ale i na zbytek celého světa.

Lidstvo na žádnou podobnou katastrofu bohužel není úplně připraveno, v rámci naší civilizace totiž k žádné podobné katastrofě nedošlo, tudíž by se jednalo o úplně novou zkušenost. Vše by však záleželo na tom, jak velká by erupce byla.

Nejčernější scénáře však předpokládají, že by ihned po erupci zahynulo vše živé v okruhu 1000 kilometrů. Během několika hodin by v okolí spadlo velké množství popela. Do vzdálenosti 500 km od sopky by jeho vrstva měla jeden metr a v okruhu do 1000 kilometrů by mohla dosahovat až 30 cm. To by mělo okamžité katastrofální a smrtící účinky – lidé by se udusili a mnoho staveb by se pod tíhou popela propadlo. Další důsledky by se objevovaly postupně. Týdny až měsíce po výbuchu by supervulkán způsobil smrt dalších lidí.

Co se Severní Ameriky týče, ta by byla prakticky zničena. Vymřela by drtivá většina veškeré vegetace i živočichů. Možná také proto ruský vojenský analytik Konstantin Sivkov roku 2015 prohlásil, že pokud by došlo ke světové válce, mělo by Rusko směřovat útok jadernými zbraněmi i na toto místo. USA by tak bylo možné vyřadit ze hry.

19. 6. 2019Nejčastější lži, které vám byly řečeny v dětství a pravděpodobně jim věříte dodnes

Erupce by však mohla mít vliv i na celý svět. Na Zemi by po dlouhou dobu mohly poklesnout teploty o 5 až 10 stupňů, a to z důvodu rozprostření vyvrženého materiálu v naší atmosféře, přes který by se na Zemi dostávalo méně slunečního svitu. Katastrofa by tak potkala i vzdálenější vyspělé ekonomiky, i když by se to projevilo později. Hrozilo by zastavení letecké dopravy a také negativní ekonomické důsledky (USA jako sídlo velkých technologických hráčů - krachy firem apod.). S ochlazením země by došlo také k neúrodě a následnému hladomoru. Zavedená infrastruktura by byla nabourána a pravděpodobně by došlo k dalším válkám a drancování.

Z ekonomických důvodů by na tom paradoxně nejlépe byly nejchudší země světa, které tzv. „nemají co ztratit“ a pohroma se jich v konečném důsledku nemůže až tak dotknout.

Bohužel se prozatím nepřišlo na to, jak by se proti těmto jevům dalo bojovat a jak by se činnost vulkánů dala nějakým způsobem omezit. Erupci nelze ani zastavit, ani zmírnit a prakticky se před ní nedá ani schovat.

Nejedná se jen o Yellowstone

Supervulkán pod Yellowstonským národním parkem však není jediný. Existuje také několik dalších a překvapivě nejvíc je jich právě na území USA. Patří mezi ně například Valles Caldera (Nové Mexiko), Long Valley (Kalifornie), ale třeba také Mt. Rainier v Kaskádovém pohoří. Doufejme tedy, že v nejbližších letech tyto supervulkány zůstanou stále „spát“.