Podstoupil transplantaci obličeje a hovoří o svých zkušenostech. Jaké to je, probudit se s jinou tváří?

Nejsou to ani dva roky, co se 26letý Cameron Underwood probudil bez poloviny obličeje. Jeho nos, zuby i čelist byly zdeformovány v důsledku pokusu o sebevraždu, kdy se chtěl zastřelit kvůli silným depresím. Nyní se však opět může smát, jíst a mluvit, a to díky operaci, která trvala neuvěřitelných 25 hodin. Jak taková transplantace obličeje vypadá?

Přípravě celé operace se věnovalo až sto různých medicínských odborníků z newyorské univerzity Langone Medical Center. Výsledkem měla být transplantace obličeje zesnulého 23letého studenta z Manhattanu na lebku Camerona. Naštěstí se vše podařilo.

I když tato úspěšná operace proběhla již v lednu letošního roku, detailně byla představena teprve před nedávnem na jedné medicínské tiskové konferenci v USA. I když se nejedná o první případ transplantace obličeje (na světě jich proběhlo už asi 40), je Cameronův případ zvláštní v tom, že se „náhradní“ obličej našel velmi brzo. Cameron musel čekat jen něco málo přes rok, zatímco podle lékařů se normálně čeká i několik let. Zajímavý je taktéž příběh Camerona.

Příběh Camerona Underwooda

Tento chlapec vyrostl ve městě Yuba City (Kalifornie) a ze všeho nejraději se v dětství věnoval rybaření, lovu a lyžování. Hodně času trávil se svými staršími sourozenci. Nicméně už v mládí se u něj začaly objevovat deprese a již ve dvaceti letech je začal řešit pitím alkoholu.

V červnu 2016 zažil jedno z nejtěžších období a pod vlivem alkoholu se rozhodl sáhnout si na život. Obrátil proti sobě zbraň a střelil se do obličeje. Ačkoliv si způsobil vážná poranění, přežil, a když se za pár dnů probudil v nemocnici, nic si nepamatoval. Byl jen zděšen z toho, co si provedl. Chyběla mu totiž půlka obličeje...

Takhle vypadal chvíli po úrazu

Následoval pětiměsíční pobyt v nemocnici, kde musel podstoupit několik menších operací. V prosinci roku 2016 byl z nemocnice propuštěn, ale bohužel se musel potýkat s mnoha omezeními. Nemohl vůbec jíst tuhou stravu, nemohl se usmát a problém mu dělala také komunikace, proto místo mluvení vždy raději psal. Kdysi aktivní sportovec se sportu musel vyhýbat. Ihned měl pocit, jako kdyby se mu najednou zastavil celý život.

Cameronova maminka však náhodou objevila  článek o lékaři Rodriguezovi z New Yorku, který za sebou již jednu úspěšnou transplantaci obličeje měl, a ihned věděla, že se musí postarat také o jejího syna. Lékaři proto napsala mail, že udělá vše pro to, aby se o jejího syna postaral. V únoru 2017 už byli na první cestě na specializované pracoviště, které bylo od jejich domova vzdálené asi 4 500 kilometrů.

Následovalo několik vyšetření a sezení, v rámci kterých se mimo jiné zjišťuje, zda má pacient podporu okolí a je připraven na změny, které bude muset s novým obličejem podstoupit.

V červenci 2016 byl Cameron umístěn na čekací listinu a čekal na vhodného dárce. Během toho se také se svým bratrem vydal do tělocvičny, aby byl před operací fyzicky zdatný. Musel své tělo posilnit, aby byl na operaci lépe připraven. Jediné, co bylo v onen okamžik nejasné, byla doba, po kterou bude Cameron na nový obličej čekat a zda se vůbec vhodný dárce najde.

Transplantace obličeje

Hledání vhodného dárce se dá přirovnat k hledání jehly v kupce sena. Dárce a příjemce se totiž musí shodovat v krevní skupině, protilátkách, tónu pleti, barvě vlasů a hlavně také v kostní struktuře obličeje. Nicméně Cameron měl štěstí a nemusel čekat dlouho. V lednu roku 2018 se totiž našel vhodný dárce v New Yorku. Byl jím 23letý William, který nešťastnou náhodou zahynul a byl registrovaným dárcem orgánů, přesněji řečeno měl touhu pomáhat lidem i po své smrti.

Začátkem ledna letošního roku pak došlo k tomu, na co všichni čekali. Lékaři prvně odstranili zdeformovanou tvář Camerona a poté na ni umístili tvář zesnulého Williama. Všemu také ještě předcházelo několik zkoušek nanečisto.

Transplantace obličeje je totiž jedna z technologicky nejnáročnějších operací na světě. Ze všeho nejdřív dochází k použití moderních 3D přístrojů, díky kterým doktoři zjistí, zda vše sedí, jak má. Nesmí dojít k jedinému selhání.

Operace Camerona naštěstí proběhla bez komplikací a Cameron nemocnici opustil dokonce ještě dříve, než bylo původně předpokládáno.

Život po operaci

Cameron popsal svůj první pohled do zrcadla jako něco neuvěřitelného, jako by se přes noc proměnil. Camerona však po operaci čekala ještě spousta práce, protože ani s transplantací neměl zcela vyhráno.

Cit v jeho obličeji nebyl úplně perfektně obnoven a musel chvíli počkat, než se nervy v jeho obličeji opět probudily. Musel se tak pomalu učit všechny motorické dovednosti. "Chcete se napít a najednou je voda všude kolem vás. Taky nevíte, zda se smějete normálně nebo křivě," dodal Cameron ke zvykání si na nový obličej.

Nicméně díky transplantaci se Cameron mohl vrátit zpět ke svému aktivnímu životu a ze všeho nejvíc měl radost z toho, že může konečně opět mluvit. "Nesnášel jsem, když jsem musel někam jít a něco vysvětlovat. Nikdo mi nerozuměl, a tak jsem to vždy musel napsat," dodal Cameron. Brzy by se měl vrátit také do práce.