Učitele ve školách brzo nahradí roboti. Dokážete si něco podobného představit?
Technologie se nezastaví opravdu před ničím. Některé světové univerzity už přemýšlejí nad virtuálními vyučujícími, a to v podobě robotů či dokonce hologramů. Jak by to asi vypadalo? Nedošlo by akorát ke snížení akademické úrovně? Co se stane se všemi reálnými učiteli a profesory? To je několik otázek, které by měly být zodpovězeny ještě před tím, než se roboti ve školách začnou masivně objevovat.
Jeden takový robot se nedávno představil na United States Military Academy, což je vojenská akademie známá také pod názvem West Point. Jedná se o součást tréninkového, výcvikového a výukového centra americké armády. Robot jménem Bina48 zde přednášel jeden filozofický kurz, který se týkal etiky. Za asistence dalších dvou „reálných“ profesorů této univerzity dokázal robot přednášet pro třídu cca 100 studentů a ani odpovídání na dotazy studentů mu nedělalo problém. Do budoucna by pak tito roboti měli fungovat zcela sami, bez asistence.
Jsou tedy roboti buducností vyššího, ale i základního vzdělání?
Možnost zde existuje. Více pravděpodobné je však používání hologramů. Tato technologie byla použita už dříve třeba na koncertech, na kterých díky tomu opět vystoupil již zesnulý Elvis Presley či Michael Jackson. Hologram je totiž specifická verze obrazu, která umožňuje promítat jeho trojrozměrnou strukturu, což v konečném důsledku vypadá, jako by na pódiu opravdu tančil Michael Jackson, i když se jedná jen o projekci.
Něco podobného by se mělo objevit právě i na univerzitách. Jedna verze je taková, že by prostřednictvím hologramu mohl přednášet živý profesor, a to z jakéhokoliv místa na světě, zatímco ho studenti uvidí přímo ve třídě či v sále. Vyučovat takto může hned několik tisíc studentů na různých univerzitách najednou.
Myšlenka však nezůstala jen u profesorů. Pomocí hologramu by se výuka mohla stát ještě více interaktivnější, protože by počítačoví experti byli schopni vytvořit také repliky zesnulých velikánů, jako třeba Stephena Hawkinga či Isaaca Newtona. Proč by se tedy studenti měli učit od nějakých neznámých fyziků, které nikdy neznali, když se mohou učit od těchto velikánů?
Nicméně je třeba položit si otázku, zda jsou tyto technologické postupy osvobozující, nebo spíše svazující. Dnes je již naprosto běžnou praxí nahrávání přednášek na vysokých, ale i středních školách. Tyto přednášky si pak studenti mohou zpětně přehrát a může to pro ně být obrovská pomoc. Na druhou stranu se tato praxe projevuje na (ne)účasti studentů na přednáškách.
Pokud budou reální lektoři a profesoři nahrazeni hologramem či robotem, ve třídách nebude probíhat úplně přirozený způsob diskuze, taktéž si představte, že jdete svou bakalářskou práci konzultovat s robotem. Jaká bude asi morálka studentů, když před nimi bude stát jen robot či promítán hologram?
Ze všeho nejlepší by tedy byla částečná robotizace. V takovém případě by se lidé mohli dozvědět zajímavé informace od vědeckých velikánů, kteří kvůli svému výzkumu cestují po světě a nemají čas objíždět každou jednotlivou univerzitu. Takhle by přednášku mohli vysílat pro několik univerzit najednou. Zajímavá by byla také interaktivní forma vyučování, kdy studenti budou mít možnost poznat některého z velikánů pomocí hologramu, ale tradiční učitele a profesory by bylo prozatím nejlepší zanechat...