Elton John o smrti přítele Freddieho Mercuryho aneb dojemný příběh jednoho z nejbližších kamarádů rockové legendy
Freddie Mercury – rocková legenda, která svými výkony uchvátila miliony lidí. I dlouho po zpěvákově smrti jsou hity skupiny Queen stále živé. Velmi pozitivně je také hodnocen dokument Bohemian Rhapsody, který se teď objevil v kinech.
I přes obrovský úspěch a potenciál bohužel tento mimořádně nadaný zpěvák v roce 1991 podlehl bronchopneumonii, která se u něj objevila v souvislosti s onemocněním AIDS, kterým trpěl. Tuto sobotu to bude již 27 let.
Jeden z jeho nejbližších přátel, zpěvák Elton John, sdílel ve své knize Love is the Cure: On Life, Loss, and the End of AIDS detaily o posledních dnech zpěváka Mercuryho. Elton John se zde zmiňuje o tragických událostech, které vedly k Mercuryho smrti, ale taktéž poukazuje na to, jak byl Freddie Mercury srdečný, nesobecký a milující.
Zpěváci k sobě měli hodně blízko i z toho důvodu, že byli oba homosexuálové a níže najdete celý úryvek z knihy, který znázorňuje opravdu dojemný příběh dvou blízkých kamarádů.
„Freddie nikdy veřejně neoznámil, že má AIDS. Učinil tak až den před svou smrtí v roce 1991. Ačkoliv byl na podiu vždy velice okázalý a strhával na sebe pozornost, v zákulisí si střežil své soukromí. Freddie mi o AIDS řekl krátce po diagnóze v roce 1987. Byl jsem z toho zničený. Viděl jsem, co tato choroba dokázala udělat s mými přáteli, a věděl jsem, co to udělá s Freddiem. Stejně tak to věděl on. Byl si vědom toho, že přichází smrt, mučivá smrt. Nicméně Freddie byl velice odvážný. Stále vystupoval se skupinou Queen a byl veselá, energická a mimořádně štědrá osobnost, stejně jako tomu bylo po celý jeho život.“
„Když se Freddieho stav na konci 80. a začátkem 90. let zhoršil, bylo to už nad jeho síly. Lámalo mi to srdce, když jsem viděl, jak AIDS dokáže zpustošit člověka. Na konci jeho života bylo Freddieho tělo pokryto Kaposiho sarkomem (nádorové onemocnění, které je znakem selhávání imunity a projevuje se zarudlými skvrnami na kůži, pozn. red.). Byl téměř slepý. Byl dokonce tak slabý, že měl občas problém se jen postavit.“
„Právem tak mohl tyto poslední okamžiky života strávit tak, aby ho nic nerušilo a cítil se alespoň trochu komfortně, ale to by nebyl on. Freddie opravdu žil pro ostatní. Umřel 24. listopadu roku 1991 a i týden po jeho pohřbu jsem stále truchlil. Během tehdejších Vánoc jsem si uvědomil, jak byl Freddie opravdu štědrý a myslel na druhé lidi. Byl jsem překvapený, když se tenkrát u mého domu objevil jeden kamarád s nějakou zabalenou věcí. Otevřel jsem to a uvnitř byl obraz od jednoho z mých nejoblíbenějších umělců, kterým byl Henry Scott Tuke a byla tam také zpráva od Freddieho. Několik let předtím jsme si s Freddiem z legrace vymysleli jména pro naše alter ega. Já jsem byl Sharon a Freddie byl Melina. Ve zprávě od Freddieho, která byla přiložena k obrazu, bylo napsáno – Drahá Sharon, myslím, že se ti to bude líbit. S láskou, Melina. Veselé Vánoce.“
„Neuvěřitelně mě to vzalo. Bylo mi tenkrát 44 let, ale plakal jsem jako malé dítě. Zde se opět ukázal Freddieho charakter. Freddie umíral na AIDS a během posledních dní byl schopen někoho pověřit, aby mi předal nádherný vánoční dárek. I když je to velmi smutné, je to vždy historka, na kterou si v souvislosti s Freddiem vzpomenu. I po smrti mi připomněl to, co ho během jeho života od ostatních odlišovalo – štědrost a láska.“
