ČR po dlouhé době hlásí snížení počtu nově diagnostikovaných pacientů s HIV. Jaké jsou charakteristiky nejčastěji nakažených?
Šíření viru HIV je problémem, s nímž se potýkají země po celém světě, Českou republiku nevyjímaje. Bez ohledu na drobné výkyvy v počtu nově diagnostikovaných pacientů u nás počty HIV+ osob od roku 2002 průběžně rostly, koncem loňského roku byl výskyt viru v oblasti Prahy dokonce na hranici epidemie (ačkoliv jinak byl rok 2017 z hlediska nově diagnostikovaných z dlouhodobé perspektivy poměrně pozitivní). Dle aktuálních dat Národní referenční laboratoře, která vytváří související statistiky, se však zdá, že letošní rok bude po dlouhé době z hlediska nově diagnostikovaných případů – ve srovnání s lety předešlými – příznivým. Přesto však na rozdíl od zemí směrem na západ v ČR počty lidí nakažených virem HIV rostou. Proč? A kdo je „nejčastějším pacientem“?
I navzdory relativně povzbudivým informacím rozhodně nelze nad HIV mávnout rukou. Zejména skupina mužů majících sex s muži se totiž na zjištěných číslech podílí téměř ve dvou třetinách, přičemž v prvním čtvrtletí letošního roku bylo z celkově 51 nově diagnostikových pacientů právě 51 mužů (což je dáno také faktem, že nejvyšší riziko nákazy se pojí s análním stykem). Vedle mužů majících sex s muži (jedná se jak o homosexuály, tak i o bisexuály) jsou pak druhou nejrizikovější skupinou cizinci. Data naopak potvrzují, že přenos HIV již dávno není problémem, který by se masově dotýkal injekčních uživatelů drog, kteří tvoří pouze kolem 2 % nových případů.
Zatímco však data naznačují, že letošek snad nebude dalším rokem, kdy počty nových pacientů s HIV opět poskočí významně vzhůru, faktem je, že přibližně pětina HIV+ osob o své nákaze vůbec neví. Jak potvrzují také odborníci, množství lidí se na testování vydá pozdě – až ve chvíli, kdy se začnou projevovat první příznaky onemocnění, výjimkou však není ani již virus ve své rozvinuté podobě – AIDS. V takových situacích pak ani se současnou vysoce účinnou antiretrovirovou léčbou již pacientům nelze pomoci. Právě včasná diagnóza je tak základním klíčem k přežití – dokáže totiž zbrzdit přechod viru HIV v podobu AIDS.
V současné době žije v České republice 3 322 HIV pozitivních osob (data ke 30. 9. 2018), z nichž se jedná o 2 859 mužů a 463 žen. Ačkoliv v západní Evropě a také v USA šíření viru spíše klesá, v ČR je trendem přibližně 10% nárůst nově diagnostikových případů každý rok. Vedle nezodpovědného sexuálního chování lze jako jednu z příčin označit také nedostatečnou osvětu a také prevenci – země, kde počty nově nakažených začaly průběžně klesat, totiž nejenže problematice věnují více pozornosti, ale začínají umožňovat také podávání tzv. pre-expoziční profylaxe rizikovým skupinám. Tyto látky (např. přípravek Truvada) při pravidelném užívání nákaze virem předcházejí. Jelikož je však přípravek nutné konzumovat pravidelně a v ČR není hrazen pojišťovnou, dovolit si jej může málokdo. Druhou variantou je pak profylaxe post-expoziční, tu je třeba nasadit co nejdříve po možné expozici viru, i v tomto případě však platí, že si léky pacient musí hradit sám (cena měsíční dávky se pohybuje kolem 6 000 Kč).
