Moderátor Hlavních zpráv Matěj Misař: „Média musí být hlavně nezaujatá“
Matěj momentálně moderuje Velké zprávy na TV Prima, ale kromě toho se věnuje také hudbě a koučinku rétoriky a komunikace. My jsme Matěje navštívili přímo u něj doma na Střížkově v rámci přípravy nového čísla magazínu LUI Living, které vychází již začátkem prosince a Matějovo bydlení v něm spolu s dalšími uvidíte.
Máš za sebou práci v rádiu v Ostravě i ve Vídni, kdy přišla na řadu Praha?
Ještě v Ostravě jsem se rozhodoval, co budu dělat, a jakmile jsem podepsal smlouvu ve Vídni, tak mi ještě ten týden volali z Primy a nabízeli mi místo, bohužel jsem musel odmítnout. Kdyby však zavolali o dva týdny dříve, tak bych to určitě vzal. Pak jsem se ale stejně nakonec do Prahy dostal.
Kdy ses rozhodl z Vídně odejít?
Když jsem cítil, že jsem tomu dal vše, co jsem tomu mohl dát. Samozřejmě jsem měl dveře otevřené i tam, ale už to nebylo něco, co by mě naplňovalo. Už jsem si zkrátka neplnil svůj sen.
Jak se plní sny?
Já jsem v tomhle docela blázen. (smích) Mám vždy sen, ten předělám v cíl, cíl předělám v plán a plán předělám v realitu – a takhle je to v mém životě se vším.
Takže dalším snem byla televize?
Odjakživa jsem chtěl dělat v televizi, dělat reportéra a přinášet dobré zprávy. Naštěstí mi vedení v Rakousku vyšlo vstříc a mohl jsem bez problémů nastoupit do Primy.
Ze všeho nejdřív jsi působil jako reportér. Jak ses dostal k Hlavním zprávám?
Stojí za tím tvrdá dřina a akutní nedostatek volného času. Dělal jsem pro to úplně všechno. Ale šlo to, protože mě ta práce moc baví a naplňuje. Já zastávám takový názor, že pokud člověka něco baví a naplňuje, tak by to vždy mělo mít i nějaký přínos pro ostatní lidi.
To bezpochyby. Jak ses dozvěděl, že budeš moderovat Hlavní zprávy?
Nikdy jsem neměl odvahu to říct napřímo, ale díky své práci a píli jsem za tím určitě šel. Plán byl takový, že začnu dělat reportéra, naučím se to opravdu dobře a budu to dělat co nejlépe. Až tak dobře, že když náhodou přijde šance, tak budu doufat, že si mě všimnou, a tak se i stalo. Den po mých narozeninách, 19. července letošního roku, mi přišla SMS od ředitelky, zda už jsem viděl ten článek v jednom nejmenovaném médiu, kde psali, že se hledá nový kolega ke Gabriele Laškové a byli tam zmíněni další dva lidé plus já. Řekl jsem, že by to bylo super a že pokud by se ta šance naskytla, tak bych byl moc rád.
Musel jsi pak ještě absolvovat nějaký konkurz?
Ano, ani ne za týden jsme měli kamerové zkoušky, které jsem vyhrál. A pak mi bylo řečeno, že se tedy moderátorem stanu. Pak už se jen řešily finálové dvojice a já jsem moc rád, že to dopadlo tak, že jsem s Gabrielou, moc si rozumíme a je to profesionálka na svém místě.
Jak se cítíš teď? Máš za sebou něco přes měsíc vysílání...
Samozřejmě se tu práci snažím dělat, jak nejlépe to jde, ale mám se rozhodně ještě co učit. Ze začátku jsem byl třeba absolutní dřevo, pokud šlo o to, jak se hýbat ve studiu, jelikož to pro mě bylo absolutně nepřirozené. Jsem zvyklý chodit a hýbat se a najednou jsem musel pořád jen sedět a nedělat přehnané pohyby, protože to pak v detailu vypadá hrozně. Takže to pomalu ladíme a zlepšujeme.
Kam se chceš dostat dál? Je nějaká další meta?
Vrcholem by pro mě bylo, že když si lidé pustí zprávy a uvidí tam nás dva, jak jim přejeme dobrý večer, jsou rádi, že vidí mě a Gabrielu.
Co tě na moderování zpráv baví nejvíce?
Pro mě je to nádherné v tom, že nikdy nevíte, co se stane. Každý den děláte něco jiného a musíte z každého oboru vědět trochu.
Vybíráš si třeba zprávy, které se ti líbí?
Další důležitá věc je, aby od zpravodajství člověk absolutně odstřihl jakýkoliv svůj názor. Což je mnohdy těžké. Časem si ale člověk zvykne. Musíme tvořit neutrální zprávy. Sdělovat to radostné, ale i to špatné. Bohužel hodně deníků a dalších médií to nedělá. Nicméně média musí být nezaujatá.
Mimo zprávy se věnuješ také hudbě...
Ano, dělám muziku s dvěma kluky. Říkáme si Trick or Threat. Je to teď sice hodně omezené, ale pořád fungujeme. Od nového roku bychom však měli mít rezidenturu v jednom hodně dobrém pražském klubu.
Je to něco úplně jiného – na jedné straně seriózní Matěj ve zprávách a na druhé straně rozjetý Matěj v klubu. Dá se říct, že si tím tak trochu dobíjíš energii?
Mě vlastně na hudbě baví dvě věci. Ten proces tvorby muziky, který je hodně zdlouhavý, takže jsem rád, že máme toho třetího, který to umí. My za ním sedíme a říkáme mu, co má dělat. (smích) Já přímo nehraju, ale speakuju a musím hecovat davy. Vlastně jim rozdávat radost a promlouvat jim tak trochu do duše.
Kdy ses pro hudbu rozhodl?
Začalo to na jednom festivalu tady v Česku. Viděl jsem Fedde Le Grand s jejich speakerem a fascinovalo mě, jakou ve mně speaker vyvolával emoci. Najednou jsem věděl, že to taky chci dělat.
Ale je to daleko jednodušší než zprávy, ne?
Popravdě jsem přitom stejně a někdy i víc nervózní, protože tam prostě musíš ukázat opravdu sám sebe, abys lidi strhnul. Ale na druhou stranu je to zase strašně uvolňující. Máme s kluky rádi, když je to takové trochu pompézní, vystupujeme v maskách a podobně.
Věnuješ se ještě něčemu dalšímu?
Kromě toho všeho třeba ještě školím lidi.
Školíš lidi v čem?
Zabývám se výukou rétoriky a komunikace. A právě tenhle obývací pokoj je zároveň i moje pracovna. Nezvu si lidi nikam do kanceláře, ale když někoho školím, tak většinou navážeme určitý blízký vztah, jelikož těm lidem pomáhám s jejich strachem a s tím, jak se ho zbavit, takže je to hodně psychologická práce. A cvičení rétoriky je hlavně neuvěřitelně směšné.
Jsou to takové ty podivné zvuky?
Ano, je to hodně náročné na hlasitost, tak doufám, že to zatím sousedi zvládají. Ráno třeba totiž slyší „aaaaaaa“ a večer zase „béééééé“. (smích)
Jak to všechno časově zvládáš?
Zeptej se mé přítelkyně. (smích) Nicméně ve zprávách jsme tři dvojice, takže každá dělá deset dní v měsíci. Najednou se tedy objeví obrovské množství času. Ale vracím se teď také k moderování klasických akcí, takže mi možná přibylo trochu volného času oproti reportérským dobám a začínám žít jako člověk. (smích) Nicméně přítelkyně to má teď taky časově náročné. Studuje architekturu a teď začala ještě v jedné architektonické firmě pracovat, takže se vidíme jen ráno a večer.
Na další rozhovor s Matějem Misařem se můžete těšit v novém vydání magazínu LUI Living, které bude na stáncích již začátkem prosince. V tomto čísle budete moci nahlédnout do bytů našich čtenářů, ale i známých osobností.
