Paměťové protézy: Během pár let bude možné přepisovat vzpomínky a navyšovat paměť. S technologií se však pojí i velká rizika

Otázka manipulace mysli zaměstnává lidstvo v dnešní době více než kdy dříve. Zatímco však většina z nás si v této souvislosti představí především podléhání…

Autor: Mirka Dobešová / Zdroj: independent.co.uk / 8. 11. 2018

Otázka manipulace mysli zaměstnává lidstvo v dnešní době více než kdy dříve. Zatímco však většina z nás si v této souvislosti představí především podléhání manipulativním informacím, faktem je, že vědci se aktuálně zabývají tím, jak využít tzv. neurostimulátory např. k léčbě různých nemocí, které zasahují mozek. Tato technologie je ze zdravotního hlediska jistě průkopnická a otevře např. i možnosti propojení s dalšími metodami a umožní třeba i zvýšení paměťové kapacity mozku. Ovšem za každým přínosem je třeba vidět i možné negativní důsledky. Právě kybernetika je totiž velmi rizikovou oblastí a podle vědců v momentě, kdy podobné implantáty budou běžně k dostání (dle odhadů se jedná o horizont 20 let), umožní také rozsáhlou kontrolu nad vzpomínkami. A zde je také jasný potenciál pro možné zneužití…

5. 4. 2019Jakou nejčastější lež lidé používají během seznamování? Na online seznamkách ji říká skoro každý

Vědci zároveň tvrdí, že s výzkumem dospěli již tak daleko, že technologii bude možné začít během pěti let poprvé zkusit využít. Ovšem i sami výzkumníci si rizika, které se v podstatě k manipulaci mozku pojí, uvědomují. „Nové hrozby, které z toho vyplývají, by mohly zahrnovat masovou manipulaci se skupinami prostřednictvím implantovaných nebo vymazaných vzpomínek na politické události nebo konflikty, stejně tak by neuroimplantáty mohly být novou příležitostí pro kyberšpionáž, krádež, vymazání či zamykání vzpomínek – např. výměnou za výkupné,“ uvádí ve zprávě k výzkumu.

A faktem je, že rozhodně nejde o žádné sci-fi. Existují totiž doklady o koncepčních experimentech provedených tajnou vojenskou výzkumnou agenturou Darpa, které dokladují, že je možné např. zvýšit schopnost lidí vytvářet krátkodobé vzpomínky. „Existuje i hardwarový a softwarový nástroj, který toto umožňuje,“ poznamenávají i sami vědci. „Neurostimulátory spojené s implantáty, které mohou stimulovat mozek k obnovení jeho funkce, se již užívají např. při řešení příznaků Parkinsonovy choroby a dokonce i deprese. Není tedy již daleko k tomu, aby se tato zařízení stala prakticky paměťovými protézami,“ shodují se. Elektronický záznam mozkových signálů, které se podílejí na utváření vzpomínek, by bylo možné využít k jejich vylepšení či úplnému přepsání.

12. 4. 2019Bude nový americký prezident gay? Dost možná ano. Pete Buttigieg, který se netají manželstvím s mužem, je žhavým kandidátem

I proto vědci upozorňují na nutnost na tyto hrozby se předem připravit – k čemuž j nutná spolupráce lékařů a informatiků. „Současná zranitelnost a narušitelnost systému je zásadní, protože technologie, které existují dnes, jsou základem těch, které budou běžné v budoucnu,“ shrnují.