Genetici opět hledali „gay gen“. Zjistili, že nesouvisí jen s homosexualitou, ale ovlivňuje i sexuální život heterosexuálů

Je označována jako historicky největší genetická studie sexuální orientace, byla realizována na univerzitě v Coloradu a přinesla skutečně nečekané výsledky – vědci zapojení do zkoumání genetických faktorů, které souvisí s homosexualitou, sice hledali „gay gen“, místo něj však objevili vazby mezi genetickými informacemi pojícími se k homosexualitě a vyšší sexuální náruživostí heterosexuální populace…

V prvé řadě – ačkoliv již existují objektivní důkazy, že homosexualita je geneticky podmíněná, existence tzv. gay genu je sice hojně diskutovaná, zatím jej však nikdo neobjevil. Ačkoliv genetici se na výzkum gay genu dlouhodobě zaměřují, faktem je, že pokud by skutečně existoval a byl odhalen, mohlo by to paradoxně způsobit zvýšení diskriminace gay/les osob. Eliminace menšinové sexuální orientace by se pak navíc mohla stát také předmětem genetického inženýrství. Aktuálně tedy panuje vědecká shoda, že homosexualita je výsledkem působení genetiky, ne však jediného „gay genu“ ale souhry více různých genetických faktorů. Právě tyto faktory však ve zmiňované studii vykázaly souvislost s vyšším sexuálním apetitem heterosexuálů.

Prozatím největší genetická studie, která porovnávala a analyzovala DNA stovek tisíc lidí s informacemi o jejich sexuálním chování, je tvořena desetinásobně větším výzkumným vzorkem dat než kterýkoliv předcházející výzkum na podobné téma. Právě velikost objemu zkoumaných dat však dle odborníků konečně zajišťuje, že výsledky mají relevantní výpovědní hodnotu.

Výzkumníci v prvním kroku analyzovali DNA více jak 300 000 heterosexuálů a zjišťovali, kolik měli sexuálních partnerů. Poté vědci ze vzorku oddělili skupinu osob, u kterých odhalili genetické znaky související s tzv. neheterosexuálním chováním, a také téměř 30 000 osob, které souhlasně odpověděly na otázku, zda měly pohlavní styk s osobou stejného pohlaví. Výsledky pak kromě toho, že označily genomy související s faktem, že posuzovaní měli stejnopohlavní sex, zároveň odhalily, že tyto genomy ovlivňují také míru heterosexuální promiskuity. A nejen to.

Podle abstraktu výzkumu, jehož kompletní výsledky prozatím nebyly publikovány a který byl předložen Americké společnosti pro genetiku člověka, se znaky DNA, jež vykázaly spojitost s homosexuálním sexuálním chováním, nejen objevovaly častěji u heterosexuálních mužů, kteří měli sex s více partnery, ale zároveň byli posuzování jako „více atraktivní“ – fyzicky více přitažliví.

Podtrženo sečteno – heterosexuálové, kteří jsou nositeli sady genetických informací typických pro gaye, nejenže jsou sexuálně výkonnější a pro protějšek atraktivnější, ale obecně jsou oproti „běžným heterosexuálům“ ve výhodě. Minimálně tedy v oblasti sexuálního života…