Spisovatel Ladislav Fuks by se letos dožil 95 let. Jaký byl skutečný příběh autora Spalovače mrtvol?

26. 9. 2018 14:00 Co se děje
Spisovatel Ladislav Fuks by se letos dožil 95 let. Jaký byl skutečný příběh autora Spalovače mrtvol?

Minulou neděli by oslavil 95. narozeniny Ladislav Fuks, autor mnoha knih včetně slavného Spalovače mrtvol. Jeho tvorba i životní příběh patří mezi ty nejzajímavější nejen mezi českými LGBT umělci. Fuks si prošel životem plným paradoxů a do svých knih dal ze sebe více, než by leckdo na první pohled čekal.

20. 11. 2018Co nás mohou houby naučit o sexualitě? Pekařské kvasinky by mohly vyprávět!

Ladislav Fuks se narodil 23. září 1923 v rodině silně věřícího, ale chladného a dominantního státního úředníka, z matčiny strany byla zase rodina zatížena dědičnými duševními chorobami. Sám Fuks často uváděl, že nezešílel jen proto, že se uměl ze všeho vypsat.  Psaní ho provázelo celým životem, už jako dítě byl velmi plachý a ze všeho nejradši před šikanou utíkal do světa fantazie. Fuksovými romány tak většinou prochází autobiografická postava malého obrýleného snílka, který je okolí pro smích a čelí šikaně. Jeho uzavřenost se ještě zvýšila v době války, když si Fuks uvědomil, že ho přitahují muži.

Fuks debutoval až jako čtyřicetiletý s románem Pan Theodor Munstock, jednalo se ovšem vstup na scénu ve velkém stylu. Psychologický román s groteskními prvky o muži, který se připravuje na transport do koncentračního tábora, chtěli zfilmovat Charlie Chaplin či Roman Polanski, Fuks byl dokonce nominován na Nobelovu cenu za literaturu.

Šedesátá léta a začátek sedmdesátých byl pro Fukse nejplodnější období, kdy vydal klasické romány jako Spalovač mrtvol, netradiční sci-fi Myši Natálie Mooshabrové nebo psychologická kriminálka Příběh kriminálního rady. V osobním životě byl však nešťastný, žil v malém bytě v pražské Bubenči se svou matkou v pokročilém stádiu duševní choroby a citové naplnění nacházel jen u pražských prostitutů.

Dobře známý je příběh o jeho svatbě. V roce 1964 se seznámil s bohatou Italkou Giulianou Limiti a snad aby zabránil spekulacím o své orientaci, či s vidinou emigrace do Itálie, se s ní oženil. Ačkoli mu ale k svatbě poblahopřál sám papež a v Itálii měl přislíbený i luxusní byt, ze slavnosti utekl s číšníkem a po návratu do Prahy se raději před novomanželkou schoval do léčebny v Bohnicích.

O záhadném milovníkovi groteskního a makabrózního se po Praze šeptalo mnoho bláznivých teorií, například že zásadně spí v rakvi. Ale ta by se do jeho malého bytu, který byl až po strop zaplněný knihami, netradičními dekoracemi včetně lebek a deskami s operou, nevešla. Nehledě na to, že sám Fuks se vyjádřil, že v ní by se nemohl ani otočit na bok.

Fuks, který byl extrémně plachý a takřka celý život prožil v obavách z toho, jak ho svět přijme, těžce nesl nastávající normalizaci. Vyrovnal se s ní ovšem z dnešního pohledu asi tím nejhorším možným způsobem. Pevně se přimkl ke Komunistické straně, začal psát kriticky o emigrantech a oslavně o dětství Julka Fučíka. Kromě podpisu Anticharty vystupoval i na sjezdech KSČ.  Mezi disidenty se prý tradovalo, že jednotka předposranosti je jeden Fuks. Komunistům se však Fuksův neortodoxní styl a nostalgie za první republikou nehodily, a tak ani jeho knihy nevycházely často a ve velkém nákladu. Fuks však stál jedině o uznání. Prý až do své smrti v roce 1994 doufal v to, že mu bude udělen titul Národní umělec, ačkoli jeho historie skončila se Sametovou revolucí.

21. 11. 2018Do důchodu ve třiceti: Nové hnutí bojuje za zodpovědný život, díky němuž lze přestat pracovat v nízkém věku. Zkuste to i vy

I když jeho dílo po nástupu demokracie slavilo úspěch, zejména pak díky Spalovači mrtvol, který se po dvaceti letech dostal ven z pověstného trezoru, Fuks šťastný nebyl. Změně režimu nerozuměl a odpovídat na otázky o své normalizační angažovanosti nechtěl. Autor mnoha slavných děl zemřel o samotě a takřka v zapomnění. O tom svědčí i fakt, že tělo samotářského spisovatele našel listonoš až dva dny po jeho smrti.

Zdroj: Respekt, Idnes, CS-Magazín, Osobnosti
Petr Opršal

Autor

Petr Opršal

Milovník perliček na dně vína i pěny na hladině piva. Těžký stroj, poháněný kofeinem a smyslem pro humor. Melancholický cholerik, idealistický cynik. Tvor, který si pamatuje všechny vítěze Survivoru, ale kdyby neměl hlavu pevně přišroubovanou, někde ji zapomene.

E-shop