Chytré drogy: užívá je stále více lidí, kteří chtějí zlepšit svou výkonnost, a nejspíš i vy. Které to jsou a jaké jsou jejich skutečné účinky?

14. 9. 2018 08:00 Co se děje
Chytré drogy: užívá je stále více lidí, kteří chtějí zlepšit svou výkonnost, a nejspíš i vy. Které to jsou a jaké jsou jejich skutečné účinky?

Ovlivňování fungování lidského těla bylo populární již v dávné minulosti. Jedním z klasických motivů pak byla snaha zvýšit svůj pracovní výkon a také činnost mozku. Toho lze samozřejmě dosáhnout různé, ovšem v současné době jsou hitem tzv. „chytré drogy“.

Pokud bychom se v úvodu odkázali na zmiňovanou minulost, např. Honoré de Balzac byl velkým fandou kávy, která podle něj stimulovala jeho mozek. Obvykle každou noc hledal v Paříži kavárnu, kde si kolem půlnoci objednal tento života/mozko-budič a pak psal až do rána. Traduje se, že během literární činnosti vypil i 50 šálků kávy denně, přičemž celá kávová zrna i žvýkal. Možná to skutečně fungovalo, ale Balzac v 51 letech zemřel na srdeční selhání. Nejenže je tedy káva v rámci kategorie „inteligentních drog“ docela nudná, ale navíc ve větším množství poměrně nebezpečná. Na povzbuzení je tak třeba vytáhnout jiný kalibr – piracetam, kreatin, amfetaminy či metylfenidát. Své místo v tomto výběru však má i kofein (ovšem bez kávy) a nikotin. Všem se pak souhrnně říká nootropika.

15. 9. 2018FOTO: Podívejte se na ty nejlepší koláže prezidenta Zemana a mluvčího Ovčáčka

Konkrétně termín „nootropikum“ vznikl právě díky první chytré droze, piracetamu. Ten objevil rumunský vědec Corneliu Giurgea počátkem 60. let 20. století. Hledal tehdy chemikálii, která by se mohla dostat do mozku a přiměla lidi k ospalosti. Po měsících testování přišel se „sloučeninou 6215“. Ta byla bezpečná, neměla vedlejší účinky, ale nefungovala. Nikdo neusínal, ba naopak se zdálo, že účinek je naprosto opačný. Navíc jak se ukázalo, pokud pacienti látku užívali déle jak měsíc, výrazně se zlepšily jejich vzpomínky. A tak Giurgena z řeckých slov pro „mysl“ (noos) a „ohýbání“ (tropos) vymyslel termín „nootropní“. A piracetam se na trhu zabydlel. Dnes je oblíbený zejména mezi studenty a mladší generací, která hledá způsoby, jak zlepšit svou výkonnost. U nás se prodává např. jako lék na demenci.

Další variantou je monohydrát kreatinu. Výživový doplněk má podobu bílého prášku, který se obvykle přidává do sladkých nápojů nebo mléčných koktejlů, příp. se užívá ve formě pilulky. Přitom tato chemikálie se vyskytuje v mozku přirozeně, její další užívání však údajně může zlepši paměť i inteligenci. Je ale třeba dodat, že zatímco ke zlepšování intelektu je kreatin užíván relativně krátce, v kulturistice je užíván již po dlouhá desetiletí – záměrem však je zlepšení muskulatury. Kreatin je tedy také součástí většiny sportovních doplňků stravy. Logicky by tedy celá cvičící populace musela být chytrá jako opice, což se zjevně neděje. Míra účinnosti kreatinu na zlepšení mozkové činnosti je tedy minimální a obecně dost sporná.

Samozřejmě jsou ale na trhu i drogy s mnohem lepšími transformačními schopnostmi – stimulanty. Dvě nejoblíbenější z této kategorie jsou pak amfetaminy a metylfenidát, které jsou součástí léků na předpis (např. Adderall, Ritalin). Klasicky jsou tyto léky užívány např. k léčbě ADHD, kdy je účelem zlepšit soustředění pacientů. Jak ale prokazují průzkumy, jsou také (zne)užívány lidmi pracujícími ve vysoce konkurenčním prostředí, kteří jednoduše chtějí uspět.

Konkrétně amfetaminy pak mají v kategorii chytrých drog skutečně dlouhou historii – počínaje workoholickým matematikem Paulem Erdösem, který je užíval, když výpočty rovnic trávil i 19 hodin denně v kuse, konče spisovatelem Grahamem Greenem, který právě díky amfetaminům napsal dvě knihy zároveň. Dnes je užívají umělci, finančníci i žurnalisté. Všichni přísahají, že amfetaminy fungují, ovšem ne úplně tak, jak bychom čekali – jejich dopad na inteligenci je minimální. Ovšem dokáží stimulovat duševní energii a motivaci k práci. Zapomínat však nelze ani na vedlejší účinky – srovnatelné s metamfetaminy (pervitin), silnými vysoce návykovými drogami, způsobujícími v konečném důsledku nervozitu, nespavost, bolesti žaludku i plešatění.

1. 9. 2018VIDEO: Největší přírodní katastrofy, které byly zachyceny na video

Bez ohledu na negativní dopady nootropik se však jejich užívání stává stále populárnějším. „Např. v Sillicon Valley nebo na Wall Street se procento těch, kdo nootropika užívají, stále zvyšuje. Princip byznysu je podobný jako ve sportu, sázky i konkurence jsou vysoké,“ tvrdí Geoffrey Woo, generální ředitel a spoluzakladatel výživové společnosti, která některé doplňky stravy s nootropiky vyrábí.

Jak ale upozorňují další odborníci, pracovní činnost při užití stimulantů nemusí být nutně celkově produktivnější. Je třeba zvažovat také nebezpečnost v dlouhodobějším horizontu. „Je tu také otázka - jak se cítíte den po té? Možná jste totiž na pár hodin hyper-soustředění, ale pak jste další den či dva úplně nepoužitelní,“ tvrdí neurovědec Andrew Huberman.

Stimulanty tedy asi svět nespasí, a tak se kruhem dostáváme opět ke kofeinu. Zapomeňte ale na kávu, té byste museli vypít hektolitry, aby měla kýžený účinek. V módě jsou dnes kofeinové tablety. A oblíbeným nootropikem je i nikotin – ten může skutečně zlepšovat lidskou paměť a pomáhat k soustředění, ačkoliv i v tomto případě existují určitá rizika. Někteří bývalí kuřáci tak za účelem zlepšení kognitivních schopností např. žvýkají kila Nicorette.

Jak by svět vypadal, kdybychom všichni užívali chytré drogy? Těžko říct, na druhou stranu, ranní kávu si dnes dopřává prakticky každý. Ale Balzac by mohl o špatných koncích vyprávět…

Zdroj: bbc.co.uk
Mirka Dobešová

Autor

Mirka Dobešová

Díky travesti sudičkám, s nimiž si je vzájemně stále v patách (a ráda si od nich půjčuje nejen kosmetiku, ale i šaty), miluje všechno trans a queer. Určitou obsesi má pro Londýn, Costu, West End a hlavně Priscillu, královnu pouště.

E-shop