Skutečný důvod, proč mají mnozí heterosexuální muži překvapivě často gay sex
Dříve panovalo přesvědčení, že každý heterosexuál by radši šel bobovat bez bobu a jen v boxerkách do bodláčí, než by se v sexuálním smyslu dotkl jiného muže. Veškeré výzkumy a studie z poslední doby ale ukazují, že překvapivě velké množství mužů, kteří se považují za heterosexuály, někdy mělo nebo dokonce opakovaně má sex s jinými muži. Samozřejmě to není něco, čím by se muži otevřeně vzájemně chlubili v hospodě, takže větu „Sparta dneska hrála lečo, rozhodčí má stoprocentně Downův syndrom, á propos spal jsem s Karlem z práce a líbilo se mi to“ asi jen tak neuslyšíte. Nicméně v anonymních dotaznících a studiích jsou už muži o skutečném stavu věcí daleko sdílnější.
O tom, proč heterosexuálové vlastně mají gay sex, se aktuálně v odborném periodiku Psychology Today rozepsal doktor Robert Burriss. Poukázal na to, že sexuální touha a identita jsou sice často propojeny, ale ne vždy jdou zcela ruku v ruce.
Evoluční psycholog Burriss, který učí na Univerzitě v Basileji, k tomu uvádí: „Člověk se může identifikovat jako heterosexuál, ale i tak toužit po sexuálním kontaktu s osobami stejného pohlaví a mít jej.“
Burris poukazuje mimo jiné také na studii Arielle Kuperberg z Univerzity v Severní Karolíně a Alicie Walker z Univerzity v Missouri. Tento výzkum po šest let sledoval 24 tisíc dospělých studentů vysokých škol, kdy kolem osmi set z nich opakovaně uvádělo, že jejich poslední sexuální kontakt byl s člověkem stejného pohlaví. Ovšem z této skupiny se přesto šestadevadesát mužů (12 %) a dvě stovky žen (25 %) považovalo za čistě heterosexuální.
Svou roli při tvorbě naší identity samozřejmě hrají očekávané sociální vzorce a také jakési hledání sebe sama. Někteří také prostě nechtějí, aby jejich identita navenek a vlastně i uvnitř plně odpovídala jejich chování. Nejde ale přesto u většiny z nich o žádné potlačování skutečné homosexuální orientace. „Většina z těchto studentů ve skutečnosti zřejmě opravdu není žádnými skrytými homosexuály a jako homosexuálové se pak plně bude v dalším životě identifikovat pouze menší část z nich,“ uvádí Burriss.
Výzkumy a studie z posledních let, kdy se o těchto věcech tak nějak plně smí mluvit, ukazují, že sexualita je prostě jisté spektrum a jen málo lidí je na nějakém jeho vyhraněném pólu. U většiny lidí ale zřejmě preference jednoho pohlaví více či méně převažuje, a to bude pravděpodobně to pohlaví, které v dospělém a starším věku bude preferovat jako partnera a snad u něj najde jednou i tu pravou lásku. Inu, kdo se vyzná v tajích lidského srdce. A kalhot.
