„Na ketaminu jsem vedla úžasnou konverzaci s hromadou tašek,“ Čtenáři se dělí o své nejbláznivější zážitky s drogami

17. 7. 2018 14:00 Co se děje
„Na ketaminu jsem vedla úžasnou konverzaci s hromadou tašek,“ Čtenáři se dělí o své nejbláznivější zážitky s drogami

O LSD, ketaminu či lysohlávkách se v poslední době mluví hlavně jako o léčivech či látkách vhodných k osobnímu rozvoji. Nic proti tomu, ale stále se jedná o halucinogeny, se kterými je lepší zacházet opatrně. Svědčí o tom zážitky čtenářů serveru Vice, kteří se podělili o své nejšílenější halucinace.

Sedmadvacetiletá Pippa vzpomíná: „Loni na Halloween jsem si v noci dala slabší trip. Nic moc to se mnou neudělalo, leda jsem si užila krásné ráno, sice beze spánku, ale s příjemným povalováním na pláži. Horší to bylo s flashbackem, který nastoupil, když jsem se odpoledne šla projít. Na pláži jsem našla mrtvého delfína, na kterém hodovali místní toulaví psi. Docela mne ten pohled šokoval a radši jsem se vrátila domů a šla si lehnout.

Najednou se z mojí postele stalo obří krvácející oko, které plavalo v moři mrtvých delfínů, psů, psů hodujících na delfínech, delfínů požírajících psy a tak dále. Pak jsem asi celou věčnost bloudila v městě krvácejících očí, můj manžel se mezitím změnil v křížence mezi ďáblem a Pinocchiem. Asi každou čtvrt hodinu jsem se na chvíli probrala, abych se propadla zpátky do těch šílených vizí. Už jsem se smiřovala s tím, že se asi zblázním, když ty šílenosti přestaly a já se setkala s něčím, co mi připomínalo mou duši či anděla strážného. Ta entita mi prozradila pár věcí o mé budoucnosti a doporučila mi přestat kouřit trávu.“

Kočce narostly kolečka. Mohla za to droga 2cb

O tři roky mladší Daisy zase vzpomíná na svůj zážitek se syntetickým halucinogenem 2cb: „Celou noc jsem sledovala kamarádčinu kočku. Místo paciček na nohou ji narostla malá kolečka. Chtěla jsem je vidět v pohybu, ale ta kočka se ani nehnula. Měla jsem pocit, že na ní zírám hodiny, ale asi to byla sotva minuta. Žádná kočka by nevydržela v klidu tak dlouho.“

„Dala jsem si půlgramovou lajnu ketaminu, když si moje kamarádka na chvíli odskočila. Usadila jsem si u ní v pokoji, když jsem si všimla hromady tašek pod stolem. V hlavě jsem slyšela jejich hlasy, vyprávěly mi své životní příběhy. Každá z nich měla jiný hlas, jinou osobnost, jiné zkušenosti. Nádherně jsem si s nimi popovídala a když se kámoška vrátila, ještě jsem jí důrazně vysvětlila, že její červená kabelka si zaslouží lepší zacházení,“ vzpomíná dvaatřicetiletá Jenny.

2. 2. 2018Deset unikátů v Chateau Herálec

Na svůj nejhorší zážitek z telecích let vzpomíná i pětadvacetiletý Sam: „Když mi bylo osmnáct, sežral jsem v Amsterodamu plnou krabici lysohlávek. Pak vypuklo peklo. Z plakátu, který měl lákat turisty na výstavu renesančního umění se stalo vyobrazení armády démonů, co mě chtěli zabít. Barman v jedné putyce se zase změnil v rohaté prase na dvou nohách. Kamarád mě musel celou dobu držet za ruku, jinak jsem začal křičet. Celá tahle hrůza trvala asi šest hodin, i když jsem se tenhle mizerný trip snažil přerazit asi třemi litry pomerančového džusu. Od té doby jsem se hub nedotkl ani třímetrovou tyčí.“

Zdroj: Vice
Petr Opršal

Autor

Petr Opršal

Milovník perliček na dně vína i pěny na hladině piva. Těžký stroj, poháněný kofeinem a smyslem pro humor. Melancholický cholerik, idealistický cynik. Tvor, který si pamatuje všechny vítěze Survivoru, ale kdyby neměl hlavu pevně přišroubovanou, někde ji zapomene.

E-shop