Muž tvrdí, že z něj léky na bolest udělaly gaye. Rozešel se s přítelkyní a bere je dál, neboť už nechce být heterosexuál
Teorie o tom, že homosexualita je vnějšně vyvolaná či vlivem sociálního prostředí naučená a lze ji „léčit“, jsou naštěstí ve vyspělých společnostech překonané. A tak si dnes málokdo myslí, že gaye z vás udělá to, že jste viděli, jak se váš táta opil a pak plácl na hasičském bále kamaráda Pepu po zadku, nebo že vaše máma nedělala dost často teplé večeře. Přesto třiadvacetiletý Scott Purdy tvrdí, že gaye z něj udělaly prášky na bolest. Co by se takto sugestibilnímu muži mohlo přihodit, kdyby začal třeba brát tablety vitaminu C s postupným uvolňováním, na to snad raději ani nemyslet.
Různou medikaci začal Scott brát po nehodě na motokáře, kde si zlomil nohu a měl bolesti. Nehoda se stala v roce 2012 a tehdy začal brát Kodein a pak Tramadol, ale tyto léky mu nedělaly dobře. Proto dostal v únoru tohoto roku předepsán opět jiný lék, a to Pregabalin, také známý pod názvem Lyrica. Ten se vedle neuropatické bolesti užívá i k tlumení úzkostí či poruch spánku. Po tomto léku se cítil Scott mnohem lépe. Mělo to ale prý ten vedlejší efekt, že se z něj prý tak po čtyřech až pěti dnech užívání stal homosexuál. Tak jen si to představte, konečně vás přestane bolet noha, ale zase vás začne vzrušovat soused.
Po prášcích prý cítil posud pro sebe bezprecedentní „touhu po mužské pozornosti“. Ačkoli později dodal, že vlastně už jako náctiletý cítil jakousi „bisexuální zvědavost“ a políbil jiného kluka. Prý si ale tehdy řekl, že to není nic pro něj, a měl později hodně přítelkyň.
Nejprve z „homoefektu“ své medikace nebyl prý nadšen, přišlo mu to trochu divné (no komu ne), a tak prášek přestal brát a byl prý opět schopen citového a intimního kontaktu se svou přítelkyní. Ale necítil se vůbec šťastný a také ho zase bolela noha, tak najel na původní režim, se svou dívkou se rozešel a nyní zkouší štěstí v lásce na gay seznamkách.
„Jsem fakt šťastný, že jsem zase na těchto prášcích, a bojím se, že kdybych je přestal brát, vrátím se zase k tomu, kým jsem byl, a to nechci… Je to pro mě matoucí a nevím, zda je to všechno tím práškem, nebo jsem se jen díky němu otevřel způsobu, jak být šťastný,“ uvedl Purdy, že celá situace přijde matoucí i jemu.
V rozhovorech, které velmi ochotně o celé věci poskytl různým médiím včetně televize, byl tázán i na to, zda mu nepřijde vůči LGBT komunitě trochu blbé, že tvrdí, že se vlastně gayem můžete stát z kdejakého aspirinu. Nicméně tím se Scott nijak zvlášť netrápí. „Nikdy jsem před tím prostě netoužil po mužích a nepodíval se na jiného chlapa stylem, že bych ho chtěl,“ vysvětluje, že tyto pocity si asociuje až s onou medikací, byť sám uvádí, že tyto tendence měl již v mládí… Je tedy možné spekulovat, že jej spíše prášky mohou zbavovat zábran vůči něčemu, co si nechtěl připustit, nebo že mu to prostě přišlo jako fajn „storka“, kterou zaujmout média. A nebo je nakonec také možné, že si v lékárně zítra koupíte multivitamin a druhý den se probudíte a budete se cítit spíš jako mýval, než jako táta od rodiny...
