
Zapomeňte na stereotypy! Mladé Arabky netouží po dětech ani po rodině
V arabské světě je stále pro ženy tabu, otevřeně přiznat, že netouží po dětech ani po rodině. Čím dál více žen ale nyní bojuje proti stereotypu, že žena by měla být hlavně matkou. Mnoho takových žen se najde i mezi mladými Arabkami. Server Vice se jich zeptal, z jakého důvodu nechtějí mít děti. Jejich důvody jsou rozmanité. Některá má kariéru, kterou nechce opustit, další si chce užívat, jiná zase považuje svět za příliš kruté místo, než aby do něj chtěla přivést své děti.
„Přijde mi sobecké porodit dítě do současné nehostinné reality,“ říká šestadvacetiletá architekta Marwa. „Zdroje přírodních surovin pozvolna vysychají, a moje domovská země Jemen není schopná mému dítěti schopna zajistit ani základní vzdělání, ani ochranu jeho občanských práv.“
Podobný názor má i sedmadvacetiletá obchodnice Israa. „V Egyptě by na moje děti nic dobrého nečekalo. Znečištěné ovzduší, nezdravé jídlo, špinavá voda z kohoutku. Navíc, i kdyby se moje děti nakrásně narodily chytré a hladové po poznání, nikdy by nemohly dosáhnout takového úspěchu jako děti nějakého boháče. Navíc nevěřím ani místní spravedlnosti. Je tak snadné dostat se za mříže jen kvůli křivému udání. Nechci se dožít dne, kdy by se mne moje děti zeptaly, proč jsem je vůbec přivedla na svět,“ říká Israa.
„Mít dítě, to je krásná představa. Nechat po sobě na světě nějaký otisk, navíc ještě s vlastními geny. Jenomže já se bojím, že pro své dítě nebudu mít odpovědi na sedmdesát procent důležitých životních otázek, na které se mne budou ptát. Chci si najít milujícího partnera, chci mít rodinu. Ale bojím se vychovávat dítě metodou pokus-omyl, přijde mi to vůči němu sobecké,“ říká dvaadvacetiletá Nada.
Sedmadvacetiletá novinářka Mai má velice podobné obavy jako ženy ze západního světa. „Chci pokračovat ve své kariéře, v práci, co mne baví. S rolí matky by se sotva dala zkombinovat. Vím také, že bych si nemohla dovolit zajistit svému dítěti vzdělaní na některé z kvalitních, ale bohužel velice drahých škol.“
Bezdětné páry jsou prý šťastnější
Devatenáctiletá studentka Nur na to jde jinak. „Všichni na nás tlačí, že mateřský instinkt je naprosto přirozený a že hlavním cílem ženy je stát se matkou. Podle mne má většina žen děti jen z toho důvodu, že podlehly tlaku okolí.“
„Můj důvod je jednoduchý, nejsem připravená se starat o někoho dalšího,“ vyjadřuje svůj názor dvaatřicetiletá producentka Jihad. „Nemám ráda děti, navíc si nechci muset vybírat, jestli si koupím nový kabát anebo plenky pro děcko.“
Úplně jiný názor má třiatřicetiletá účetní Lama. „Necítím potřebu být matkou. I když na mne jedni tlačí s tím, že ženy jsou základem státu a jejich povinností je vychovat děti tak, aby měly lepší svět a druzí mi říkají, že budu svého rozhodnutí zůstat bezdětná litovat, děti mít nechci, i kdyby na tom závisel osud světa.“
Podle třiadvacetileté učitelky angličtiny Nasreen by na děti na tomto světě nečekalo nic pozitivního. „Svět je kruté a nehostinné místo. Války, hladovění, ničení přírodního prostředí, nemoci a zločinnost. Pokud máte své děti rádi, nepřivádějte je do tohoto světa. Nutit je existovat v takovémto prostředí mi připadá kruté.“
Z jiného soudku jsou obavy učitelky Dany. „Nechci mít děti, protože se bojím, že bych o ně přišla. Během války jsem žila v Sýrii. I když já sama jsem o nikoho nepřišla, spousta mých přátel přišla o své nejbližší. Já bych tu ztrátu nezvládla. Proto jsem se rozhodla zůstat bezdětná.“
Jako poslední serveru Vice odpověděla zubařka Janna. „Nemyslím si, že moje geny jsou něčím úžasné, ani že bych měla nějaké zvláštní dovednosti, které bych musela přidat dalším generacím. Daleko důležitější než plodit další děti, je podle mne postarat se o ty děti, které žijí bez domova a v nelidských podmínkách. Navíc si upřímně myslím, že mi scházejí základní dovednosti, kterou jsou potřeba pro výchovu dítěte od nejmenšího batolete,“ uzavírá své vyprávění.