
Covidová omezení pět let poté: Jak pandemie srazila světový cestovní ruch na kolena
A svět se zastavil...
Dne 17. března 2020 tehdejší britský ministr zahraničí Dominic Raab vyzval britské cestovatele, aby zůstali doma. „Schválil jsem první celosvětové cestovní doporučení ministerstva zahraničí, které nedoporučovalo veškeré cesty do zahraničí, s výjimkou těch nezbytných,“ řekl později vyšetřovací komisi zabývající se pandemií covidu.
S tím, jak se tehdy ještě „wuchanský koronavirus“ šířil po světě, byly pozastaveny všechny organizované zájezdy a běžné cestovní pojištění pro individuální cestovatele přestalo platit.
Oznámení bylo reakcí na rychlé uzavírání hranic po celém světě – ačkoliv Velká Británie zůstávala otevřená. Brzy ale začali britští ministři zavádět stále se měnící a chaotická cestovní omezení, která překazila desítky milionů cestovních plánů a zničila finance aerolinek, výletních společností, železničních dopravců i cestovních kanceláří.
Během následujících dvou let došlo ke stovkám změn, například k náhlému zavedení povinné izolace po návratu z dovolené, 19týdennímu úplnému zákazu cest do zahraničí nebo zavedení statusu „amber-plus“ (povinná domácí karanténa) pro cestující z Francie v létě 2021 – bez jasného důvodu. Rodiny byly od sebe odděleny a kdysi vedoucí cestovní průmysl světa se zhroutil.
Jak uvedla předsedkyně covidové komise, baronka Hallettová: „Omezení cestování, volnočasových aktivit a pohostinství mělo nejen obrovský ekonomický dopad, ale narušilo také způsob, jakým lidé udržují vztahy s rodinou, přáteli i celou společností.“
Mnohá z těchto na rychlo zavedených opatření byla podle pozdějších závěrů poslanců zcela zbytečná. Dopravní výbor britského parlamentu uvedl, že cestovní omezení byla „neúměrná vzhledem k rizikům pro veřejné zdraví“ a způsobila vážné škody britskému letectví. Vládní pravidla se podle výboru „nezakládala na vědeckém konsenzu“ a způsobila „tvrdý finanční šok sektoru“, aniž by výrazně přispěla ke zdraví veřejnosti.
Dame Meg Hillier, tehdejší předsedkyně kontrolního výboru, dodala: „Přístup k hraniční kontrole a karanténě způsobil obrovský zmatek a narušení. Jedno je ale jasné – daňoví poplatníci zaplatili za drahé karanténní hotely i další opatření miliony liber, přestože vláda neměla žádný zjevný plán ani důkazy, že opatření skutečně fungují.“
Jak se pandemie vyvíjela
17. března 2020: V Káhiře, právě po příletu z Jemenu, poslouchám, jak Dominic Raab varuje Brity před jakoukoli cestou do zahraničí mimo Irsko.
„Rychlost a rozsah opatření v jiných zemích jsou bezprecedentní. Proto radím občanům Spojeného království, aby necestovali, pokud to není nezbytné,“ říká v parlamentu.
23. března 2020: Britští cestovatelé po celém světě jsou vyzváni k návratu domů. Let z Káhiry mě stojí přibližně 700 liber (necelých 21 000 korun).
22. května 2020: Přestože Spojené království ponechalo hranice otevřené v souladu s doporučením WHO, 10. června zavádí vláda povinnou karanténu pro téměř všechny příchozí. Domácí ministryně Priti Patel říká: „Musíme se chránit před zavlečením nových případů.“ Vláda utratí 114 milionů liber (více než 3,4 miliardy korun) za vymáhání pravidel, ale třetinu návštěv nelze ověřit. 7 000 lidí bylo nahlášeno policii – co se s případy stalo, ale nikdo neví.
11. června 2020: Končí první lockdown a easyJet obnovuje lety. Posádka vítá první cestující – „Je to začátek nové budoucnosti,“ říká letuška Tina Milton.
10. července 2020: Poprvé se otevírají „cestovní koridory“ – bez karantény lze jet do Francie, Itálie, Španělska či Turecka. Portugalsko chybí.
25. července 2020: Pouhých šest hodin předem vláda oznamuje, že lidé vracející se ze Španělska musí do karantény. Mezi postiženými je i ministr dopravy Grant Shapps, který byl právě na dovolené ve Španělsku.
Srpen a září 2020: Postupně se přidávají další země na seznam povinné izolace – Francie, Nizozemsko, Malta, Rakousko, Chorvatsko, Turecko, Itálie. Portugalsko je z karantény vyjmuto jen na tři týdny.
7. listopadu 2020: Vláda zakazuje vstup všem cestujícím z Dánska kvůli nákaze mezi Nory. Pokud tam byl někdo v posledních 14 dnech, musí on i jeho domácnost do izolace.
6. ledna 2021: Nejpřísnější opatření pandemie: veškeré mezinárodní rekreační cesty z Británie jsou zakázány do 17. května. Každý, kdo by chtěl odcestovat, čelí bez výjimky pokutě.
15. února 2021: Zavádí se hotelová karanténa pro příchozí z „červeného seznamu“. Cena na osobu dosahuje přes 1 500 liber (necelých 45 000 korun) – většinu nákladů hradí stát. Kontrola je opět slabá, podle svědků lidé z hotelů utíkají.
17. května 2021: Rekreační cesty do zahraničí jsou znovu povoleny. Zavádí se systém „semaforu“: červené země = hotelová karanténa, oranžové = domácí karanténa, zelené = testy bez izolace. Prakticky jedinými reálnými destinacemi jsou Portugalsko, Island a Gibraltar.
Léto 2021: Mění se seznamy, Portugalsko je náhle přeřazeno na oranžovou, pak se zavádí „amber plus“ pro Francii kvůli nové variantě viru z ostrova Réunion, vzdáleného téměř 6 000 km od Paříže. Pravidla jsou nepřehledná, testy drahé, pravidelně přibývají nové destinace s povinností izolace, ceny letenek skáčou nahoru. Mezinárodní srovnání ukazují, že žádná jiná země EU neměla tak přísná opatření jako Británie.
Říjen–prosinec 2021. Dochází ke zmírnění pravidel, ale jen na chvíli. S příchodem varianty omikron se opět vrací karantény a testy.
18. března 2022: Veškerá cestovní omezení jsou konečně zrušena.
Ohlédnutí zpět
17. března 2025: Paul Charles, ředitel poradenské agentury PC Agency, říká: „Byl to jednoznačně harmonogram chaosu. Politiky byly zaváděny narychlo, bez dopadových studií. Ministři se mezi sebou neshodli, což sektor nesmírně poškodilo – finančně i emocionálně. Snad jsme se poučili – cestovní koridory by se měly udržet otevřené a celý sektor nezavírat. Škody byly obrovské.“