Vyplatí se navštívit Velké egyptské muzeum? Co zde můžete vidět – a co zatím chybí?
Největší archeologické muzeum na světě
Velké egyptské muzeum je označováno za největší archeologické muzeum na světě a jeho výstavba trvala téměř dvě desetiletí. Ačkoli se postupně otevírá již od roku 2022, hlavní atrakce – zhruba 100 000 archeologických artefaktů – byly dlouho skryté.
Na radost milovníků historie bylo v říjnu 2024 konečně zpřístupněno prvních 12 galerií. Protože jsem několik let žil v egyptském letovisku Dahab, patřil jsem mezi ty, kteří netrpělivě odpočítávali dny do slavnostního otevření. Přestože šlo stále jen o částečné otevření a některé části muzea zůstaly nepřístupné, těšil jsem se na poklady, které zde mohu objevit.
Ale vyplatí se muzeum navštívit ještě před jeho úplným otevřením?
První dojmy: Velkolepá budova a fascinující expozice
Už samotná velikost muzea, zasazeného do panoramatu Velkých pyramid, působí ohromujícím dojmem. Budovu navrhlo irské architektonické studio a její trojúhelníkové linie a motivy harmonicky zapadají do okolní architektury staré více než 4000 let. Promyšlená koncepce expozic je patrná na první pohled, a není divu, že GEM je už nyní považováno za jedno z nejkrásnějších muzeí na světě.
Po projití bezpečnostní kontroly jsem si koupil vstupenku za 1200 egyptských liber (asi 564 korun) a zamířil k výstavním prostorám, přičemž jsem si dával pozor na to, že poslední vstup je povolen v 16 hodin.
Na rozdíl od chaotického starého Egyptského muzea mě zde přivítaly klidné vodní prvky, starověký zavěšený obelisk a jen minimum turistů. Hned při vstupu mě ohromila slavná socha Ramsese II., vážící 83 tun, která se tyčí nad rozlehlým šedým atriem. Každý detail – od informačního centra přes obchody se suvenýry až po luxusní kavárny – naznačoval, že se jedná o vysoce prestižní a pečlivě spravovaný projekt.
Schodiště do světa starověku
Dominantou muzea je monumentální Velké schodiště, které návštěvníky postupně vede k jednotlivým expozicím. Výstup po něm je koncipován jako cesta staroegyptskými vírami, přičemž návštěvníci procházejí mezi sochami a historickými fasádami s motivy „Králové a bohové“ a „Cesta do věčnosti“. Na vrcholu schodiště se otevírá panoramatický výhled na pyramidy – dokonalé zakončení této tematické cesty.
Obzvláště působivý byl vstup do galerií, lemovaný jasně modrým osvětlením, které umocňovalo majestátnost prostoru a artefaktů uvnitř.
Co vše si lze prohlédnout?
Otevřených 12 galerií pokrývá historii starověkého Egypta od prehistorie a raných dynastií až po pozdní období. Každá rozlehlá místnost je tematicky rozdělena podle víry, panovníků a společnosti v dané epoše.
Návštěvníci zde mohou strávit hodiny prohlídkou pečlivě udržovaných exponátů – od ručně malovaných hieroglyfů až po vzácné artefakty, které byly dlouhá léta uloženy v depozitářích.
V jedné části muzea je fascinující sbírka papyrů, které ukazují běžné životní příběhy Egypťanů a jejich rodin. Jinde lze najít starověkou deskovou hru Senet, která symbolizuje cestu duše do posmrtného života. Bohatě zdobené šperky, keramika i domácí předměty podávají živý obraz každodenního života starověkých Egypťanů.
Velmi působivé jsou i moderní multimediální prezentace. Virtuální rekonstrukce a interaktivní displeje přibližují tehdejší politické změny a oživují dávnou historii. Největší zájem však stále přitahuje Galerie 10, kde jsou umístěny mumie – i když většina královských mumií se nachází v Národním muzeu egyptské civilizace. I přesto GEM nabízí unikátní exponáty, například zlatem zdobené ostatky mladé dívky, nádherně dekorované pohřební roušky nebo dokonce mumifikovaného krokodýla.
Co muzeu zatím chybí?
Navzdory velkolepé prezentaci je stále znát, že muzeum ještě není zcela dokončené. Největší tahák – poklady faraona Tutanchamona – zatím není přístupný. Při pokusu o načtení vstupenky na některých turniketech, které ještě nebyly v provozu, jsem si znovu uvědomil, že GEM stále není na svém vrcholu.
Ačkoliv jsou galerie nádherné, někteří mohou mít pocit, že zážitek z prohlídky je poněkud nesourodý. Jednotlivé části na sebe nenavazují intuitivně a není zde jednoznačná cesta vedoucí celou expozicí. Egyptolog, s nímž jsem mluvil, poznamenal, že současná kolekce působí dojmem „sochy, sochy, a zase sochy“.
Přestože jsou popisky u exponátů dostupné v arabštině i angličtině, často působí příliš stroze. Chybí hlubší příběhy, které by návštěvníky více vtáhly do osudů lidí spojených s vystavenými artefakty. Kdo byl vlastně ten člověk? Kde byl tento předmět nalezen? Co nám říká o tehdejší době? Pro lepší porozumění proto doporučuji připojit se k prohlídce s průvodcem.
Stojí návštěva za to?
Podle mého názoru rozhodně ano. Strávit odpoledne v GEM je ideální způsob, jak si odpočinout od rušného Káhiry a zároveň se ponořit do fascinující historie Egypta. Když se galerie uzavíraly a já se naposledy loučil s Ramsesem II., přemítal jsem nad tím, jaké neuvěřitelné poklady jsem měl možnost spatřit – a které zatím chyběly.
Například Rosettská deska, která je stále vystavena v Britském muzeu, by sem jednoznačně patřila. Nejmodernější vybavení GEM dokazuje, že Egypt je plně připraven na to, aby si své historické poklady vzal zpět. Pokud by se tak stalo, Velké egyptské muzeum by se stalo skutečnou oslavou této jedinečné civilizace.
