Temná turistika: Devět mrazivých míst s tragickou historií
Co je temná turistika?
Trend známý jako temná turistika (dark tourism) fascinuje akademiky i běžné cestovatele už léta. Některé lidi přitahují destinace s temnou minulostí více než tradiční dovolenkové cíle. Od památníků a muzeí až po místa, kde došlo k tragédiím nebo přírodním katastrofám – turisté navštěvují tyto lokality, které dnes slouží jako připomínka ztracených životů a varování před tím, čeho je svět schopen.
Každý člověk má pro návštěvu těchto míst jiný důvod. Někteří se chtějí vyrovnat s částí vlastní minulosti, jiní jsou vedeni zvědavostí a touhou porozumět historii, jakkoli krutá může být. Ať už jde o pohled na osobní věci obětí v Osvětimi nebo čtení jmen zesnulých na památníku 11. září, tato místa mají hluboký význam pro ty, kdo mají k tragédiím osobní vztah, a zároveň pomáhají uchovat památku obětí.
Základní definice temné turistiky je návštěva míst spojených s tragickými událostmi v historii, obvykle souvisejících se smrtí a utrpením. Mnohé však mate, proč by někdo dobrovolně utrácel peníze a trávil čas na takových místech, když většina cestovatelů raději relaxuje na pláži a snaží se zapomenout na všední starosti.
Dr. Philip Stone, zakladatel Institutu výzkumu temné turistiky na Univerzitě Středního Lancashire, v rozhovoru pro The Independent uvedl, že temná turistika především „představuje a připomíná naše významné mrtvé v rámci turistického průmyslu prostřednictvím muzeí, výstav, památníků a dalších návštěvnických atrakcí“.
„Reprezentuje tragédie a katastrofy v rámci moderní turistické zkušenosti a obsahuje tzv. ‚obtížné dědictví‘,“ vysvětlil. „Temná turistika se úzce pojí se spornou pamětí, připomínáním a zážitkem návštěvníků.“
Ne všichni jsou s temnou turistikou zcela srozuměni. Někteří se obávají, že tragická místa jsou příliš komercializována, jiným vadí, že taková místa neprezentují jejich zemi způsobem, jakým by si přáli.
Dr. Stone zdůraznil, že temná turistika je plná „manažerských dilemat“ a „politických otázek“, protože návštěvy míst s tragickou minulostí mohou být „eticky problematické“. „Mrtví v temné turistice nás mohou varovat před našimi vlastními boji, chybami nebo neštěstím,“ dodal.
Co temná turistika není?
Důvody, proč lidé vyhledávají temná turistická místa, jsou předmětem akademického výzkumu. Institut výzkumu temné turistiky se zabývá různými aspekty tohoto fenoménu v rámci společnosti a kultury a také řízením takových míst.
„Hranice mezi připomínáním a komercionalizací mrtvých se stále více stírá,“ uvedl Dr. Stone. „Přestože se při temné turistice přímo nesetkáváme s mrtvými těly, setkáváme se s turistickými interpretacemi smrti a významní mrtví nám mohou pomoci reflektovat vlastní smrtelnost.“
„Temná turistika může mít podobu jakési sekulární poutě, kdy lidé cestují po stopách mrtvých – například na bitevní pole nebo místa konfliktů. Paradoxně, i když se zaměřuje na smrt, možná nám říká více o životě a jeho hodnotě.“ Tvůrce webu dark-tourism.com tvrdí, že temná turistika je „respektující a osvícené“ poznávání historie a jejích temných stránek, které má vzdělávací rozměr, aniž by události z minulosti jakkoliv senzacechtivě zkreslovalo.
Web také uvádí, že existuje několik mylných představ o temné turistice. Nezahrnuje například návštěvy chudinských oblastí (tzv. „slum tourism“), cestování do aktuálních válečných zón („válečná turistika“) ani extrémní aktivity, které mohou být nebezpečné („adrenalinová turistika“).
Temná turistika rovněž neobhajuje neuctivé chování návštěvníků na historických místech. Například v Osvětimi byli v minulosti turisté kritizováni za nevhodné selfie nebo pózování na místě tragédie.
Dr. Duncan Light, odborník na turistiku z Bournemouthské univerzity, v rozhovoru pro The Independent uvedl, že kolem temné turistiky panuje mnoho dalších mýtů. „Jedním z největších je přesvědčení, že lidé, kteří navštěvují místa smrti a utrpení, mají morbidní fascinaci smrtí,“ řekl. „Výzkumy ale ukazují, že takové motivace jsou vzácné. Hlavní důvody, proč lidé tato místa navštěvují, zahrnují snahu poučit se z historie, připomenout si tragické události, pochopit, co se stalo, uctít oběti nebo navštívit místa spojená s rodinnou historií. Tyto motivace nejsou nijak temné.“
Místa temné turistiky
Osvětim-Březinka (Auschwitz-Birkenau), Polsko
Jeden z největších nacistických koncentračních táborů, Osvětim, byl založen v roce 1940 a zahrnoval více než 40 podtáborů, kde byli vězni nuceni k otrocké práci. Během necelých pěti let zde bylo zavražděno nejméně 1,1 milionu lidí – žádný jiný tábor nebo vyhlazovací centrum pod nadvládou nacistů nezažilo tak rozsáhlé masové vraždění Židů jako právě Osvětim během druhé světové války. Dnes je tento areál muzeem, kde se dochovaly původní táborové bloky a baráky. K vidění jsou tisíce osobních předmětů, jako jsou boty, kufry, vězeňské oděvy a umělecká díla vytvořená vězni, stejně jako exponáty dokládající nelidské podmínky v táboře. Památník a muzeum jsou otevřeny téměř každý den v roce.
Město Černobyl, velmi oblíbené turistické místo, je nyní vzhledem ke konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou pro návštěvníky uzavřenoFoto: Adobe Stock
2. Černobyl, Ukrajina
Černobylská jaderná katastrofa v roce 1986 si vynutila evakuaci přibližně 350 000 lidí. Přímým následkem akutní radiační nemoci zemřelo 28 osob, dvě další zahynuly v den exploze – i když se spekuluje, že počet obětí mohl být vyšší. Výbuch a následné požáry vypustily do ovzduší minimálně 5 % radioaktivního materiálu z reaktoru. Kvůli válce mezi Ukrajinou a Ruskem jsou v současnosti prohlídky zakázané, ale v minulosti byl Černobyl často navštěvován nadšenci temné turistiky. Britské ministerstvo zahraničí v současné době nedoporučuje cestovat do určitých oblastí Ukrajiny.
3. Národní památník a muzeum 11. září, New York, USA
Nachází se na místě bývalého Světového obchodního centra v New Yorku, často označovaného jako „Ground Zero“. Památník a muzeum 11. září bylo vytvořeno k připomínce teroristických útoků z 11. září 2001 a bombového útoku na WTC v roce 1993. Na místě, kde dříve stály Dvojčata, se dnes nachází muzeum se sbírkou artefaktů, multimediálních záznamů a osobních příběhů, které návštěvníkům přibližují historii útoků a jejich následky. Součástí je také památník věnovaný 2 977 obětem útoků z 11. září a šesti lidem, kteří zahynuli při útoku v roce 1993. Památník je otevřen denně, muzeum je přístupné od středy do pondělí.
4. Muzeum válečných pozůstatků, Ho Či Minovo město, Vietnam
Toto muzeum nabízí devět stálých výstav dokumentujících válku ve Vietnamu a první indočínskou válku. Prostřednictvím fotografií, dokumentů a artefaktů přibližuje hrůzy, politiku i historický vývoj konfliktů. Významná část expozice se věnuje Agentu Orange, chemické látce používané americkou armádou, která kontaminovala 2,6 milionu hektarů půdy a měla devastující zdravotní dopady na miliony Vietnamců i další generace. Muzeum, které patří k nejvýznamnějším kulturním institucím ve městě, je otevřeno denně.
5. Pompeje, Itálie
I když se jedná o historické místo, které nesouvisí se současnými událostmi, archeologická lokalita Pompejí přitahuje turisty, kteří chtějí spatřit město, jež bylo pohřbeno pod popelem po erupci sopky Vesuv v roce 79 n. l. Katastrofa zničila nejen Pompeje, ale i sousední Herculaneum, a zabila tisíce obyvatel. Návštěvníci se do Pompejí mohou vydat z Neapole, přičemž místo je otevřené celoročně. Kvůli rekordnímu počtu turistů v loňském roce byl zaveden denní limit 20 000 návštěvníků během hlavní sezóny.
6. Věznice Crumlin Road, Belfast, Severní Irsko
Tato bývalá severoirská věznice nabízí nejen zážitky pro fanoušky paranormálních jevů, ale také návštěvy zaměřené na historii konfliktu v Severním Irsku, známého jako „The Troubles“. Během 19. a 20. století zde probíhaly popravy a věznění odpůrců britské vlády, včetně sufražetek. Během konfliktu zde byli drženi jak republikáni, tak loajalisté. Návštěvníci si mohou projít vězení individuálně nebo s průvodcem, přičemž některé prohlídky vedou bývalí političtí vězni. Věznice je otevřená sedm dní v týdnu.
7. Vražedná pole Choeung Ek, Kambodža
Choeung Ek je jedním z nejznámějších míst hromadných poprav během vlády Rudých Khmerů, kteří mezi lety 1975–1979 zabili přibližně 2 miliony lidí. Na místě bylo popraveno většina z 18 000 vězňů z věznice S-21. Dominantou areálu je buddhistická stúpa s prosklenou přední částí, ve které jsou uloženy lebky více než 5 000 obětí. V hlavním městě Phnompenh se nachází také Muzeum genocidy Tuol Sleng, které dokumentuje brutalitu režimu Rudých Khmerů. Muzeum je otevřené denně.
8. Památník genocidy v Kigali, Rwanda
Tento památník připomíná oběti rwandské genocidy z roku 1994, kdy bylo během pouhých 100 dnů zavražděno přibližně 800 000 lidí. Většina obětí byla z řad menšinových Tutsiů, ale zabíjeni byli i umírnění Hutuové. Památník se nachází vedle masových hrobů, kde odpočívá 250 000 obětí. Uvnitř budovy jsou tři stálé expozice, z nichž největší se věnuje samotné genocidě. Prohlídky často vedou přeživší nebo lze využít audioprůvodce. Památník je otevřen sedm dní v týdnu, vstup je povolen pouze návštěvníkům starším 12 let. Britské ministerstvo zahraničí varuje před cestami do některých částí Rwandy.
9. Hirošima, Japonsko
Dne 6. srpna 1945 v 8:15 hodin ráno byla Hirošima zasažena atomovou bombou – první, která byla kdy použita ve válečném konfliktu. Exploze zničila přibližně 13 km² města a usmrtila asi 140 000 lidí buď přímo, nebo následkem popálenin a ozáření. Město dnes uchovává památku na tuto tragédii prostřednictvím několika míst, včetně Mírového památníku Hirošima (známého jako Atomový dóm), jediného dochovaného objektu v místě výbuchu. V nedalekém Mírovém parku se nachází obloukový kenotaf se jmény všech známých obětí a památník neidentifikovaných ostatků. V parku je také Muzeum míru v Hirošimě, které obsahuje osobní předměty obětí, výpovědi přeživších a dobové fotografie. Muzeum je otevřené většinu dní v roce.
