Chodili v minulosti po Zemi obři? V Sýrii se nachází místo, které má dokazovat jejich existenci
Chrám Ain Dara byl postaven přibližně v 10. až 8. století př. n. l. a je zasvěcen dodnes neznámému božstvu, byť se v archeologické obci předpokládá, že by mohlo jít o kult boha Baala nebo bohyně Ištar, kteří ovšem prostupují mnoha různými starověkými náboženskými směry.
Chrám od svého objevení v roce 1954 zažil desítky archeologických průzkumů, které zde odhalily kulturní vlivy především chetitské, aramejské a asyrské civilizace. Komplex je vytesán z čedičových kamenů a zdoben jemnými reliéfy znázorňujícími zvířata (nejčastěji lvy), mytologické bytosti (nejčastěji sfingy) a tajemné, nejspíše náboženské symboly.
Kromě záhadného účelu stavby se s tímto místem pojí i další dvě zajímavosti. Tou první je, že architektura Ain Dara vykazuje až přílišnou podobnost s biblickým popisem Šalomounova chrámu, což vedlo některé badatele k domněnce, že mohl sloužit jako jeho předloha.
Tou druhou, lákavější atrakcí jsou bezpochyby masivní lidské stopy v kamenné podlaze chrámu. Každá z nich má délku kolem 1,2 metru a šířku přibližně 60 centimětrů. Pokud si chcete takového člověka zkusit předsatvit, pak by měl být vysoký zhruba 20 metrů. Existovali tedy skutečně obři? Mnohé dávné texty se o nich přeci zmiňují.
Oficiální věda jejich výskyt v naší minulosti neuznává, takže z její strany musí mít stopy mnohem „přízemnější“ vysvětlení. Tím nejjednodušším je dle mnohých odborníků jejich umělý původ, kdy měly být vytesány k čistě rituálním nebo symbolickým účelům. Mohly být například stálou připomínkou toho, že božstvo, kterému je chrám původně zasvěcen, je stále přítomno.
A když je řeč o božstvech, do hry se v tuto chvíli také připojuje tzv. archeoastronautická teorie, jež tvrdí, že nás v dávné minulosti navštívily mimozemské bytosti, které jsou v našich mýtech, legendách a mnohých náboženských textech označovány jako bohové. Zastánci tohoto názoru pak jejich přítomností vysvětlují právě i záhadné stopy v chrámu, které mají tím pádem být připomínkou jejich dávné skutečné fyzické přítomnosti. Zda má ovšem opět jít o symbolické vyjádření, nebo byli mimozemšťané zároveň obři, na to nedokáže nikdo přesvědčivě odpovědět.
Kulturní a historický význam
Ain Dara je obecně jedním z nejvýznamnějších archeologických nalezišť v Sýrii. Je považováno za typický příklad tzv. „bit-hilani“ architektury, která byla populární na Blízkém Východě v době železné (3500 př. n. l. – 6./7. stol. n. l.). Chrám byl strategicky umístěn na vrcholku kopce, odkud byl výhled na celou okolní krajinu, což z něj učinilo i důležité politické centrum.
Bohužel, během občanské války v Sýrii bylo okolí chrámu cíleně bombardováno, což jej samotného významně poničilo. Navždy ztraceny byly i některé vzácné reliéfy. Svého mystického ducha si ale naštěstí prostor zachoval.
