Když zaprší, objeví se největší zrcadlo světa. Unikátní solná pláň slouží i k výzkumu vesmíru
Jak vzniká přírodní zrcadlo?
Historie Salar de Uyuni sahá více než 30 000 let do minulosti, kdy tato oblast byla pokryta obřím jezerem Minchin. To se postupně vypařovalo, až se proměnilo na několik menších jezer, především Poopó a Uru Uru, a také na dvě solné pláně – Uyuni a Coipasa. Vznikla zde obrovská ložiska soli a minerálů, která se během staletí zformovala do dnešní podoby. Sůl pokrývající dno původního jezera vytváří charakteristické šestiúhelníkové obrazce, které jsou obzvláště dobře viditelné v období sucha.
V období dešťů (prosinec až duben) se tenká vrstva vody pokryje hladkou solnou vrstvou, čímž vytváří pomyslné obří přírodní zrcadlo. Jelikož se v této unikátní ploše odráží obloha i okolní hory, je Salar de Uyuni jedním z nejfotografovanějších míst na světě. Tento jev také například pomáhá vědcům při kalibraci satelitů, protože pláň poskytuje zcela rovnou a pravidelnou plochu s minimálním zkreslením.
Kulturní a turistický význam
Solná plocha hraje důležitou roli také v kultuře a hospodářství místního obyvatelstva. Žijí zde komunity, které se po staletí věnují sběru soli a těžbě minerálů. Solná pláň je pro místní obyvatelstvo zdrojem obživy a často je využívána k pořádání rituálů a tradičních oslav.
V posledních desetiletích se z této oblasti stala oblíbená turistická destinace, což vedlo k ekonomickému rozmachu celého regionu. Turisté přijíždějí, aby na vlastní oči viděli unikátní panorama – od surrealistických odrazů oblohy na „zrcadlové“ ploše až po sopečné hory na horizontu. Významným bodem na pláni je i takzvaný „Isla Incahuasi“ (Ostrov Incahuasi), kde roste kaktusová vegetace a odkud je nádherný výhled na celou pláň.
Těžba „bílého zlata“ 21. století
Salar se kromě soli pyšní také obrovskými zásobami lithia, které je nezbytné pro výrobu lithiových baterií – a jedná se tak o zásadní komponent pro obnovitelné zdroje energie, elektromobily a moderní elektroniku. Odhaduje se, že přibližně 7 % světových zásob lithia je právě zde, a proto je Bolívie považována za klíčového hráče na trhu s tímto „bílým zlatem“.
Bolivijská vláda usiluje o maximální zhodnocení tohoto bohatství a pokouší se získat kontrolu nad těžbou, což by jí umožnilo dosáhnout ekonomického růstu a rozvoje infrastruktury. Těžba lithia je však citlivým tématem, neboť se jedná o zásah do jedinečného přírodního ekosystému. Ačkoli vláda klade důraz na ekologické metody těžby, stále existují obavy o dopady na životní prostředí a místní komunity.
Pro zajímavost, lithium má význam nejen pro Bolívii, ale v posledních letech i pro Českou republiku. Velká naleziště lithia se nalézají v Krušných horách, konkrétně v oblasti Cínovce. Česká vláda nyní hledá cesty, jak těžbu provést co nejšetrněji, a současně usiluje o zajištění energetické soběstačnosti, neboť poptávka po bateriích pro elektromobily a jiné technologie roste.
Salar de Uyuni není jen monumentální přírodní div, ale i klíčový ekosystém a živá laboratoř, která spojuje vědu, ekologii i průmysl. Přestože působí jako nehostinná pustina, zdejší rozmanité ekosystémy každoročně přivítají tisíce andských plameňáků, pro něž je tato pláň životně důležitým hnízdištěm. Významně tak přispívá k ochraně ohroženého plameňáka Jamesova, jehož populace je na této oblasti kriticky závislá.
Výjimečné vlastnosti Salaru pak nepomáhají vědcům jen s kalibrací satelitů, NASA zde testuje i robotická vozítka určená k průzkumu planet jako Mars – extrémní klima a terénní podmínky totiž umožňují simulaci nehostinných prostředí vzdálených planet.