Malebné jezero během jediné noci usmrtilo více než 1700 lidí. Pověra místních se naplnila, tragédie se může kdykoliv zopakovat
Straight friendly
Zdroj: Adobe Stock

Malebné jezero během jediné noci usmrtilo více než 1700 lidí. Pověra místních se naplnila, tragédie se může kdykoliv zopakovat

Uprostřed západoafrické divočiny, v severozápadní části Kamerunu, se nachází jedno z nejnebezpečnějších jezer na světě – jezero Nyos. Tato malebně vyhlížející vodní plocha obklopená bujnou vegetací skrývá ve svých hlubinách temné tajemství. Ačkoliv na první pohled působí jako oáza klidu a míru, v roce 1986 se jezero stalo dějištěm jedné z největších přírodních katastrof 20. století. Vědci jej dnes pečlivě sledují a pracují na tom, aby se podobná katastrofa už nikdy nestala, avšak příroda je nevyzpytatelná a nepředvídatelná.
Michal Černý Autor
22. 10. 2024

Objevení jezera a jeho geologický původ

Jezero Nyos je příkladem vulkanického jezera vzniklého po sopečné erupci, kdy se v kaldeře – velkém sopečném kráteru – nahromadila voda. Jezero se nachází v tzv. Kamerunské vulkanické linii, což je zóna sopečné aktivity, která se táhne přes celou zemi. Vulkán, na jehož pozůstatcích jezero Nyos leží, dnes již není aktivní, ale jeho přítomnost hluboko pod povrchem zůstává do budoucna potenciálním ohrožením. 

Nyos zůstalo dlouho v izolaci a bez většího lidského zásahu. Místní obyvatelé považovali jezero za posvátné a věřili, že pod hladinou sídlí duchové, kteří mohou přinést zkázu těm, kdo by je rozzlobili. Jak se později ukázalo, tato pověra bohužel měla svůj racionální základ. 

Tragédie roku 1986

Večer 21. srpna 1986 se z jezera Nyos stala přírodní past, která usmrtila tisíce lidí a zvířat. Bez varování se z jeho hlubin uvolnilo ohromné množství oxidu uhličitého (CO₂). Tento bezbarvý plyn bez zápachu se rozšířil do okolní krajiny a udusil vše, co se mu postavilo do cesty. Během několika minut zemřelo více než 1 700 lidí z přilehlých vesnic a tisíce hospodářských zvířat.

Jak k tomu mohlo dojít? Voda v jezeře Nyos je totiž sycená oxidem uhličitým, který pochází z vulkanické aktivity pod jezerem. Obvykle se tento plyn udržuje hluboko pod hladinou, avšak za určitých podmínek – například při prudké změně teploty nebo pohybu vody – může dojít k tzv. limnické erupci, kdy se plyn náhle uvolní. V tomto případě se na povrchu jezera objevila obří bublina CO₂, která postupně „přetékala“ přes břehy jezera do níže položených vesnic. Protože oxid uhličitý je těžší než vzduch, plyn zůstal při zemi a nahradil kyslík, což následně způsobilo masivní udušení.

Dopady katastrofy

Tato událost zasáhla celý svět a stala se impulzem pro rozsáhlý vědecký výzkum, který se zaměřil na nebezpečí spojená s vulkanickými jezery. Do oblasti kolem jezera Nyos dorazily týmy mezinárodních expertů s cílem zjistit přesný průběh katastrofy a navrhnout preventivní opatření, která by zabránila dalším tragédiím tohoto druhu. 

<Path> Kůň, který dokáže detekovat rakovinu aneb jak terapeutická zvířata mohou pomoci k uzdraveníZdroj: guideposts.org, heraldopenaccess.us, ncbi.nlm.nih.gov

Zóna kolem jezera byla z bezpečnostních důvodů na dlouhou dobu uzavřena a lidé z okolních vesnic museli opustit své domovy. Výzkum, který následoval, ukázal, že nebezpečné plyny se hromadí i v dalších vulkanických jezerech po celém světě. Pozornost se mimo jiné zaměřila na jezero Monoun, rovněž v Kamerunu, kde došlo v roce 1984 k podobné události, i když s menšími následky. Tento objev vedl vědce k vývoji metod, které umožňují monitorovat situaci v rizikových jezerech a zavést technologie pro postupné a kontrolované uvolňování plynů, aby se zabránilo dalším neočekávaným erupcím.

Tipy redakce

Současná situace a bezpečnostní opatření

Dnes, více než 35 let po tragédii, je jezero Nyos pečlivě monitorováno. Vědci instalovali speciální degazační zařízení, které pomáhá postupně uvolňovat oxid uhličitý z hlubokých vrstev jezera. Tyto trubky vedou z hloubky na povrch, kde je plyn kontrolovaně uvolňován, čímž se snižuje riziko náhlé erupce.

Navzdory přijatým opatřením je oblast kolem jezera Nyos stále vnímána jako riziková. Obyvatelé, kteří se postupně vracejí do svých domovů v okolí, žijí s vědomím, že hrozba úplně nezmizela. Kamerunská vláda ve spolupráci s mezinárodními organizacemi pokračuje v investicích do monitorování a zabezpečení jezera, avšak síla přírody zůstává i nadále nepředvídatelná.

Závěrem je třeba zdůraznit, že jezero Nyos se stalo nejen tragickým symbolem přírodních sil, ale také impulzem pro významné pokroky ve vědeckém výzkumu a krizovém managementu. Katastrofa z roku 1986 otevřela dveře k hlubšímu porozumění limnickým erupcím a vedla k vývoji technologií, které dnes pomáhají chránit životy v rizikových oblastech po celém světě.

Díky této události se zvýšilo povědomí o nutnosti monitorování geologicky aktivních jezer a byly vyvinuty systémy včasného varování, které mohou předcházet podobným tragédiím. Jezero Nyos tak přispělo k mezinárodní spolupráci mezi vědci, inženýry a vládami, což posílilo globální schopnost reagovat na přírodní hrozby.

Zdroj: faculty.uml.edu, earthobservatory.nasa.gov, earthmagazine.org, YT The Raven's Eye/Se solením

Populární
články

Kibler trpí pohybovými problémy, diagnostikována mu totiž byla mj. dětská mozková obrna. Podle lékařů se měl dožít maximálně 4 let a nikdy neměl chodit.
LIDÉ

Narodil se jako HIV+, navíc s těžkým postižením. Americký herec ale boří jedno stigma za druhým, s partnerkou nyní čeká zdravé dítě

Autor: Mirka Dobešová
Těhotný muž je pro mnohé absurdní představa, nicméně i s takovým obrázkem se dnes můžeme setkat poměrně snadno
LIDÉ

Trans muž porodil dítě a své zkušenosti sepsal do dětské knihy. Konzervativci burcují k odporu

Autor: Michal Černý
„Žít odděleně, ale společně“ je způsob soužití, který bychom spíše očekávali od mladší generace, avšak mnohem více výhod z něj čerpají starší generace
TĚLO & MYSL

Starším párům, které žijí v oddělených domácnostech, se podle nové studie žije mnohem lépe

Autor: Michal Černý
V současnosti působí Daniela Špinar jako režisérka na volné noze. Cestuje mezi scénami v Brně, Plzni, Olomouci a Ostravě
LIDÉ

„Tranzici je dobré nemytizovat,“ myslí si režisérka Daniela Špinar. „Mám silné mužské vlastnosti – a nepotlačuju je,“ říká o své identitě trans ženy

Autor: Veronika Košťálková
Pocitem viny, že nejsou „dost dobré“, už netrpí jen matky malých dětí. S ohledem na fakt, že se 54 % majitelů psů situuje do role psího „rodiče“, ohrožují pocity viny i řadu běžných „pejskařů“
TRENDY

Rozmazlujete svého psa jako „mimino“? Syndrom „psího rodiče“ postihuje 54 % majitelů. Podle odborníků se pouští na „nebezpečné území“

Autor: Veronika Košťálková
Domácí násilí je pro oběť často obtížně rozpoznatelné
LIDÉ

„Že mě partner týrá, jsem nechápal. Překvapilo mě, že k domácímu násilí dochází i mezi gayi,“ vzpomíná Radek na život s násilníkem

Autor: Mirka Dobešová
Robertův život se za patnáct let změnil ve všech směrech
LIDÉ

Ohlédnutí Roberta Paulata: Co se změnilo v jeho životě za posledních patnáct let a kam směřuje dál?

Autor: Irena Piloušková
Toby Wehle si v Olomouci otevřel manikérské studio, kde se queer klientela nemusí bát, že se na ni někdo bude dívat skrz prsty
LIDÉ

„I triviální manikúra se může proměnit na noční můru,“ říká majitel queer nehtového studia, kam na barevné „drápky“ chodí trans ženy i cis muži

Autor: Veronika Košťálková
Hledání životního partnera je pro řadu gayů velmi obtížné
LIDÉ

Sebestřednost většiny duhové komunity vs. hledání životního partnera v ní

Autor: Redakce LUI
Není konsent jako konsent. Pokud si chceme být jistí, že protějšek po sexu opravdu touží, měli bychom počkat na „nadšený“ souhlas
HOT!

Stačí k sexu „obyčejný“ souhlas? Podle odborníků byste měli chtít „nadšené“ svolení – jinak riskujete „zdvořilostní“ hrátky

Autor: Veronika Košťálková

E-Shop