Letadla by měla létat pomaleji, aby se snížily emise, prohlašuje nová studie
Nulové emise do roku 2050? Kéž by
Studie zjistila, že letecká doprava v současnosti přispívá ke zvýšení míry globálního oteplování přibližně čtyřmi procenty, přičemž 2,5 % z toho připadá výhradně na globální emise CO₂. Univerzita se domnívá, že podle současných průmyslových standardů má letectví stále dost daleko do splnění závazků vlád a organizací po celém světě, které se týkají nulových čistých emisí v letectví do roku 2050.
Čtyři cíle a jeden odvážný návrh
Analýza stanovila čtyři realistické cíle, kterých je třeba dosáhnout do roku 2030, aby bylo snazší splnit závazek do roku 2050. Spadá mezi ně další výzkum, který by se měl soustředit na zamezení vzniku kondenzačních stop (contrails) tvořených letadly, lepší spolupráce mezi vládami a průmyslem, vytvoření udržitelnějšího paliva a experimentování s novými technologiemi. Univerzita také navrhla jedno „odvážné opatření" – snažit se snížit spalování paliva prodloužením doby letu, v kombinaci s poněkud pomalejším létáním na obvyklých trasách.
Pomalejší let, zato méně čekání
Podle studie by snížení rychlosti letu přibližně o 15 % snížilo spotřebu paliva o 5-7 %. Aby bylo možné tuto změnu uskutečnit, budou muset být letadla v budoucnu konstruována tak, aby létala nižší rychlostí. Negativní dopad by to mělo na pasažéry, protože by se jejich let přes Atlantik prodloužil přibližně o 50 minut, což by mohlo neblaze ovlivnit produktivitu leteckých společností a také ochotu cestujících rezervovat si ještě delší lety. Zpráva však naznačuje, že prodloužení doby letu by mohlo být kompenzováno lepší organizací letišť, například zkrácením čekacích dob. Takové novoty by sice vyžadovaly změny v celém systému, ale do roku 2050 by se díky nim mohlo snížit spalování paliva až o 50 %.
Zdroj: Giphy
Starší letadla musí z kola ven
Další „odvážná opatření“ zahrnovala rychlejší výstavbu nových letadel, aby bylo možné vyřadit starší modely, a zajištění většího počtu letadel „odpovídajícího doletu“, což by zaručilo, že budou skutečně využívána pro lety, pro které byla navržena. Profesor Rob Miller, ředitel Whittleovy univerzitní laboratoře, uvedl, že důvodem, proč se tato odvážná opatření v současné době nerealizují, je to, že vyžadují „změnu celého systémového procesu“. „Letecké společnosti je nemohou provést samy, a stejně tak výrobci ani letiště," sdělil pro The Times. „Není to tak, že by to nikdo nechtěl, jen je to kvůli složitosti systému velmi obtížné."
Revoluční okamžik po 24 letech
Zpráva univerzity bude tento týden představena vedoucím představitelům průmyslu v New Yorku. „Letectví se nachází v klíčovém okamžiku, podobně jako automobilový průmysl na konci roku 2000," uvedl Miller ve zprávě Cambridgeské univerzity. „Tehdy se diskuse soustředily na biopaliva jako náhradu benzínu a nafty – dokud společnost Tesla nezpůsobila revoluci v budoucnosti díky elektromobilům. Náš pětiletý plán je navržen tak, aby urychlil tento rozhodovací bod v letectví a nastavil ho na cestu k dosažení čisté nuly do roku 2050."
Další novinky a rady z oblasti cestování najdete v podcastu Simona Caldera.
