Přírodní krásy, marcipán a bohatá historie – taková je Kastilie-La Mancha, kraj Dona Quijota
Nikdy není dost brzy na to, abyste si vybírali svou příští destinaci pro dovolenou. Tentokrát se při našich cestách po Španělsku přesuneme ze slunné a temperamentní Andalusie více do vnitrozemí – do autonomního společenství Kastilie-La Mancha, jehož hlavním městem je starobylé Toledo. Mimochodem v předchozí větě najdete části názvů hned dvou světoznámých literárních děl, která se zde odehrávají. Oblast však stojí za prozkoumání nejen díky svému kulturnímu dědictví, ale také přírodním krásám a hlavně unikátní španělské vnitrozemské gastronomii těsně propojené se životem pastýřů!
Oblast Kastilie-La Mancha byla vnímána jako ideální pro život už v pravěku. Místní obyvatelé byli později pojmenováni Iberové a v celé řadě jazyků se poloostrovu, který my známe spíše pod názvem Pyrenejský, říká Iberský. Iberové zde první rozsáhlé vesnice zakládali už více než tři tisíce let před naším letopočtem a archeologové stále získávají nové a nové poznatky a různých kulturách, které se v oblasti v průběhu století střídaly. Dějiny odehrávající se v našem letopočtu pak rezonují se zbytkem země – svůj vliv zde měli Římané, po nich Arabové a nakonec španělští křesťané. Svůj otisk zde zanechali také židé.
Krajem Dona Quijota
Kastilie-La Mancha je místem, kde se odehrává patrně nejznámější a nejvlivnější španělský román Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha, jehož autorem je Miguel de Cervantes y Saavedra. Věříme, že obsah díla vám shrnovat nemusíme, ale možná bychom se měli zamyslet, zda hrdinu táhla do světa skutečně touha po dobrodružstvích hodných rytířů. Máme totiž podezření, že hlavním lákadlem byla vlastně místní neodolatelná příroda. Nebylo by totiž divu – oblast se pyšní nejvyšším počtem oficiálně ustanovených přírodních rezervací, chráněných krajinných oblastí a národních parků!
Jedním, který byste si neměli nechat ujít, je rozhodně národní park Cabañeros rozkládající se mezi kopci v regionu Montes de Toledo. Mezi různými druhy dubů včetně těch korkových se zde prohání stáda majestátních jelenů a hnízdí orli. Kombinace skalnatých útvarů, rovných planin i kopcovitých úbočí vytváří společně s potoky a říčkami naprosto ojedinělou mozaiku přírodních krás. Skrze park vede hned 16 turistických tras různé délky a náročnosti, dále dvě cyklistické trasy a také si zde můžete zarezervovat projížďku autem po těch nejkrásnějších zastávkách. A jste-li odvážnější a nebojíte se inspirovat se donem Quijotem, měli byste si rezervovat vyjížďku v koňském sedle. Ale pozor! S větrnými mlýny opravdu nemá cenu bojovat.
Toledo nejen židovské
Hlavním městem autonomního společenství Kastilie-La Mancha je Toledo, kterému se také říká město tří kultur nebo město tří náboženství. Po staletí v místních křivolakých uličkách totiž v relativní harmonii žili židé, křesťané a muslimové. Barvitá historie města inspirovala německého autora historických románů Liona Feuchtwangera k sepsání Židovky z Toleda. Příběh je sice z velké části smyšlený, ale skutečné odrazy souznění tří kultur najdeme ve městě stále. Není moc měst, kde na několika desítkách metrů najdete velkolepou gotickou katedrálu, mešitu z 10. století a dvě synagogy!
Právě první zmíněná stavba, tedy toledská katedrála Nanebevzetí Panny Marie se stala díky své velkoleposti a stavební rozmanitosti jedním z nepřehlédnutelných symbolů města. Její výstavba na místě bývalé mešity začala roku 1226 a v průběhu staletí se rozrůstala za přispění celé řady významných španělských architektů a umělců. V jedné ze sakristií najdete obraz od slavného El Greca a jedním z architektů katedrály byl i jeho syn, který se podílel na výstavbě jižní věže zakončené kopulí.
Další dominantou města je městská pevnost Alcázar, která na první pohled připomíná spíše monumentální barokní palác než neproniknutelnou stavbu. Je to díky přestavbě provedené na příkaz císaře Karla V. Dnes se v ní nachází armádní muzeum a z jejích oken si můžete vychutnat výhled na téměř celé město. Právě z výšky si nejlépe vychutnáte jedinečný ráz středověkého urbanismu, který se v Toledu projevuje dodnes.
Marcipán a pochoutky pastýřů
V uličkách města najdete celou řadu obchůdků a restaurací, které nabízejí místní speciality. Pro Toledo je například typickou pochutinou marcipán, který sem poprvé přinesli právě muslimové. Ačkoliv se dříve z marcipánu ve městě vytvářely spíše jednodušší tvary jako byly košíčky, měsíčky nebo zatočené válečky, od 19. století se zde vytvářejí také marcipánový úhoři a nedávno zde z marcipánu vyrobili také sochu Dona Quijota zapsanou do Guinessovy knihy rekordů.
Pokud máte raději spíše slané a pikantní pokrmy, pak byste si neměli nechat ujít El Asadillo, tedy kousky pečené červené papriky s česnekem, rajčaty a olejem. Tradiční pochoutkou je také pastýřský pokrm Migas de Pastor – kousky starého chleba do zlata opečeného v oleji s paprikou, česnekem a slaninou nebo chorizem. Česnek má v místní kuchyni opravdu výsadní postavení – Kastilie-La Mancha je totiž regionem, kde se ve velkém pěstuje fialový česnek. Chvíli se zdálo, že jeho pěstování zcela vytlačí levnější konkurenční česnek z Číny, ale v poslední době se opět daří tomu španělskému, který je pro zdejší gastronomii naprosto zásadní.
Oblast kolem Toleda má pro turisty jednu velkou výhodu! Z letiště v Madridu jste v Toledu rychlovlakem do 30 minut. Pro návštěvu této destinace tak neexistuje žádná výmluva. Až se budete vracet, nezapomeňte nám přivézt kousek marcipánu.
Foto: Oficina Española de Turismo ve Vídni
