Ojmjakon: Vesnice, kde kvůli extrémním mrazům nefungují mobilní telefony. Zkušenost s ní mají i Češi
Historie Ojmjakonu
Název „Ojmjakon“ pochází z jakutského slova, které znamená „nezamrzající voda“, což je přímý odkaz na nedaleký horký pramen, díky jehož přítomnosti zde mohli mít k dispozici lovci a pastevci sobů čerstvou a teplou vodu, což je pro přežití v těchto podmínkách nesporně přínosné. Není tedy divu, že se Ojmjakon rychle stal spíše svébytnou osadou, než pouhou odpočinkovou zastávkou potulných nomádů. Svoji roli ale také určitě sehrál i fakt, že se na místní „obyvatele“ negativně dívaly úřady, a to kvůli obtížnosti jejich kontroly. Bylo tedy nařízeno, že pro pobyt zde je nutné opustit svůj styl života a usadit se zde natrvalo.
Sovětský svaz tehdy obecně podporoval rozvoj regionů na Sibiři z ekonomických a strategických důvodů a lidé byli povzbuzováni k tomu, aby se zde usadili. Mnoho rodin sem buď přišlo jednoduše hledat lepší život, nebo uteklo před různými politickými problémy. V té době byly vybudovány základní infrastruktury jako škola, zdravotnické zařízení a několik obchodů, což umožnilo rozvoj vesnice do podoby, jakou známe dnes.
Tak jde čas...
Život v Ojmjakonu je všechno, jen ne snadný. V zimních měsících se teploty většinou pohybují mezi -50 °C až -60 °C a slunce vychází pouze na několik hodin denně. Většina domů má silné kamenné či dřevěné stěny a je postavena i z moderních materiálů, které dokáží izolovat chlad. Místní obyvatelé nosí několik vrstev oblečení, vyrobených hlavně z kožešin sobů, ale i dalších teplých přírodních materiálů.
Závisláci na TikToku zde mají smůlu, mobilní telefony na tomto místě nefungují, protože baterie se v takto nízkých teplotách velmi rychle vybíjí. Ale mnoho dalších věcí, které jsou jinde považovány za samozřejmost, je v Ojmjakonu buď omezeno, nebo neexistují. Zdravotní péče je základní, a pokud je potřeba pokročilejší léčba, obyvatelé musí cestovat do Jakutsku, hlavního města Jakutska, což může být celkem výzva kvůli obtížné dopravní dostupnosti a nepředvídatelným klimatickým podmínkám.
Co se týče potravy, většina lidí se spoléhá na tradiční jakutskou kuchyni, která je bohatá na maso, ryby a mléčné výrobky. Pěstování plodin je kvůli podmínkám prakticky nemožné, takže se zde neobejdou bez dovozu potravin z jiných částí regionu. Obyvatelé často konzumují syrové ryby (stroganina) a zmrazené maso, které se uchovává jednoduše v chladu venku.
Česká stopa
Ojmjakon v roce 2013 s nadšením navštívili i čeští polárníci Václav Sůra a Petr Horký. Cestu začali náročnou jízdou po místní slavné „Cestě kostí“, jež vede přes zmrzlou krajinu, která je jednou z nejizolovanějších a nejdrsnějších silnic na světě. Po příjezdu do Ojmjakonu byli hosty místního obyvatele Vasila a jeho manželky Tamary Jegorovny, která byla kronikářkou vesnice. Polárníci, kteří chtěli zažít, jaké to je spát venku v takových mrazech, si postavili stan na jejich zahradě. Teplota v noci klesla až na -40 °C, tedy na běžnou noční teplotu.
Během pobytu navštívili také místní šamanku, která s nimi provedla tradiční obřad, aby jim zajistila bezpečí na jejich cestě. Obřad spočíval v tom, že do ohně vhodila placky, symbolizující ochranu pro oba polárníky i jejich výpravu. Navštívili školu, kde jim ukázali plán na výstavbu nové moderní budovy, a také místní muzeum, které připomíná období gulagů a vypráví příběhy o přežití v těchto tvrdých podmínkách.
Výprava vyvrcholila účastí na festivalu „Pól chladu“ v nedalekém Tomtoru, vesnici s asi dvěma tisíci obyvateli, která je větší a rozvinutější než Ojmjakon. Tento festival, který zahrnuje například provádění tradičních rituálů, volbu miss „Pólu chladu“ s promenádou v plavkách a další kulturní akce, je jednou z mála příležitostí, kdy se místní obyvatelé setkávají, aby oslavili svou odolnost a umění přežít v těchto extrémních podmínkách.
Prevít globální oteplování
Teploty v regionu Jakutska, kde Ojmjakon leží, se od 30. let minulého století zvýšily každých deset let o jeden až dva stupně. Tento nárůst teplot vede k tomu, že se zdejší klima stává méně předvídatelným a obyvatelé se musí vypořádat s častějšími požáry, paradoxně i většími sněhovými pokrývkami a také záplavami na nedalekých Novosibiřských ostrovech.
Změny klimatu mají zásadní dopady na místní faunu a tradiční způsoby obživy. Do Ojmjakonu nyní přilétají vrány a další nové druhy ptáků z jihu, zatímco medvěd hnědý, rosomák sibiřský a sobol asijský, kdysi tradiční a stálí obyvatelé, se posouvají dále na sever. Tradiční chov sobů, který je klíčovým zdrojem obživy pro některé obyvatele, je tak více než ohrožen. Počet sobů v regionu mezi místními řekami Jana a Indigirka dramaticky klesl z 140 tisíc v roce 1990 na pouhé dva tisíce v nedávné době. Tání permafrostu také odhalilo přítomnost dávno přítomných bakterií, jako je např. antrax, což do budoucna představuje další výzvu nejen pro místní, ale i vědce z celého světa.
Festival „Pól chladu“ je jednou z nejoblíbenějších turistických atrakcíFoto: Russia Discovery/Se svolením
I přes zjevné dopady globálního oteplování panuje v regionu jistá skepse vůči lidskému vlivu na změny klimatu. V roce 2017 ruský prezident Vladimir Putin popřel, že by za oteplováním stáli lidé, ačkoliv později přiznal, že Rusko se otepluje rychleji, než se předpokládalo.
Zajímavé jevy a zvyklosti
Příčina extrémního mrazu: Takto nízké teploty jsou způsobeny specifickým meteorologickým jevem podobným tomu, co známe například z české osady Jizerka. Chladný vzduch sestupuje z okolních hor do níže položených oblastí, kde se hromadí a zůstává uvězněn v dolině. Tento „ledový kotel“ je příčinou extrémně nízkých teplot, které zde mohou klesat až k -70 °C. Zajímavé je, že tyto smrtící mrazy jsou doprovázeny téměř absolutním bezvětřím. Na rozdíl od jiných míst, kde vítr mrazy ještě zesiluje, je zde příznakem oteplení. Když v Ojmjakonu začne foukat vítr, znamená to, že se blíží jaro a teploty začínají pomalu stoupat.
Škola funguje do -52 °C: Zatímco většina škol po celém světě by zavřela kvůli sněhové bouři nebo teplotám pod bodem mrazu, v Ojmjakonu musí být teplota nižší než -52 °C, aby byla škola uzavřena.
Automobily se musí neustále zahřívat: V takto extrémním chladu mohou motory aut zamrznout během několika minut. Obyvatelé proto často nechávají svá auta běžet po celou dobu nebo používají speciální ohřívače motorů, aby zajistili, že mohou kdykoli vyjet.
Pól chladu (Pole of Cold): Tento titul nese společně s Verchojanskem, jiným městem v Jakutsku, kde byla také zaznamenána extrémně nízká teplota. Místní obyvatelé jsou hrdí na svůj drsný region a často se pyšní tím, že přežívají tam, kde ostatní ne.
Pole of Cold Festival: Ojmjakon je také známý pořádáním každoročního festivalu, který přitahuje turisty z celého světa, kteří chtějí zažít extrémní chlad a unikátní kulturu Jakutska. Během festivalu mohou návštěvníci zažít tradiční jakutské tance, hudbu, ochutnat místní kuchyni a dokonce si vyzkoušet jízdu na psím spřežení nebo nebo na sobech. Účastníci festivalu se často oblékají do úspornějšího tradičního oděvu, a tak se celá událost stává nejen kulturní oslavou, ale tak trochu i setkáním milovníků otužování.
