
Jak se liší cestování pro LGBTQ+ lidi a proč je to důležité? Kde je nejvíce nebezpečno a kde se dočkáte nejvstřícnějšího uvítání?
Bezpečí i na cestách by mělo být pro každého člověka prioritou číslo jedna. I odvážní dobrodruhové mohou přijít k úhoně, a tak není od věci zvážit vše, co nás může na výletě potkat a racionálně se k těmto rizikům postavit.
Říká se, že v některých místech světa není dobré chodit po setmění mimo turistické lokace, jinde se nedoporučuje samotným ženám procházet se bez doprovodu a v dalších končinách je zase všechno v pořádku, nebo naopak úplně špatně a asi pro nikoho není dobrý nápad se tam jen tak mírnyx týrnyx vydat. Myslet si o doporučeních můžeme své, ale náš názor jak na ně, tak na ideální svět většinou nezmění situaci, která v místě panuje. Tento článek se věnuje výhradně LGBTQ+ lidem, jelikož je téma natolik široké, že bychom dokázali sepsat hromadu článků jak samostatně pro ženy, tak pro muže, skupinky, rodiny… Prostě a jednoduše pro všechny! Takže pojďme dál.
Pro LGBTQ+ cestovatele jsou výzvy odlišné od těch, kterým čelí ostatní cestovatelé. A co víc! Cestovat jako gay muž na vlastní pěst je jiné, než cestovat jako (lesbický) pár nebo jako transgender osoba. Pojďme si popovídat o zkušenostech, které mají za sebou ti, kteří se vydali vstříc nepoznanému.
Nepříjemná setkání
Stále existuje mnoho míst po celém světě, kde být LGBTQ+ není pohodlné ani bezpečné. A to se týká nejen místních obyvatel, ale i turistů. Často je potřeba vědět, kde a kdy lze svou sexuální orientaci vyjádřit slovy nebo činy. A také je dobré zajímat se o možná rizika nebo následky, pokud to uděláte. To je něco, o čem téměř nikdy nemusí přemýšlet heterosexuální lidé, respektive manželé – samozřejmě i pro spolužijící (čti spoluspící) nesezdané hetero-páry jsou některá místa poněkud méně otevřená.
Autor anglického textu na stejné téma z webu Nomadic Matt píše: „Na některých místech, která jsem navštívil, není být gay vůbec považováno za možnost.“ A popisuje své nepříjemné rozhovory například s místními taxikáři nebo v restauracích. Jenže nepříjemnosti jsou jedna věc. Bezpečnost věc druhá, mnohem závažnější. Ne vždy totiž tyto konverzace skončí u (ač trapného, ale alespoň bezpečného) ticha.
Každý člen LGBTQ+ komunity má své vlastní zkušenosti, samozřejmě. Některé jsou báječné a bezproblémové, jiné traumatizující. Pokračuji ve volné citaci z Nomadic Matt: „Jeden přítel*přítelkyně (gender fluid) mi popsal*a zážitek z výletu na Bahamy, kde loď pořádala queer hodinu. Ukázalo se ale, že se jedná spíše o hetero rozlučku se svobodou, takže dokonce i když se pokusil*a prozradit svou identitu v tomto na první pohled bezpečném prostoru, nebylo to vůbec příjemné a necítil*a se bezpečně.“
Žebříček deseti pro LGBTQ+ lidi nejnebezpečnějších zemí
Zatím jsme si povídali jen o nějakých nepříjemnostech, které sice zanechají na duši šrám, ale alespoň se nikomu nic fyzicky nestalo. Forbes za rok 2021 zveřejnil žebříček zemí, které jsou pro lidi jiné než heterosexuální orientace a cis genderu nejnebezpečnější. Vypsala jsem vám prvních deset:
Nigérie
Nigérie je na prvním místě. Důvodem jsou zejména extrémní tresty za homosexualitu, včetně až 14 let vězení a trestu smrti, a to především kvůli právu šaría. Dokonce i diskuze o LGBTQ+ právech je trestná. Nigérie také kriminalizuje transgender lidi a ty, kdo nespadají do tradičního genderového schématu.
Saúdská Arábie
Saúdská Arábie, druhá na seznamu, může uvalit trest smrti za souhlasnou homosexualitu – opět dle práva šaría. Další tresty zahrnují 100 ran bičem nebo vyhoštění na jeden rok. Nošení oblečení opačného pohlaví je také nelegální.
Malajsie
Malajsie nabízí krásné pláže, ostrovy a památky, ale tresty za homosexualitu jsou zde přísné a homosexualita byla nedávno zakázána místním ministrem cestovního ruchu. Za homosexualitu hrozí až 20 let vězení, bičování a pokuty. Vláda navíc navrhla tresty ještě zpřísnit.
Malawi
V Malawi znamená homosexualita pro muže 14 let vězení a pro ženy 5 let. Kromě toho může až 6 měsíců ve vězení strávit muž s vlasy delšími než po ústa. LGBTQ+ organizace jsou v Malawi zakázány a většina obyvatelstva homosexualitu vnímá negativně.
Omán
V Ománu je homosexualita trestná až třemi lety vězení. I pouhá imitace opačného pohlaví může vést k ročnímu vězení. Všechny LGBTQ+ organizace jsou v zemi zakázány.
Jamajka
Jamajka je populární destinací, ale také jednou z nejnebezpečnějších zemí pro LGBTQ+ lidi. Zákon proti sodomii z koloniální éry umožňuje za homosexualitu až desetiletý trest vězení s nucenou prací. Jamajka byla v roce 2006 nazvána nejhomofobnějším místem na Zemi časopisem Time magazine, a dodnes jsou tam LGBTQ+ osoby terčem homofobního násilí.
Myanmar
V Myanmaru jsou transgender lidé prý často zneužíváni a obtěžováni i policií. Homosexuální aktivity jsou trestné a mohou vést k 20 letům vězení.
Katar
Katar prý trestá homosexualitu až třemi lety vězení, bičováním a smrtí – právo šaría.
Spojené arabské emiráty
Spojené arabské emiráty jsou známé svými dvěma největšími městy, turistickými metami Dubajem a Abú Dhabím, ale pro LGBTQ+ návštěvníky jsou devátým nejnebezpečnějším místem. Už samotné nošení oblečení opačného pohlaví může znamenat až jeden rok vězení a pokutu. Pouze 1 % dotázaných obyvatel prý považovalo jejich město za dobré pro život gayů a leseb.
Jemen
V Jemenu hrozí homosexuálním mužům a ženám vězení a 100 ran bičem. Pro ženaté gay muže je tu trest smrti ukamenováním. V této konzervativní muslimské republice je homosexualita zakázána zákonem a také není tolerována ve společnosti.
Pozitivní zkušenosti
Zatím jsme si tu naznačili jen to špatné. To však neznamená, že veškeré výletění stojí za nic. Autor z webu Nomadic Matt píše: „V Kambodži jsem následoval skupinu batůžkářů z mého hostelu do místního baru s názvem Lao-Lao Beer Garden. Zjistlil jsem, že je to oblíbený podnik pro místní gay komunitu. Poté, co zjistili, že jsem gay, mi nabídli mnoho tipů na další LGBTQ+ zajímavosti ve městě.“
A i Forbes našel žebříček zemí, kde jsou ke LGBTQ+ lidem přívětiví:
Kanada
Kanada se umístila na prvním místě jako nejbezpečnější země pro LGBTQ+ cestovatele. Má ústavní ochranu proti násilí a diskriminaci vůči LGBTQ+ komunitě. Stejnopohlavní manželství je legální od roku 2005. V roce 2020 zakázala tzv. „terapii na změnu sexuální orientace“.
Nizozemí
Nizozemí bylo první zemí na světě, která v roce 2001 legalizovala stejnopohlavní manželství. Tato země s tulipány, větrnými mlýny, trhy sýra a kanály se umístila na druhém místě v LGBTQ+ Travel Safety Indexu z roku 2021.
Švédsko
Švédsko je známé svými přátelskými postoji a pozitivní legislativou vůči LGBTQ+ osobám, což mu vyneslo druhé místo – napůl s Nizozemím. Skandinávie obecně platí za přívětivou a liberální ve smyslu rovnosti pro všechny. Stejnopohlavní manželství bylo ve Švédsku legalizováno v roce 2009. Švédsko bylo také pravidelným pořadatelem Europride a má prý více Pride festivalů na osobu než kterákoli jiná země na světě.
Malta
Malta se postupně zlepšovala v akceptaci LGBTQ+ osob a její legislativa ji činí jednou z nejvíce přátelských zemí. Ideální na líbánky!
Portugalsko
Portugalsko legalizovalo stejnopohlavní manželství v roce 2010 a poskytuje LGBTQ+ lidem mnoho právních ochran. Města jako Lisabon a Porto mají navíc nejlepší gay scény v zemi.
Necháte se naším seznamem inspirovat? Kam se vydáte příště vy?