Prozkoumejme sex ve vesmíru, volají vědci. Chtějí se připravit na éru kosmické turistiky, která podle nich přijde do deseti let

Lidi mají zvláštní slabost pro souložení na kuriozních místech. V autě, ve vlaku, v letadle. A pravděpodobně budou mít také chuť na sex ve vesmíru, uvažuje David Cullen, profesor bioanalytické technologie z Cranfield University ve svém článku, v němž vyzývá, aby se věda začala souložením v kosmu co nejdříve zabývat.

Sex ve vesmíru totiž zatím nikdo neměl. Minimálně NASA uvádí, že sex ve vesmíru nikdy nikdo neměl. Tedy z lidí, kteří do něj cestovali. Stoprocentně to ale nevíme, protože pokud k tomu došlo, stačilo jen, aby se tím dotyční nechlubili. Nebo si NASA nechce udělat negativní mediální obraz. Tak jako tak ale není pohlavní styk ve vesmíru řádně prozkoumaný. A podle SpaceBorn United, skupiny, která volá po studiu tohoto, ehm, jevu, a kterou Cullen zastupuje, je to potřeba co nejdříve napravit. K sexu mimo zemi totiž podle nich dojde během deseti let.

Už teď totiž existují soukromé společnosti, které nabízejí mimoplanetární turistiku. Zatím jde tedy jen o suborbitální krátké lety, které trvají několik minut, ale koupit si vstupenku na palubu možné je. A dlouhé vesmírné lety pro soukromou klientelu jsou otázkou blízké budoucnosti, myslí si Cullen. „Společnosti jako SpaceX od Elona Muska už nějakou dobu ukazují, že dokáží raketoplány vyvíjet rychleji než veřejný sektor. Větší a schopnější raketoplán Starship, který teď SpaceX vyvýjí, bude v provozu pravděpodobně během několika let.“

„Vzhledem k tomu, že vesmírné lety už nebudou výsadou profesionálních astronautů, tomu, že motivace podívat se do kosmu budou u vesmírných turistů různé, a tomu, v jaké fázi je vývoj raketoplánů, si myslíme, že k sexu ve vesmíru dojde během příštích deseti let,“ píše Cullen.

Problémy sexu ve vesmíru

Jednou z otázek totiž je, jak by sex ve vesmíru vůbec fungoval. Vzhledem ke stavu mikrogravitace (jak se odborně říká nepřítomnosti zemské přitažlivosti) je totiž všechno komplikované. Lidské tělo je postavené tak, aby fungovalo v prostředí, kde je neustále přitahováno dolů, ve vesmíru se najednou musí vypořádávat s tím, že gravitaci nemá.

Více v Galerii

Zdroje: Adobe Stock

Například krev tak není stahována do dolní části těla, což vede k tomu, že kosmonauti mají větší množství krve v hlavě, takže pak pají napuchlé obličeje nebo vyboulené tepny na krku. Ruku v ruce s tím jde ale i to, že naopak méně krve je v dolní půlce těla. Což může znamenat problém s dosahováním erekce. A jejím udržením.

Navíc je zjištěno, že mužům ve vesmíru také klesá hladina testosteronu, pohlavního hormonu, který je mimo jiné zodpovědný za chuť na sex a také za správnou sexuální funčnost, včetně topoření mužského údu.

V některých případech ale stav beztíže erekcím prospívá. Potvrzují to zkušenosti, o které se podělil americký astronaut Mike Mullane, který se zúčastnil tří vesmírných misí na palubě raketoplánů Discovery a Atlantis. Ten totiž popsal, že díky jevu, kterému se říká „cestování tekutin“ (tendence těla jinak distribuovat tělní tekutiny ve stavu beztíže) měl občas neuvěřitelně tvrdé ranní erekce. „Několikrát se mi stalo, že jsem se probudil a měl jsem erekci, kterou bych mohl provrtat kryptonit.“

Navíc ve stavu beztíže taky není nic, co by vás pořádně ukotvilo v prostoru, takže i pohlavní styk jako takový může být problém. Teoreticky k němu bude potřeba větší kreativita a také větší fyzická zdatnost, protože se nepůjde spoléhat na to, že třeba dotyční budou ležet. Nebudou.

Zmutované děti?

Aspekty sexuální mechaniky ale nejsou to nejhorší, co vědce trápí. Největší strach totiž mají z kosmického těhotenství. Ačkoliv, jak říká Cullan, „první vesmírné lety budou nejspíš trvat jen několik dnů až týdnů, takže ve vesmíru může dojít jen k prvním fázím lidského rozmnožování,“ není početí v kosmu klidná záležitost. Nebo teoreticky možná je, ale jaká je skutečnost právě nevíme. Vzhledem k tomu, že ve vesmíru není jen nepřítomná gravitace, ale mimo ochrannou atmosféru Země je tam také mnohem větší množství ionizujícího záření, hrozí, že děti počaté ve vesmíru budou mít vývojové abnormality.

Bohužel ale taky nevíme, jestli tomu půjde zabránit. Nejen špatnému vývoji plodu, ale také početí jako takovému. Nemáme totiž ani žádné studie, jak účinně v kosmu fungují antikoncepční prostředky, varuje Cullen.

A bojí se také toho, že by mohlo během vesmírných letů docházet k porodům. Na palubu soukromých turistických raketoplánů sice nebudou smět těhotné ženy, ale podle Cullena společnosti nemají dostatečně ošetřené případy, kdy žena těhotenství zamlčí nebo o něm prostě neví. A známé jsou i situcace, kdy žena o tom, že je gravidní, neví až do samotného porodu.

Spolu s ostatními vědci proto vyzývá soukromé firmy zaměřené na lety do vesmíru, aby se sexem ve vesmíru a zmíněnými potencionalitami začaly urychleně zabývat. Minimálně tak, že budou vesmírné turisty před letem zevrubně informovat.