V Itálii nově otevřeli archeologickou lokalitu, která skrývá četná gay tajemství. Co vše se dělo v Domě Vettiů?
Pokud jste o Domě Vettiů ještě neslyšeli, jedná se o stavbu, kterou původně, v roce 79. př. n. l., pohřbil po výbuchu Vesuvu sopečný popel. Díky archeologickým pracím byl ale dům následně znovu nalezen – díky popelu – ve velmi zachovalém stavu a stal se tak skutečně unikátní ukázkou toho, jak v době starověkého Říma lidé žili. „Dům Vettiů je jako historie Pompejí a vlastně celé římské společnosti v jednom domě,“ shrnul pak ředitel archeologické lokality Gabriel Zuchtriegel.
Jak archeologické bádání odhalilo, původně dům obývala dvojice osvobozených otroků, kteří nejspíš patřili stejnému pánovi, a byli jimi Aulus Vettius Conviva a Aulus Vettius Restitutus (odtud tedy pojmenování „Dům Vettiů“). Dvojice ale projevila podnikavého ducha a zbohatla na prodeji vína. „Po letech otroctví tito muži udělali neuvěřitelnou kariéru a vyšplhali se až na nejvyšší příčky místní společnosti – minimálně ekonomicky. Zjevně se tedy snažili ukázat svůj nový status prostřednictvím svého domu a jeho výzdoby. Chtěli říct: dokázali jsme to a jsme součástí této elity,“ objasňuje Zuchtriegel. V domě, který ohromí již svou architekturou (ve svém středu má venkovní centrální zahrady plné vodních prvků, soch a vlysů), tedy neschází naprosto nic, co by jinak člověk očekával od bohatých mužů dané doby. Dodnes jsou tu k vidění ohromující umělecká díla, která rozhodně nebyla běžným lidem ve starověkém Římě dostupná.
Tak trošku gay výzdoba?
Na ničem z výše řečeného by vlastně nebylo nic tak fantastického (naopak je to vše docela pochopitelné, chtít se blýsknout před druhými, pokud jste byli dříve otrokem), kdyby však v domě nebyly mnoha různými způsoby zachyceny především četné sexuální a mytologické scény malované na omítce a zakonzervované voskem. Již u vchodu do domu je tak např. vyobrazen Priapus, bůh plodnosti a hojnosti, který vystavuje na odiv svůj neobřezaný penis. Ten navíc svou velikostí a objemem prakticky odpovídá Priapově paži. A Priapus je tu vlastně přítomen doslova na každém kroku – jeho chloubu si pak lze skutečně „ve 3D“ detailně prohlédnout i na jedné z jeho soch. Nakonec ani výzdoba dalších prostor domu není rozhodně pro nikoho prudérního. Co to ale značí o původních obyvatelích?
Ačkoliv dnešní moderní (heterosexuální) muži by s vysokou pravděpodobností ve svých domácnostech nevystavovali např. obrazy jiných (velmi dobře „vybavených“) mužů, gay badatel zaměřující se na vizuální zobrazení sexuálních kultur napříč historií, João Florêncio tvrdí, že falické obrazy byly v římské kultuře spojeny především s machismem. A zatímco mnozí Římané možná toužili po Priapově skutečně velkém penisu, většina z nich mu jej záviděla z úplně jiného než velikostního důvodu: kvůli síle a dominanci, které symbolizoval. I proto tedy řada fresek v Domě Vettiů může být některými vykládána jako důkaz o tom, že se na místě odehrávaly skutečně divoké orgie, a tak je vysoce pravděpodobné, že prostory sloužily jako zmiňovaný nevěstinec. Podle Florência však mohla všechna ztvárnění mužství a jeho sexuálních projevů být pouze jediným – symbolem moci, bohatství a kultury. „Obrazy sexu byly v Římě skutečně všude, a to včetně literárních i vizuálních uměleckých děl,“ dodal vědec.
Bylo by tedy velkým omylem domnívat se, že dvojice mužských obyvatel Domu Vettiů se jakkoliv podobala stávající představě gayů, a to jen na základě toho, že vlastnili (prizmatem dnešní doby) gay umění a také sami provozovali sex s jinými muži. Dle slov Florência Římané totiž o vztazích osob stejného pohlaví uvažovali úplně jiným způsoben, než to děláme my. „Římská sexualita nebyla koncipována z hlediska pohlaví partnerů, ale z hlediska síly. Dospělý svobodný muž mohl mít penetrační sex s kýmkoliv nižšího společenského postavení, a to včetně žen, otroků či prostitutů obou pohlaví,“ vysvětlil. Podle Florência pak konkrétně v oblasti Pompejí bylo nalezeno množství různých důkazů o pohlavním styku osob stejného pohlaví, často na velmi explicitních artefaktech, ale mnohé byly na počátku 19. století odstraněny a jako „pornografie“ také odklizeny do „tajných muzeí“.
Ačkoliv to, jaký přesně byl vztah mezi mužskými obyvateli Domu Vettiů, již dnes jistě nikdo nezjistí, prostor pro fantazii a různé možné varianty celého příběhu přetrvává. A možná bude nejlepší vydat se přímo na místo všechna ta „skandálně sexy“ díla obdivovat na vlastní oči a názor si utvořit na základě vlastních dojmů.
