Richard (27): Na Bali se stal milionářem a ochutnal nejdražší kávu světa
Richard Blahut na Bali vycestoval na tři týdny. Rozhodl se strávit předvánoční období trochu jinak než hektickým sháněním vánočních dárků. Asijská kultura jej lákala odjakživa a kousek z ní chtěl poznat právě na tomto ostrově. Navíc se díky tamní měně na malou chvíli stal milionářem. Na Bali se totiž platí indonéskými rupiemi a milion indonéských rupií je v přepočtu necelých 1 700 korun...
Jak dlouho dopředu je dle tebe nutné se na cestu na Bali připravit?
Určitě bych doporučil dívat se na letenky minimálně půl roku předem. Co však můžete nechat být, je ubytování. Já jsem si jej rezervoval ještě před cestou, ale dnes toho lituji. Daleko lepší je rezervovat si ubytování na prvních pár dní a zbytek řešit až na místě. Máte tak dokonalý přehled o tom, jak místo vypadá a neřídíte se často jen zkreslenými fotkami.
Nádherných fotek z Bali jsou plné také sociální sítě, jaká je tedy realita?
Fotografie na sociálních sítích jsou samozřejmě reálné a ta místa na nich zachycená jsou skutečná, ale pravda je taková, že na podobnou fotku čekáte spolu s dalšími padesáti lidmi, kteří se snaží ulovit dokonalý snímek, a často musíte zabrat jen určitý výřez, abyste na fotce neměli všech těch padesát turistů. Ti za sebou často nechávají nepořádek, který do džungle nepatří. To mě na Bali trochu zklamalo. Někde se za fotky dokonce i platilo.
Docela běžné je platit např. za focení v muzeích, ale v přírodě mi to připadá skutečně zvláštní...
Mnoho míst je přístupných až po zaplacení vstupného. Téměř u všech vodopádů se platí 20 000 indonéských rupií (zhruba 35 korun), což je samozřejmě zanedbatelná částka, protože se podíváte do nádherného přírodního parku. Ale jsou i některá místa, jako třeba Handara Gate, kde máte historickou bránu, kolem které nic zajímavého není, a zaplatíte ve finále pouze za fotku na Instagram. Lidi, kteří hledají autentické Bali, by se měli vyhnout oblasti Kuta, kde je příliš mnoho turistů a otravných místních obyvatel, kteří vám prodají úplně vše. Vlastní výrobky, taxi, ale i masáže. Avšak pro všechny instagramové nadšence je Bali doslova nutností. (smích)
Potkal jsi zde asi hodně lovců instagramových fotek, že? (smích)
Ano, i já jsem se samozřejmě snažil zachytit zajímavé snímky, jako každý jiný. A takových lidí je na Bali požehnaně. Vždyť právě i obrázky z Instagramu mě k cestě na Bali přesvědčily. Naopak musím upozornit, že je těžké zde najít někoho na seznámení. Dejte si pozor, protože Grindr mi zde fungoval jen velmi omezeně. (smích)
Takže tu funguje cenzura?
To přesně nevím. (smích) Každopádně na některých místech se do podobných aplikací vůbec nedostanete, a to ani na lechtivé stránky a Netflix. (smích) Na to se připravte. Nicméně musím říct, že jedno krásné seznámení jsem zažil, a to když jsem se málem utopil.
Povídej…
Nejdřív začnu tím, že místní mě zrovna dvakrát nepřitahovali, ale pokud zmíním turisty, to byla jiná liga. Jednoho dne jsem si šel zaplavat, ale byly velké vlny a na plážích vlály černé vlajky, ani tak mě to neodradilo. Pak jsem se však dostal do situace, že mě vlny odnášely stále dál od břehu a v ten moment se objevil francouzský surfař, který mě odtáhl na pláž. Trochu jsem litoval toho, že mi nemusel dávat dýchání z úst do úst. (smích)
Tento sen se ti sice nesplnil, ale za to ses stal milionářem, což málokdo může říct...
Je pravda, že milionářem se stane každý cestující, který na Bali vyrazí. Tedy alespoň každý, kdo má více než 1 700 korun na účtu. (smích) Kromě toho jsem si ale odvezl ještě jeden zážitek, ochutnal jsem nejdražší kávu na světě, která se jmenuje kopi luwak (cibetková káva, pozn. red.). Ta je zvláštní tím, že místní cibetkovitá šelma jménem ovíječ skvrnitý nejdříve sežere plody kávovníku a zrnka následně vyloučí spolu s výkaly. Tato kávová zrnka jsou poté jemnější a mají méně hořkou chuť. Této kávy se za rok vyprodukuje jen velmi málo, a proto je její cena tak vysoká (až tisíc dolarů za kilogram, pozn. red.) a určitě doporučuji ji ochutnat. Myslel jsem však, že mě daleko více zaujme místní jídlo.
To se nestalo?
Pokud jste vegetariáni nebo vegani, výběr jídla je zde obrovský. Ale já jsem všežravec, a tak mě výběr až tak neuspokojil. Jídlo je zde sice levné, ale to hlavně v restauracích pro místní, kde se všechno jídlo smaží. V těchto podnicích to však nevoní zcela vábně a olej je vidět úplně všude. Když se chcete najíst opravdu dobře a „čistě“, tak si musíte připlatit v restauracích pro turisty, které mnohdy stojí i více než v Česku. Musím však doporučit kokosy, ze kterých vypijete vodu a následně dostanete lžičku a můžete je vydlabat. K mému překvapení byl kokos uvnitř slizký, ale jeho chuť byla stále úžasná.
Co bys na závěr poradil všem cestovatelům, kteří plánují na Bali vyrazit?
Nikdy nekupovat věci na trhu za více než polovinu té původní ceny a neustále smlouvat. Doporučuji také objednat si řidiče na výlety po okolí a jelikož zde neexistuje hromadná doprava, je dobré používat aplikace jako GoJack a Grab, které fungují na podobném principu jako Uber. Pokud zavítáte do baru, dejte si pozor na „happy hours“, které fungují po celou otevírací dobu, což se vám často může vymstít. (smích)
