Homosexualita na Balkáně - 2. díl. "60 % lidí by homosexualitu léčilo. Jedinou možností obživy translidí je prostituce"

V předchozím článku jsme vám nastínili gay život na Balkáně, konkrétně pak v Srbsku, Černé Hoře, Makedonii, Albánii, Bosně a Hercegovině a Kosovu. Aktivisté z těchto zemí nám přiblížili politickou angažovat zemí mimo EU. Nyní se podíváme, jak na homosexualitu pohlíží balkánská společnost.

Tou největší výzvou bude změnit společnost
Veřejný názor na LGBT komunitu na Balkáně není ani zdaleka pozitivní. Průzkumy provedené v celém regionu (například průzkum provedený americkým Národním demokratickým institutem v roce 2015) ukazují, že nesnášenlivost a neznalost, pokud jde o LGBT komunitu, se týká více než 50 procent populace. Když se lidí zeptali, jak by reagovali, kdyby byl jejich syn homosexuál, 40 % – 60 % respondentů v šesti zemích uvedlo, že by se pokusilo jej vyléčit.

Transsexuálové na okraji společnosti
V Kosovu 97 procent lidí nepodporuje gay komunitu. Blert Morina z Kosova potvrzuje, že změna veřejného mínění je skutečně „největší výzvou“. Transsexuálové jsou dokonce nejvíce přehlíženou skupinou lidí. Morina pak osobně za důvod negativního vnímání LGBT lidí považuje nedostatek informací: „Začíná to samotným jménem, nikdo mě nebude nazývat Blertem, protože zkrátka nevypadám dostatečně mužně.“ V Albánii a Srbsku dokonce situace došla tak daleko, že transsexuálové si prakticky nemůžou najít práci.
Livia Zotrija je aktivistka z albánské organizace Aleanca LGBT spolupracující s trans lidmi, kteří byli nuceni začít se živit prostitucí: „To je většinou ta poslední možnost, ke které se uchylují poté, co je rodiče vyhodili z domu a nemohli si najít jinou práci.“ Aleanca se snaží nabídnout nezaměstnaným LGBT lidem potřebné dovednosti k hledání pracovních míst prostřednictvím workshopů a kurzů.

Veřejné útoky na LGBT komunitu
Fyzické násilí a obtěžování bylo zaznamenáno ve všech šesti zemích. Podle organizace ERA regionální LGBT organizace zaznamenaly fyzické násilí u 20 % – 30 % LGBT osob. Pokud zahrneme i slovní násilí, číslo vzrostlo na 50 % – 81 % (v závislosti na zemi).
Dokonce i politici někdy podporují násilí buď přímo, nebo nepřímo. Jeden z nejvýraznějších případů se stal v Albánii v roce 2012, kdy místopředseda vlády Ekrem Spahiu uvedl na adresu LGBT aktivistů, kteří se zúčastnili průvodu homosexuálů, že „by bylo třeba pořádně je seřezat“.
Například první duhový průvod v Bělehradu v roce 2001 skončil tím, že jeho účastníci byli napadeni ultranacionalistickou skupinou. To mělo za následek to, že až do roku 2009 aktivisté přestali organizovat gay pride v Srbsku. V roce 2010 došlo k další násilné reakci a průvod byl až do roku 2014 zrušen ze strany úřadů kvůli bezpečnosti. Teprve v roce 2014 se v Bělehradu uskutečnil první oficiální „úspěšný“ duhový průvod.

Nenechte si ujít náš poslední díl o úskalích gay života na Balkáně.

zdroj: huffingtonpost.com, pixabay.com