Rozhovor o gay životě v Bulharsku: „Řekli mi, že nejsem dostatečně zženštilý, takže nemůžu být gay”
Zajímá vás gay život ve východní Evropě? Jakým úskalím čelí homosexuálové v Rumunsku? A jaká situace panuje na Balkáně? V dnešním rozhovoru vám nastíníme gay život v Bulharsku. Jak moc se změnil za poslední roky?
[related-article]
O tom nám už bude vyprávět Ivan, který pochází z Bulharska, posledních několik let však žije v Německu.
Kdy sis poprvé uvědomil, že jsi gay?
Uvědomil jsem si to docela pozdě, až když mi bylo 23. Ve skutečnosti jsem necítil žádnou sexuální přitažlivost ani k jednomu pohlaví. Když mi bylo 23 let, narazil jsem na ulici na neznámého člověka - muže. Zastavil mě a začali jsme spolu mluvit. V tu chvíli jsem si řekl, že je docela atraktivní. A tehdy jsem si poprvé uvědomil svou sexuální orientaci.
Jak si přijal svou homosexualitu?
Zpočátku jsem cítil vnitřní konflikt. Na jedné straně mé vnitřní já okamžitě rozpoznalo mou skutečnou orientaci. Na druhou stranu mi mé morální zásady nedovolovaly tuto skutečnost přijmout. Být gay bylo u nás před 15 lety naprosté tabu. Neznal jsem jediného homosexuála ve svém okolí.
Nikomu jsem to neřekl, bylo to mé tajemství. Po nějaké době jsem se rozhodl navštívit psychologa a sexuologa. Nedali mi však dostatečně uspokojivé odpovědi. Tvrdili mi, že nejsem gay. Mysleli si, že homosexuál musí být zženštilý. A jen proto, že jsem se tak nechoval, nebyl jsem podle nich gay. Navrhli mi, abych se seznámil s nějakou ženou a měl s ní sex.
Nikdy jsem se však nepovažoval za oběť a nebyl jsem nešťastný ze své skutečné sexuální orientace. Když jsem si totiž uvědomil své skutečné já, najednou jsem se cítil mnohem líp.
[related-article]
Bylo pro tebe složité oznámit svou skutečnou orientaci rodině?
Nikdy jsem neměl touhu mluvit o své sexuální orientaci se svou rodinou nebo známými. Jsem docela introvertní člověk a neměl jsem problém udržet toto tajemství jen pro sebe. Nemyslel jsem si, že je to něco, co ostatní musí vědět. A také jsem nevěděl, jak by reagovali.
Kdy ses rozhodl odejít ze země?
Seznámil jsem se s jedním mužem z Německa. Bylo to poprvé v životě, kdy jsem k někomu mohl být zcela upřímný a podělit se s ním o své pocity. To bylo pro mě opravdu osvobozující. Tehdy jsem se rozhodl odejít s ním a popravdě řečeno nebylo to těžké rozhodnutí.
Jak vidíš budoucnost homosexuálů v Bulharsku?
Současná situace je mnohem lepší než před 10-15 lety. Samozřejmě je potřeba více času. V zemi, jejíž společnost byla velmi uzavřená a konzervativní po řadu let, se nemůže vše změnit přes noc. Bulharsko je však na dobré cestě. V Sofii najdete gay bary, u Černého moře zase gay pláže. Výrazné změny pozoruji posledních 5-7 let.
[related-article]
Co bys poradil mladým lidem v Bulharsku, kteří čelí diskriminaci kvůli své sexuální orientaci?
Osobně se domnívám, že v Bulharsku je obtížné bojovat proti diskriminaci. Pravoslavná církev se vehementně snaží zabránit všem druhům událostí, které se snaží organizovat LGBT komunita. Dokonce se snaží sabotovat gay průvody, kterým by stát udělil povolení ke konání.
I přesto je v současné době snazší se seznámit, a to hlavně díky internetu. Existuje několik bulharských stránek pro online seznamování. Měli byste si však dávat pozor na veřejné projevy náklonnosti. Jen málo lidí se odváží otevřeně vystoupit před všemi a žít se svým partnerem. Lidé mají strach z toho, jak se na ně budou dívat sousedé, kolegové v práci, přátelé, příbuzní… Ještě je třeba urazit velký kus cesty, abychom se cítili tak svobodní jako lidé v západní společnosti.
zdroj: globi-observatory.org, pixabay.com
