Zbavte se studu a zkuste sprostou turistiku! Vyrazit můžete do Kokotína, Močovic nebo na Šukačku. Jak ale vulgární názvy vůbec vznikly?
Možná patříte mezi aktivní turisty, kteří během pandemie koronaviru nelenili a Českou republiku projeli křížem krážem. Přesto se vám ale nejspíš nepodařilo navštívit úplně všechna zajímavá místa. Pokud navíc nemluvíte jako dlaždiči a některá sprostá slůvka se na veřejnosti bojíte nahlas vypustit z úst, je velká pravděpodobnost, že jste následující lokality při svých dosavadních toulkách vynechali.
I když názvy některých míst uším dnešního člověka znějí vulgárně, dřív tomu tak nebylo. Například původ jména šumavské osady Šukačka nedaleko Javorné, kterou znají především lyžaři, je docela nevinný. Odvozený je totiž od lužickosrbského slova šuka, což je výraz pro kozu.
Podobné je to i s dalšími zdánlivě sprostými místy, jako je třeba Kokotín nedaleko Českého Krumlova, kde najdete hájovnu, přičemž bezprostředním okolím protéká Kokotínský potok. Pokud jste si ale mysleli, že mají tyhle názvy něco společného s hojně užívanou nadávkou, jste na omylu. Hanlivý podtext u nich budete hledat marně, protože ve staroslověnštině bylo chápání slova kokot úplně jiné – šlo o označení pro kohouta.
To ostatně vysvětluje, proč je v Česku míst odkazujících na toto slovo dodnes tolik. Kromě Kokotína totiž můžete u Rokycan narazit na Kokotské rybníky. V jejich blízkosti se mimo jiné vyskytuje pramen U Čůráčku. Narazit ale můžete i na vrch Kokotsko a ve středověku dokonce existovala přímo vesnice Kokot. Tu ale nepotkal příliš šťastný osud – byla vypálena nepřátelskými vojsky, a to už na sklonku 15. století.
Z mapy ale nadobro zmizela i jiná místa – kupříkladu další středověká vesnice Pičulín, kterou připomíná už jen stejnojmenný les ve Žďárských vrších. Naopak tomu, že u Přimdy na Plzeňsku stávala vesnice Hovnov a později už jen její fragment Hovnův dvůr, v současnosti nenasvědčuje vůbec nic. Do jisté míry zanikla i obec Píčov u Boskovic. Tu teď najdete pod jménem Suchý.
Nemusíte ale zoufat, spousta úsměvných názvů ve zkoušce časem obstála a podařilo se je zachovat i pro následující generace. Patří k nim hned dva Pičíny – jeden se nachází u Benešova, druhý najdete u Příbrami, odkud se můžete vydat na tradiční třicetikilometrový pochod do neméně slušné Řitky. A zatímco Pičín zřejmě vznikl buď z latinského slova piscina (rybník), staroslověnského výrazu pěčina, který se překládá jako pěkné místo, nebo ze staročeského jména Pieka neboli Píka, Řitka se až do konce 15. století překvapivě jmenovala úplně normálně – Lhotka. Kvůli jistému usedlíkovi se jí ale začalo říkat Řitka, což obci zůstalo dodnes.
Zajímavá historka se pojí i s názvem města Veltrusy, které proslavil hlavně krásný barokní zámek. Také jeho jméno inspirovalo tamní obyvatelstvo. To bylo natolik klevetivé, že se Veltrusy nejprve jmenovaly Velprdy. Když ale původně vesnici získal ve 13. století klášter v Doksanech, pohoršené jeptišky název změnily na Veltrusy. Zas tolik si tím ale nepomohly… Nechtěných konotací se ale chtěli vyvarovat také u Domažlic. Obec Mrákov se do začátku 20. století jmenovala Mrdákov. Sloveso mrdat ale ve staročeštině neskrývalo žádnou sprosťárnu – používalo se ve smyslu hýbat, kývat nebo vrtět.
Významově blíž je nám ale třeba skalní útvar Ďáblova prdel v České Kanadě nebo Posraná skalka u vyhlídky Klubačice, která se tyčí u obce Vír na Vysočině (hlubokým údolím tam protéká i řeka Svratka). A proč si svoje sprosté jméno skalka vysloužila? Prý si u ní ulevovali ti, co pracovali v nedaleké továrně. V jižních Čechách pak zase leží krajinářská přírodní památka Zelendárky s několika rybníky. Jeden z nich dostal název Uchcánek, a to patrně proto, že jednoduše propouští vodu. Malé Lípě u Havlíčkova Brodu zase její obyvatelé neřeknou jinak než Sračkov. V obci totiž býval vlhký a bahnitý brod, což jí dalo předchozí název.
Pozoruhodná zeměpisná jména ale objevíte i za hranicemi České republiky. Zatímco u nás turisté z jiných zemí kuriózní české názvy moc neocení, my v jejich domovině můžeme najít učiněné jazykové poklady. Zařadit se mezi ně může třeba estonské přístavní město Kunda. Stejný název dostalo i město v africkém Kongu. Nezaostává ani Austrálie s Kundabunem a Shag Islandem nebo Gambie se svým největším městem pojmenovaným ještě o něco pikantněji – Serrekunda. Mezi světové sprosťáky se řadí i Američané - v Ohiu najdete Pussy Creek, v Georgii Climax a v Kalifornii zase Pleasure Point či Fort Dick. Kanadský ostrov Newfoundland se pak může „pochlubit“ městem Dildo, zatímco ve Francii mají městečko Condom a osadu Anus.
Legendární rakouskou vísku Fucking už ale v mapách nenajdete. Ačkoliv svůj název nesla už od 11. století, o hanlivém významu tohoto slova v angličtině se tamní obyvatelé údajně dozvěděli na konci druhé světové války od britských a amerických vojáků. Rozvášnění a neukáznění turisté ale ves v posledních letech drancovali natolik, že se mediálnímu šílenství obyvatelé rozhodli dát sbohem, a tak se vesnice od roku 2020 jmenuje Fugging. I tak ale pořád existuje dost míst se zábavnými názvy, kam můžete ve vší počestnosti zavítat.
