Relax v Mariánských Lázních spojte s výletem za mumiemi či za keltskými tajemstvími

„Mariánky“, jak se jim také nezřídka říká, patří nejen mezi české lázeňské skvosty, ale jsou dokonce zařazeny na seznam celkem jedenácti lázeňských měst ze sedmi evropských zemí (tzv. Great Spas of Europe) tvořících společně unikátní kulturní a městskou typologii. Není tedy divu, že společně usilují o zápis na seznam UNESCO. Bez ohledu na to, zda tyto snahy budou završeny úspěchem, však lze do západního cípu Čech zamířit nejen za krásami lázeňského města, ale i kvůli celé řadě krás přírodních a také možnosti spojit relaxační pobyt s poznáváním a zábavou…

Mariánské Lázně platí za druhé největší lázně v Česku, zároveň jsou ale v tzv. „západočeském lázeňském trojúhelníku“ (v němž figurují ještě Karlovy Vary a Františkovy Lázně) lázněmi nejmladšími. Vznikly totiž až na počátku 19. století, když byl v oblasti doslova protkané léčivými prameny postaven první zděný dům pro lázeňské hosty, a to v místě tzv. Křížového pramene. Právě ten je také spojen se samotným názvem dnešního slavného lázeňského města, u Křížového pramene byl totiž zavěšen obrázek Panny Marie, dle níž byla původní osada pojmenována „Mariánské Lázně“. K někdejší osadě mají dnešní Mariánské Lázně pyšnící se velkolepou secesní architekturou samozřejmě daleko, zlatý lázeňský věk si ale při návštěvě města můžete připomínat prakticky na každém kroku.

Nahlédněte do atlasu sexuálního občanství: v otázce manželství pro všechny patří Česko jednoznačně k Západu, ale jinak se u nás queer lidé nesvěřují ani svému lékaři31. 8. 2021

Centrem všech lázeňských měst jsou vždy kolonády a nejinak je tomu i v případě Mariánských Lázní. Za pozornost a procházku přitom stojí nejen tzv. Hlavní kolonáda, která je nejdelší v ČR a zaujme svou litinovou konstrukcí, ale také kolonády Karolinina či Ferdinandova pramene. Při „kolonádních toulkách“ lze navíc objevit (a „ochutnat“) na čtyři desítky pramenů, další jsou pak také v přilehlých parcích. Parkem ryze specifickým je ovšem park Boheminium s více jak sedmi desítkami miniatur známých českých památek – hradů, zámků či rozhleden. I samotné Mariánské Lázně ale lze mít doslova „jako na dlani“, a to pokud se vypravíte na rozhlednu Hamelika, kam je z centra možné pohodlně dojít pěšky. A právě pohled do okolí pak může mnohé motivovat k tomu, aby vyrazili poznávat také zdejší přírodu, a to včetně Slavkovského lesa.

Slavkovský les: od mokřadů až k tajemnému keltskému vrcholu

Jelikož Mariánské Lázně vznikly v údolí tzv. Slavkovského lesa (který je dnes chráněnou krajinnou oblastí), je jasné, že také na všechny s chutí vyrazit do přírody čeká řada zajímavých turistických cílů. Ovšem vzhledem k tomu, že kromě četných pramenů a studánek jsou pro Slavkovský les typické rašelinné porosty a mokřady, základním pravidlem by měla být kvalitní a nepromokavá obuv – kromě ní však již budete potřebovat jen chuť objevovat.

Konkrétně ve Slavkovském lese láká Upolínová louka, kterou proslavila bohatá flóra (a to včetně upolínu evropského, žlutokvěté rostliny, která dala místu také název) i fauna a která je zároveň výchozím bodem naučné stezky Mnichovské hadce. Zatímco ale v oblasti Upolínové louky najdete kromě zajímavých rostlin a dřevin také celou řadu plazů, „hadce“ přítomnost hadů nijak nepředznamenávají. Jedná se totiž o specifickou horninu (užívanou především v kamenictví), která vzniká přeměnou vyvřelin (na druhou označení „hadec“ určité spojení s „hady“ přeci jen má – svou barvou totiž připomíná hadí kůži). Stezka Mnichovské hadce, která mj. vede podél vývěru Grünské kyselky, jíž se lze cestou osvěžit, tak návštěvníky provádí největším hadcovým komplexem v Česku, jehož součástí je také národní přírodní rezervace Křížky. Ta byla dle legend pojmenovaná po trojici křížů umístěných místními nemocnými jako poděkování za uzdravení. Z místa si lze navíc vychutnat skvělý výhled do okolí, a to včetně Upolínové louky.

Díky zpevněné cestě je možné stezku Mnichovské hadce nejen projít, ale i projet na kole. A zatímco stezka je považována za jednu z nejzajímavějších, jiný superlativ se pojí k bájné hoře Krudum. Ta je totiž napříč celým Slavkovským lesem místem nejtajemnějším…

Ačkoliv v novodobé historii byl název „Krudum“ považován za německý a po 2. světové válce si hora vysloužila počeštěné označení „Chrudim“ evokující spíše obec ve východních Čechách, po porevolučním výzkumu byl v roce 2008 opět zaveden název původní, který je spojován s Kelty. Na hoře, na které se dnes nachází rozhledna, z níž je možné Slavkovský les obdivovat shůry, se v minulosti podle některých dokonce nacházel keltský či langobardský hrad. Právě s jeho existencí se pak také pojí pověst, že v rozvalinách přilehlého kostela sv. Mikuláše (jeho základy byly na rozdíl od uvažovaných pozůstatků hradu skutečně nalezeny a jsou i přístupné návštěvníkům) se dodnes skrývají sklepy se vzácným vínem. Jejich hledání se ale dle legend nevyplácí, střeží je totiž tajemný mnich, který všem hledačům v minulosti jejich úsilí velmi znepříjemňoval…

Za mumiemi na zámek

Na své si však v oblasti Slavkovského lesa přijdou také milovníci historických památek. „Co by kamenem“ od Lázní Kynžvart (což je ideální místo pro odpočinek mezi výlety), na samém okraji CHKO, lze totiž navštívit také státní zámek Kynžvart. Ten ale není tak úplně „běžným zámkem“ – vystaven byl jako reprezentační sídlo rakouského kancléře Metternicha, který při samotném projektování podoby stavby rozhodně nezůstával stranou. A Metternichova osobnost jako by na místě zůstala přítomna dodnes – jako nadšený cestovatel a sběratel totiž během svého života shromáždil celou řadu zajímavých předmětů, které jsou v prostorách zámku k vidění. Za zmínku stojí zejména tzv. kabinet kuriozit, jehož součástí je také egyptologická sekce čítající dokonce i dvojici mumií (v tomto případě se jedná o mumie lidské, ovšem obdivovat je zde možné také tři mumie nilských krokodýlů…).

Hledáte ideální místo pro svou dovolenou? Hotel Lopesan Costa Meloneras otevírá brány už 1. září!30. 8. 2021

V bezprostředním okolí zámku se pak rozkládá také rozsáhlý anglický park, který zahrnuje oblast o 86 hektarech – poměrně užitečná tak může být mapa areálu, kterou dnes zvládnou zobrazit i mobilní aplikace určené pro navigaci. A pak už nic nebrání obdivování litinové sochy Diany vyrobené v metternichovských železárnách, Lví kašny či někdejší zámecké čajovny na vyvýšeném skalisku (pro autentický zážitek doporučujeme přinést si čaj vlastní….). Trasu lze ale obohatit o řadu dalších zajímavých míst a jediným limitem je čas, který si na návštěvu vyhradíte. A to vlastně neplatí jen pro kynžvartský zámecký park, ale pro celou oblast Mariánských Lázní.

Řadu dalších zajímavých výletních cílů naleznete na webech www.zivykraj.cz a www.blog.zivykraj.cz.

Zdroj: Spolupráce