Krásné, historicky hodnotné, ale nevyužívané. Ožijí někdy prázdné domy Česka?
„K zájmu o opuštěné domy mne ještě s kamarádem Petrem Zemanem přivedl urbex,“ (městská turistika, kdy nejsou předmětem zájmu muzea či památky, ale spíše těžko přístupná místa, kam není veřejnosti většinou vstup povolen, pozn. redakce) říká Radomír Kočí, autor databáze a mapy prázdných domů Česka. „Nadšenců se sešlo víc a z facebookových stránek vznikla i naše databáze, začali jsme organizovat i vycházky po opuštěných krásách Prahy.“
V hustě zastavěné Praze také najdete asi nejvíce opuštěných domů na kilometr čtvereční, často přímo v centru. Týká se to i takových krásných míst, jako je secesní Mottlův dům na Jungmannově náměstí, či dvou barokních paláců v Rytířské ulici. Palác Hrobčických a Wimmerův palác dnes patří nechvalně proslulému uhlobaronovi Antonínu Koláčkovi. Ten zde chtěl postavit buddhistické sluneční lázně, z projektu však sešlo, možná i kvůli Koláčkově trestnímu stíhání.
Dalším známým „pomníčkem“ je i Cukrovarnický palác na Senovážném náměstí. Rozsáhlé sídlo bývalé Investiční a poštovní banky dlouhou dobu zeje prázdnotou. Již několik investorů projevilo zájem přestavět jej na hotel, žádný svůj záměr ale nedotáhl ke zdárnému konci.
„Nejčastěji za prázdným domem stojí spory mezi dědici, které se u soudu protahují na dlouhá léta. Samozřejmě jde také o investory, kteří nestojí o dům, ale jen o pozemek, a tak historickou budovu nechají chátrat. Může se ale stát i to, že jde prostě jen o nepromyšlenou investici. Majitel pak přestřelí prodejní cenu, i když by mu mělo být jasné, že utopené náklady se mu vrátit nemohou.“
Nemusíte ale zůstávat jen v tom nejužším centru. Libeňští patrioti si jistě vzpomenou na smutný osud bývalého kina a zábavního centra Automat Svět, o které se italský majitel začal trochu starat až po urgencích města i architektů. Někoho pak možná překvapí, že prázdný je i „poštovní kostel“ svatého Gabriela s klášterem benediktýnek kousek od Anděla, který se nachází nebezpečně blízko právě budovaného komplexu luxusních bytů. „Tato budova stále patří České poště a je zapsána do seznamu kulturních památek. Nebál bych se, že ji někdo srovná se zemí. Spíše bych čekal, že v ní vznikne luxusní hotel,“ říká Kočí.
Prázdné domy však nejsou zdaleka jen problémem Prahy. Mnoho podobných objektů najdete zejména v bývalých Sudetech. Tam se jedná především o různé zaniklé továrny a průmyslové budovy, v některých případech jde ovšem i o nádherné vily. Asi nejsmutnějším příkladem je Wolfova vila ve Starkově na Náchodsku. Dílo architekta Maxe Kühna stojí nedaleko textilky, která je stále v provozu, na rozdíl od ní však připadla jinému majiteli, který se o ni nestará a ani nekomunikuje. V Mariánských Lázních zase chátrá nádherná vila Lil, ve které svého času pobýval i císař František Josef I. Ta se alespoň vrátila do vlastnictví města, stále je však problém s dotacemi na opravu.
Je však nutno říct, že není vše ztracené. „Známe případy, kdy ožila i budova v katastrofálním stavu. Zmínil bych hlavně zámek Ropice na Třinecku, který investor opravil, i když se v celé prostřední části propadla střecha. Dnes byste ho nepoznali,“ upozorňuje Kočí. „Těší mne také, že jsme přispěli k trendu, kdy si společnosti místo toho, aby si postavily sídlo na zelené louce, raději pořídí opuštěný zámek či vilu a budovu opraví. Vyjde je to levněji a ještě z toho mají pozitivní PR.“
Stránky prazdnedomy.cz pak neslouží jen jako memento a databáze smutných příběhů. Najdete zde i seznam domů „k záchraně“, jejichž majitelé komunikují a jsou ochotní je prodat či pronajmout k dalšímu využití. Jedná se o nejrůznější objekty, od budov v horším stavu až po luxusní vily, do kterých byste neobsazenost neřekli, v Praze je v nabídce třeba i bývalá tramvajová měnírna...
