Čínským LGBT občanům se žije hůř než za císaře, možná se však blýská na lepší časy
Loni na jaře přidala největší čínská sociální síť Weibo LGBT témata do seznamu zakázaného obsahu. Dlouho ovšem tento zákaz nevydržel. Podle serveru Foreign Policy hned za pár dní vyšel v oficiálním stranickém listu People’s Daily úvodník, který odsuzoval homofobii, a jeho autor psal o ochraně LGBT práv. A sociální síť velmi brzy tento druh cenzury zrušila. Vztah oficiálních čínských míst k LGBT menšině ovšem není tak jednoznačný.
Homosexualita je v Číne od roku 1997 dekriminalizována, dávno již není považována za duševní poruchu. Na druhou stranu vláda je podezřívavá, co se týče jakýchkoliv nepolitických organizací, včetně těch LGBT. Veškeré větší LGBT akce se tak podle serveru Foreign Policy konají pod policejním dozorem. Na druhou stranu, v Číně není kulturně zakořeněna homofobie a současný stav se dá přičíst západnímu vlivu. A to jak v případě starších a k homosexualitě nepřátelských Číňanů, tak i mladších a liberálnějších.
Když do Číny poprvé dorazili křesťanští misionáři, byli šokováni tím, kterak Číňani považují homosexualitu za něco zcela normálního a sex mezi stejnými pohlavími za příjemnou kratochvíli, kterou si dopřávaly zejména vyšší vrstvy. Podle dávných dokumentů si homosexuální styky užívali i mnozí čínští císaři. Císař Čeng-te z dynastie Ming dokonce žil ve vztahu s náboženským vůdcem čínských muslimů. Jeho následovník Tchien-čchi zase proslul tím, že nechal postavit dva nádherné paláce pro svůj „harém“. Jeden pro milenky, druhý zas pro milence.
I když právě Mingové poprvé zavedli trest za „sodomii“ a další dynastie Čching zákon ještě zpřísnila, stále byl podle serveru Shanghai Star nevymahatelný a takřka nikdo nebyl potrestán. Skutečně trestána začala být homosexualita paradoxně až za krátkého období demokracie během Čínské republiky začátku minulého století. Premiér Sun sice nechal zrušit císařské edikty, které stanovovaly sto ran holí za homosexuální styk, celkové podnebí bylo spíše homofóbní. V tomto trendu pokračovala i Maova komunistická Čína. Gayové byli pronásledováni zejména za "kulturní revoluce" šedesátých let.
LGBT hnutí není v Číně vysloveně šikanováno, na druhou stranu, manželství je v Číně definováno pouze jako sňatek mezi ženou a mužem, chybí také ústavní ochrana před diskriminací kvůli sexuální orientaci. Zde se však letos vyskytla první vlaštovka. Vychovatel ze školky ve městě Čchin-tao přišel o zaměstnání, jelikož se zúčastnil LGBT demonstrace. Svého zaměstnavatele tak zažaloval za diskriminaci a u soudu uspěl. Stejně tak v minulém roce soud povolil soukromý obřad prvnímu stejnopohlavnímu páru, který stál o manželství, jejich sňatek ovšem není oficiální.
Někteří autoři také podotýkají, že Čína momentálně řeší potíže s nedostatkem dětí, které způsobila dřívější politika jednoho dítěte. Je tedy možné, že se současná, na autoritativní režim vcelku tolerantní, politika vůči gayům a ostatním menšinám ještě může změnit k daleko horšímu.
