Peníze se nevydělají samy! Nebo že by ano? Co si vzít ze světoznámého díla „Bohaty táta, chudý táta“? Pojďme si to shrnout
Pár slov o autorovi
Přestože tyto úvody mnoho lidí přeskakuje, tady bych to nedělala a doporučuji autora napřed alespoň trochu poznat. Pochopit, kým je a na jakém základě knihu napsal. Nejedná se totiž o primárně spisovatele nebo motivátora, psychologa, kouče, učitele nebo jakéhokoli jiného profíka, který vás napadne v souvislosti s nějakým seberozvojem či vzděláváním.
Ano, dneska je Robert Kiyosaki na pódiu jako doma. Přednáší, motivuje, vysvětluje. Ale původně? Původně se jednalo o podnikatele. Člověka, který věci, které nyní učí, nalezl sám ve své praxi. A také se učil od dvou velkých vzorů – svého otce a otce svého nejlepšího přítele.
Havajský zázrak
Robert se narodil na Havaji v roce 1947. Jako spousta mladých, i on cestoval za vzděláním, a tak opustil tento slunný ráj a vydal se do světa. Zkusil si toho hodně – třeba i pilotovat během války ve Vietnamu. V jedné ze svých zkušeností nabyl schopnost přednášet, což se dnes zdá jako čím dál důležitější skill. A posouval se dál – až k podnikání. A víte co? Nebylo to tak, že mu hned všechno vyšlo. Třeba jeho firma Rippers zbankrotovala. A pak zbankrotovala další. Byl to slušný sešup: v roce 1985 údajně dokonce bydlel v autě a měl co dělat, aby přežil.
Jak to tak ale ve velkých příbězích bývá, tento Havajan se nevzdal a vyšlo to. V roce 1997 poprvé publikoval knihu, o které je tu dneska řeč. A bylo to tu. Úspěch. A ne jen tak ledajaký. Světový. Opravdové z nuly na sto! A pěkně tu stovku i vyždímal – nyní provozuje firmu pojmenovanou po své knize: Rich Dad.
Co si Robert myslí?
Podle Kiyosakiho jsou potřeba dodržovat tyto principy:
- uvědomit si, že vzdělání v ohledech financí je důležité;
- učit se, jak by mohly peníze pracovat pro nás – neboli tvoření pasivního příjmu;
- rozeznávat aktiva a pasiva;
- brát to tak, že není důležité kolik peněz vyděláme, ale kolik si necháme;
- uvědomit si, že strávit celý život prací pro někoho jiného může vést k finančním potížím.
Kiyosaki věří, že každý by si měl o financích zjišťovat co nejvíc, a tedy prohlubovat svou finanční gramotnost, jak to jen jde.
Kdo jsou oni tátové?
Táty z knihy můžeme brát jako příklady běžného lidského chování – počínání s penězi. Dám vám takový příklad:
Pokud vyděláváte třeba sedmdesát tisíc měsíčně, pohodlně a bez problémů splácíte krásné auto, byt na hypotéku, žijete si slušně – jíte v dobrých restauracích, možná vám doma pomáhá uklízečka a třeba jste si i letos vyjeli už na třetí dovolenou. Jste bohatí?
A co takový člověk, který vydělává polovinu? Je bohatý? Kdo je bohatší?
Zdá se to jako jednoduchá otázka? A co když vám řeknu, že ten s polovičním příjmem každý měsíc odkládá peníze stranou a investuje je? Spoustu aktivit mu pokrývá příjem z cenných papírů, pronájmu bytu, který investičně pořídil a když přišel o práci, nerval si vlasy. Měl totiž jistotu v pasivním příjmu.
Pasivní příjem je totiž to, na co mnoho lidí nemyslí. Jedná se o peníze, které jsou vydělávány tak nějak bez naší práce. Plynou k nám. Jak to ale dělají? Většinou právě díky tomu, že jsou dobře uložené a generují další peníze. Jak zní motto Kiyosakiho knihy: Bohatí nepracují pro peníze, ale nechávají, aby peníze pracovaly pro ně.
Jak nechat peníze, aby pracovaly pro mě? Na to přeci nemám!
Kiyosaki říká, že jde začít i z mála. Hlavní je prostě začít. Vytvářet si aktiva – tedy něco, co bude přinášet peníze. A vyhýbat se pasivům – což jsou třeba ty půjčky na auto. I když je takové auto krásné, přiznejme si, že funguje jako žrout peněz. Tyto peníze, které měsíčně dáváte za půjčku, když vložíte někam, kde budou vydělávat, jsou podle Kiyosakiho mnohem lépe využité. Ve finále tak i na první pohled chudý táta, který nemá statisícové příjmy, může vybudovat něco stabilnějšího a spolehlivějšího než na na první pohled bohatý táta, který sice vydělá raketu, ale co měsíc ji odpálí do často i luxusní spotřeby. A když přijde na ztrátu práce, nemoc nebo vyčerpání…? No, to nechtějme vědět.
Pět lekcí, které si z knihy lze vzít
První je samozřejmě ono základní motto: Bohatí nepracují pro peníze. Peníze pracují pro ně. Pokud máte strach, co se stane, pokud přijdete o práci, možná jste na nejlepší cestě k chudému přístupu. Pracujete, dřete, moříte se… Ale to bohatství nikde. Jen odškrtnutý další měsíc zaplaceného nájmu. Poznáváte se v tom?
Zadruhé by bylo fajn, kdyby se všichni učili finanční gramotnosti. Pochopili rozdíl mezi aktivy a pasivy. Mám pro vás otázku: Kdybyste si konečně pořídili dům, který jste si na bydlení vysnili. Je to akivum nebo pasivum? Odpověď vás možná překvapí.
Tomuto se možná zasmějete, že jde o zlodějinu, ale dejte tomu šanci. Podle Kiyosakiho bohatí neplatí daně. Na daních ve finále totiž nejvíce zaplatí ti ve střední třídě. Finančně gramotní lidé, kteří vědí, co dělají, si běžně vytvoří takový systém, který je (často i legálně) od vysokých daní uchrání.
Je to víc o osobnosti než o vzdělání. Na co si troufnete? Půjdete do toho? Víte, co děláte? Máte zápal? Učíte se z praxe? Snažíte se pochopit fungování světa, nebo se necháváte semlít?
Je důležité pracovat ne kvůli penězům, ale abychom se učili. Získávání zkušeností a schopností je to nejlepší, co pro sebe můžeme udělat. Jedná se vlastně o investici do sebe – svého seberozvoje. A to se do budoucna velmi hodí!
Chci si to přečíst, ale…
Když se podíváte po YouTube, najdete spoustu zjednodušených videí na téma Bohatý táta, chudý táta. Dám vám sem třeba tohle – velmi pěkně zpracované a srozumitelné.
A to je vše, co musíte vědět. Ne, že bych vás chtěla odrazovat od čtení originálu, ale pokud nestíháte nebo na čtení obecně prostě nejste, je to alternativa, která pomůže získat přehled.
