Úchvatný příběh Warrena Buffetta: Tajemství jeho úspěchu a důkaz, že miliardy může mít i morální člověk
Warren Buffett: Neflákat se a pracovat
Tak předně: člověk, i když je tak neuvěřitelně prachatý jako Warren Buffett, by neměl být pecivál. Nuda a válení se na zlatém kanapi ještě nikdy nikomu štěstí nepřinesly.
Podle finančníka by si velmi dobře zajištěný člověk měl i tak najít práci, která ho bude naplňovat, přestože už ji nemusí dělat kvůli výdělku nutnému k přežití.
A tomuto zázraku z Omahy, půlmilionového městečka v Nebrasce, které za život opustil jen dvakrát na několik let, se plní sen mít takovou vytouženou práci už hodně přes šedesát let.
Buffett se rád svěřuje, rád mluví. Ale necítíte z něj potřebu se chvástat, naopak. Vnímáte radost ze života, potěšení z toho, že se mu něco povedlo a že své znalosti může předat dál. A možná trochu i pocit uspokojení, že někomu stojí za to, aby si ho poslechl.
Když ho vidíte (a slyšíte) mluvit ve videích, napadnou vás okamžitě dvě věci: je to neuvěřitelně pozitivně naladěný a přátelský dědeček, jehož cílem evidentně nikdy nebylo topit se v penězích a jen se flákat, a druhá, že má takový smysl pro humor, tak bystré oči a tak pronikavý úsudek, že se jeho úspěchu vlastně už ani trochu nedivíte.
Co ho formovalo
Ještě předtím, než se pustíme do hlavních faktorů jeho úspěchu, měli bychom tryskem probrat jeho rané mládí.
Jeho otec byl obchodník s akciemi a později také kongresman za republikány a měl na klučinu obrovský vliv. Hodně ho zasvětil do investování, ale taky mu dodával sebedůvěru. A i když se Warren někdy choval jako uličník a něco provedl, nepřišly výprasky a vyčítání, ale motivace, že má na víc.
Podnikatele, který díky svým úspěchům získal i přezdívku Věštec z Omahy, odmala fascinovalo čtení a čísla. Rád se také sázel s kamarády o to, která z jejich kuliček se dokutálí nejdál. Byl a dodnes je nesmírně soutěživý.
Cesta na vrchol
Akcie sice sporadicky nakupoval už od jedenácti let, ale „až“ po vysoké škole se s příbuznými dohodl, že jim bude spravovat jejich investice. Jeho jmění rostlo neuvěřitelně rychle, ze sta tisíc do deseti milionů během pár let.
Pak založil novou investiční společnost a začal nakupovat hlavně akcie velmi perspektivních firem za dobrou cenu. Prý to bylo lepší než kupovat cenné papíry pouze dobrých firem, i když za skvělou cenu.
Od nuly tedy vybudoval holdingovou společnost, kterou dnes známe pod názvem Berkshire Hathaway. Vlastní spoustu samostatných společností. Ty jsou do značné míry na mateřské firmě nezávislé, ale fungují podle jednoho základního pravidla, v němž se Buffett tolik liší od ostatních mimořádně bohatých byznysmenů: musejí obchodovat tak, aby matce nezničily pověst.
A že se dá uspět také s morálkou, dokazuje fakt, že Warren Buffett je dnes s odhadovaným jměním ve výši 117 miliard dolarů pátým nejbohatším člověkem na světě.
Umění mluvit
V mládí měl řadu handicapů. Byl nepraktický, příliš zahleděný do svých myšlenek. A také plachý až stydlivý, jak v obchodním styku, tak při jednání s dívkami. Ale cílevědomost mu pomohla to překonat. Zapsal se kvůli tomu do kurzů spisovatele a motivátora Dalea Carnegieho.
„Bez toho by se můj život vyvíjel úplně jinak,“ je dodnes přesvědčený. A stejně tak mluví o tom, že díky kurzu sebral odvahu požádat o ruku matku svých dětí.
Citáty a moudré rady
„Kdybyste měli možnost mít jen jedno jediné auto v životě, budete se o něj neuvěřitelně starat. Samozřejmě pouze jedno jediné auto v životě nebudete mít, ale co budete mít jenom jednou, to je tělo a mysl. To je všechno, co dostanete. Vaše těla a mysli vám nyní připadají neuvěřitelná, ale musí vám vydržet na celý život,“ říkal v dokumentu HBO Život Warrena Buffetta – Becoming Warren Buffett studentům během přednášky.
Od svého profesora na univerzitě Bena Grahama, kterého bezmezně obdivoval, se on sám zase naučil dvě základní pravidla pro investování:
1) Nikdy nepřicházej o peníze.
2) Nikdy nezapomeň na pravidlo číslo 1.
Od Grahama se naučil také zodpovědný přístup k investování. Jeho učitel razil cestu, že je třeba důkladně zkontrolovat finanční výkazy kupované firmy. A když to investor udělal pořádně, měl podle něj slušnou šanci na to, že se mu vynaložené peníze dříve nebo později vrátí.
Tento přístup se Buffettovi v jeho byznysovém životě mnohokrát vyplatil.
„Riziko plyne z toho, že nevíte, co děláte.“ – Člověk, který má vědomosti a zkušenosti, neriskuje, ale dělá uvážená rozhodnutí.
A další moudrý citát chytrého finančníka: „Investor dneška neprofituje z včerejšího růstu.“
Kruh kompetentnosti
Řada investorů do byznysu zbytečně zapojuje emoce a někdy se chovají i jako hazardní hráči. Přílišné sebevědomí ale může škodit.
Aby se Warren vyhnul větším problémům při investování a převládal u něj spíš úspěch, používá jakýsi mentální model, který by se dal přeložit jako Kruh kompetentnosti.
V podstatě jde o to, že do kruhu spadá pouze to, v čem je člověk skutečně machr. Ne, že má takový pocit, ale ví to bezpečně. A v tomto kruhu by se měl člověk pohybovat, nevykročit z bezpečné zóny. Neriskovat neúspěch v něčem, v čem není tak kovaný.
Důležitý prvek úspěchu je i sebekritika. Umět si přiznat, že něco člověk udělal špatně, zanalyzovat si to a učinit taková opatření, tak se poučit, aby podobný kiks už příště nenastal.
Vodní příkopy
Tak jako středověké hrady před nájezdníky chránily vodní příkopy, Warren Buffett u nakupovaných podniků hledal ekonomické příkopy. Těmi mohla být jakákoli konkurenční výhoda, která podniku poskytovala ochranu před převálcováním ostatními. Může jít například o silný brand, jako je Buffettova oblíbená Coca Cola, velmi levné suroviny, sentiment zákazníků a podobně.
Etika
Toto je možná jeden z nejzásadnějších prvků Buffettova podnikání. Nikdy neměl parazitické chování. Jakkoli to bude znít levicově, jeho cílem nikdy nebylo sedřít někoho z kůže, ponížit. Nepoužíval nepřátelská převzetí firem.
Jednou už byl téměř na kolenou. Celou Wall Street otřásal v roce 1991 skandál firmy Salomon Brothers, do které investoval a která málem zkrachovala s dluhem 150 miliard dolarů, jež by „kluk z Nebrasky“ musel zaplatit. Jen pověst slušňáka Buffettovi pomohla v tom, aby přesvědčil ministra financí, že firma se poučila a může dostat povolení zase obchodovat, nyní už jen dle regulí. A to zachránilo firmu i tisíce zaměstnanců.
K tomu patří tento Buffettův citát: „Vybudovat si reputaci trvá dvacet let, zničit ji lze za pět minut. Když se nad tím zamyslíte, budete dělat věci jinak.“
Žije skromně
I následující řádky jsou svým způsobem něco jako rada: není třeba utrácet miliardy, aby člověk byl šťastný a spokojený.
Warren Buffett každý všední den podnikne svou pravidelnou pětiminutovou cestu z domku do práce, vždy se také staví v řetězci rychlého občerstvení. Manželka mu pokaždé ráno odsype v drobných částku kolem tří dolarů. A podle toho, kolik dostane, za tolik peněz si dá jídlo.
V roce 1958 si v rodné Omaze za 31 tisíc dolarů koupil dům a žije v něm dodnes, přestože by se svým majetkem klidně mohl vlastnit nějaký menší stát. Jinak moc neutrácí, největším známým výstřelkem je nákup privátního letadla v roce 1989, akorát to mu koupila přímo firma.
Za majetek může dlouhý život a složené úročení
Jeho příběh by nebyl úplný bez jeho schopnosti využít výhod složeného úročení (pojem vysvětlí Univerzita Karlova), které Albert Einstein kdysi asi trefně označil za osmý div světa.
Proč? Platí, že kdybyste Buffettově firmě svěřili v roce 1965 tisíc dolarů k investicím, dnes by z nich bylo bezmála třicet milionů dolarů.
On sám jako šéf firmy nebere moc, ale ze všech výnosů investic dostává podíl, v průměru kolem dvaceti procent. A ten vždy dál investoval. 99 procent z toho, co vydělal, získal až po roce 1981.
Charita
Co ale dělat s miliardami, když nesbíráte obrazy slavných malířů, nestavíte paláce ze zlata a nemáte ani žádný jiný finančně náročný koníček? Rozdat je. Sám Buffett se zavázal nadaci exmanželů Gatesových věnovat postupně 83 % všech svých peněz, zbytek jde nadacím jeho tří dětí, které má se zesnulou exmanželkou.
„Mně jsou ty peníze k ničemu, bylo by divné je nedat těm, kteří je potřebují,“ svěřil se s nehranou skromností.
Kéž by všichni extrémně bohatí měli takový charakter…
