
Moderní kalokagathia aneb štěstí není zadarmo: Kdo chce být šťastný, musí na tom sám pracovat. Začít se dá ve fitku i v cukrárně
Kalokagathia je starořecký pojem označující spojení krásy a dobra. Vyjadřuje přesvědčení, že krásné a dobré patří k sobě a musí jít ruku v ruce. Co nebylo dobré, nemohlo být ani krásné, a co mělo být krásné, muselo být zároveň dobré. Zároveň je to ale také antický ideál lidského života a vyvážení tělesné a duševní krásy. A vlastně návod na štěstí: Kdo chce být šťastný, musí vyvážit duši a tělo. A o obojí se musí starat.
To, jak se cítíme, má vliv naše tělo a naše tělo zase zpátky ovlivňuje naše pocity. Nejsou to dvě nezávislé jednotky, ale spojené nádoby. Důkazy o tom známe všichni. Když jsme ve stresu, nemáme hlad, nebo naopak máme potřebu pořád jíst. Unavení se nedokážeme soustředit, panické záchvaty se projevují pocením a třesem. Ze smutku nebo radosti pláčeme.
Ještě jasněji je spojení těla a duše vidět na řadě nemocí. Problémy se srdcem, astma, obezita, cukrovka, migrény… to jsou jen některé z fyzických onemocnění, která jsou prokazatelně způsobovaná nebo zhoršovaná stresem.
Abychom se cítili dobře tělesně i duševně, musíme se o obojí starat. Díky tomu, že jsou ale obě části nás jako člověka propojené, se pozitiva péče o jednu oblast promítají i do té druhé.
Pečujte o tělo
Péče o tělo je základ. Proč? Protože jsme fyzické bytosti a bez funkčního těla prostě nemůžeme existovat. K tomu, aby fungovalo, jak má, potřebuje vlastně jenom tři věci: Jídlo (a pití), spánek, pohyb. Všichni víme, že máme mít vyvážený jídelníček, strávit osm hodin denně v pelechu a pravidelně sportovat, ale nějak si nepřipouštíme, jak obrovský to má vliv. Jak naprosto zásadní jsou tyhle tři faktory pro pocit nejen štěstí, ale i klidu a pohody.
Že má sport pozitivní vliv na tělo i hlavu je dokázané. Jsme zvířata, musíme se hýbat, jinak máme zdravotní problémy. Nevyvinuli jsme se proto, abychom seděli v kanclu. Za pohyb se nám tělo ale odmění nejen tím, že ho nebudu bolet záda, ale taky dopaminem a serotoninem, dvěma hormony štěstí – látkami, díky nimž se cítíme dobře a spokojení.
Pečujte o duši
Štěstí ovšem (možná bohužel, možná bohudík) není nic vnějšího. Není venku, je v nás. Kdo chce mít v životě radost a klid, musí začít u sebe. Často se říká, že jediný způsob, jak být šťastný, je mít se rád. Možná to je pravda – pravděpodobně to je pravda – ale zní to hnusně. Hlavně proto, že to nijak nepomáhá. Mít se rád. Ale jak? Dobrá zpráva je, že to jde „nafejkovat“. Chovat se k sobě tak, jako bychom se měli rádi, a ono se to nakonec převrátí a začne to šlapat samo. Jak vypadá takové pozitivní chování? Stejně, jako byste se chovali k někomu, koho máte rádi a milujete. Představte si oblíbeného kamaráda, svého partnera, milence nebo tajnou lásku. A stejný přístup aplikujte na sebe.
Jednou z věcí, které pro sebe můžete udělat, je zlepšovat své sebevědomí. Nemusíte se přitom ani sami chválit, ani se plácat po zádech. Pro začátek bohatě stačí, když se prostě jenom nebudete shazovat. „Já jsem kráva“, „nic mi nejde“, „blbec, prostě blbec nepoučitelný“, „fakt neschopné pako vypatlané, to fakt většího vola svět neviděl“ – poznáváte? Tak s tím přestaňte. Protože i když to myslíte jako nadsázku, vaše podvědomí tak složité operaci nerozumí a bere všechno doslovně. A utvrzuje se v tom, že opravdu za nic nestojíte. Což není pravda. (Mimochodem – už to, že čtete tento článek znamená, že jste se pro sebe rozhodli udělat něco dobrého a máte se rádi. To je dobře, je to hezké a mám z vás radost.)
Jinou jednoduchou věcí, kterou můžete (a měli byste) pečovat o svou duši, je dělat si radost. Věci, které jsou vám prostě příjemné. Které chcete dělat. Které vás těší. Může to být cokoliv: koukání na televizi, vaření, sportování, mytí oken, háčkování velikonočních kuřátek, střílení démonů v pekle, návštěva divadla, nebo třeba jití do cukrárny na větrník. Důležité je uvědomit si, že to, že vám to dělá radost, je dostatečný důvod pro takové aktivity. Nemusí být užitečné, prospěšné, nemusíte pro ně mít žádné další oprávnění ani svolení. Můžete si koupit nové tenisky i jenom proto, že prostě chcete. I když máte jiné perfektně funkční.
Na nic nečekejte
Ne nadarmo se říká, že co můžeš udělat dnes, nemáš odkládat na zítřek. Platí to prakticky o všem v životě. Uvědomit si, že my jsme aktivními hybateli našeho dění a toho, jaký budeme mít život, je asi nejvíc osvobozující a svazující myšlenka zároveň. Je v tom totiž svoboda – můžeme cokoliv a můžeme si život kdykoliv vylepšit, zpříjemnit, dosahovat radosti, plnit si sny a způsobovat si příjemno – ale taky zodpovědnost – pokud chceme to příjemno, radost, splněné sny a dobrý život, je třeba, abychom pro to něco dělali.
Zdroj: GiphyA pokud si ty dobré věci chceme užívat co nejdéle, je dobré s nimi začít co nejdřív. Hned. Nečekat až na pondělí, nečekat až na nový měsíc, rok nebo až „se mi bude chtít“. Ono se možná chtít nebude nikdy. Možná to nikdy nebudete „cítit“. Ale pokud víte, že něco chcete udělat, prostě to udělejte.
Zvláštní je, že štěstí počká. Nikdy není pozdě začít ho chtít, začít si ho dovolovat, začít chápat, že pro něj můžete a smíte a dokážete sami něco udělat a začít to pak skutečně dělat. Nikdy ale není ani moc brzo. Slyšeli jste už někdy někoho říct „kéž bych začal o něco později“? Vždycky si přejeme, abychom byli začali „už tehdy“, abychom byli nečekali.
Jo a ještě drobnost: Je v pořádku se bát. Strach je normální a přirozený. Ale to, že máte obavy neznamená, že to bude špatné. Nevyčítejte si strach, jen vás chrání před potenciálním nebezpečím. Když zjistíte, že se bojíte, zamyslete se nad tím čeho a jestli vám opravdu hrozí katastrofa, nebo ne. Obav se zřejmě nezbavíte, ale pravděpodobně je zmírníte. A nezapomeňte, že odvaha není nemít strach. Odvaha je mít strach, a překonat ho.