Tam ne! A nebo právě tam? Proč jsou pánské anální hrátky stále takové tabu?
Anální sex není žádná novinka. První informace o jeho praktikování máme ze starověkého Babylonu, tedy doby asi 2300 let př. n. l. Babyloňané byli mimořádné náruživí a zvládali střídat sexuální partnery i denně, a to bez ohledu na jejich pohlaví. Sexuální orientace pro ně nehrála roli, byli všichni v podstatě bisexuální. Díky tomu byl v jejich společnosti normální i anální sex.
Sexuální touhu a její naplňování bez ohledu na pohlaví najdeme následně i v antice. Starověké Řecko a Řím byly kultury, v nichž koncept heterosexuality a homosexuality neexistoval. Sex a sexuální role nevycházely z pohlaví (genderu) ale ze sociálního postavení. Jestli byl člověk penetrující nebo penetrovaný, záleželo na jeho místě ve společnosti a na jeho věku.
„Ve starověkém Řecku, Římě a v počátcích moderní Evropy byl sex mezi dvěma muži chápán jinak [než dnes]. Sexualita byla v té době vnímaná jako otázka hierarchie, ne intimity,“ vysvětluje socioložka a sexuoložka Sarah Lancon. „Sex byl něco, co osoba s lepším postavením dělala osobně s horším postavením.“ Na běžném pořádku ovšem nebyl jen anální sex mezi muži, ale také u různopohlavních párů. „Když měl muž sex se ženou – ať už manželkou nebo prostitutkou – anální styk byl pořád relevantní. Byla to totiž antikoncepční metoda,“ říká Lancon.
Ježíš, do zadku nesmíš!
Změna v přístupu k sexu přišla s křesťanstvím. Byla razantní a díky šíření Bible i rychlá. Prsty v ní měl sv. Pavel z Tarsu, jinak taky apoštol Pavel, týpek, jehož vlivem se křesťanství masivně šířilo mezi pohany. Byl jedním z nejvýznamnějších autorů Nového zákona a měl spoustu názorů na sex. A neváhal se o ně podělit. Propagoval celibát a sex podle něj měl sloužit jenom k množení, všechno ostatní bylo fuj. Takže žádný anál.
Jak se křesťanská církev stávala mocnější a Pavlovo učení se šířilo, stával se nerozmnožovací sex víc a víc tabu. Což trvalo prakticky až do 20. století. Církev pochopitelně neviděla lidem přímo do ložnic, ale dokázala děsit, hrozit a zastrašovat. A téma análního sexu prakticky vymazala z historie (resp. z dokladů o ní). Měli lidi sex do zadku? Patrně. Píše se o tom v historických análech? Absolutně ne. Tedy až do 20. století.
Kinsey a sexuální revoluce
Tabuizace sexu v evropské/západní společnosti začala ustupovat až před sto lety. A s ní i tabuizace análního sexu. Mluvíme o sexuálních revolucích. Jedna méně známá byla ve 20. letech, ta hodně známá pak v šedesátkách. Ale přelomový pro debatu o sexu (a o análním dovádění) byl průzkum Alfreda Kinseyho – vědecké a statistické popsání sexuálních zkušeností tehdejší populace. Výsledky průzkumu Kinsey zveřejnil a postaral se tím o mega poprask. Zjistil totiž mj. následující: 11 % ženatých mužů mělo někdy anální sex (ať už jednou nebo opakovaně), 36 % mužů zažilo orgasmus při sexu s mužem a 50 % mužů mělo nemanželský sex. V případě žen to bylo 13 % u stejnopohlavního sexu a 26 % u poměrů mimo manželství.
Zveřejněním výzkumu Kinsey sice pobouřil, ale zároveň vzdělal. Začal totiž o sexu mluvit bez obalu, bez morálního balastu. Popisoval, co lidi dělají. A tím sex, včetně toho análního, na svou dobu extrémně detabuizoval.
Tabu špíny
Jenže i přes všechna vědecká poznání, třetí sexuální revoluci, kterou patrně právě procházíme a schopnost moderní společnosti mluvit o sexu a intimitě, jsou anální hrátky a sex pořád tabu. Jedním z důvodů je tabu zadku jako takového. Respektive tabuizace vyprazdňování. Štítíme se všeho, co se týká exkrementů. Kálení je přirozené, běžné, nutné, zdravé a normální, a přesto s ním nechceme mít nic společného. Spojovat sexuální s „ho*novým“ je tak pro spoustu lidí koncepčně absolutně nepřípustné. Anální sex je proto nechutný, špinavý, odporný.
Až na to, že není. Teda když se umyjete. Jasně, zadek slouží k vylučování, ale jde umýt. Stejně jako všechny ostatní orgány a části těla, které můžou přinášet sexuálnímu potěšení. Penis, vulva, vagina a klidně třeba uši. Každý majitel penisu ví, že když se chvíli nemyje, je nechutný. To samé platí o celém lidském těle – bez osobní hygieny se člověk stane odpudivý a sexuálno s ním spojovat vůbec nechcete.
Čistý zadek tak není o nic nechutnější, než jiné části těla. Pokud máte navíc správný jídelníček, není s hygienou skoro žádná práce. Při dostatku vlákniny a tekutin budete přirozeně velmi čistí i takříkajíc uvnitř. Tedy v konečníku. Když pak jdete na záchod, vyprázdníte se snadno a vaše tělo se zbaví prakticky všeho. Jestli pak chcete mít jistotu a maximální čistotou, můžete se vypláchnout. Existuje k tomu řada pomůcek a řada návodů. Stačí googlit. Jen pozor – s hygienou to můžete přehnat.
Znásilnění maskulinity
Přeneseme-li se přes otázku hygieny, zbude to možná největší tabu ze všech, a sice přesvědčení, že strkat si něco do zadku je ponižující. Kolega tenhle fenomén popisuje jako „znásilnění maskulinity“. Muži jsou dominantní, muži musí být nadřazení. Strčit někomu něco do zadku znamená ho ponížit, udělat z něj „holku“, zranit jeho mužnost, poškodit jeho identitu, devalvovat jeho hodnotu. Tedy podle mnohých.
Zdroj: GiphyTohle přesvědčení jde ruku v ruce s vnímáním análního sexu jako něčeho, co dělají jenom gayové. A společnost prokořeněná homofobií pak takovou praktiku odsuzuje. Nebo je to naopak? Gayové jsou špatní, protože praktikují ten „hnusný, nečistý, nerozmnožovací a ponižující“ anální sex? Myslím, že spíš B je správně. Nechat se penetrovat „jako holka“, to se pro chlapa nehodí. Fuj, strkat někomu penis do zadku, hnusná špína – tedy dokud to není prdelka nějaké smyslné kočičky, to pak mnozí heterosexuální muži mění názor a chtějí se jí zmocnit.
Je v tom strach a nejistota o vlastní identitu? Naprosto. Je v tom křehká maskulinita? Absolutně! Přitom jsou to v mém okruhu přátel a známých právě gayové – specificky ještě ti, kteří při análním sexu preferují přijímající roli – kteří jsou si svou mužskou identitou vůbec nejjistější. Nemají problém nechat se uspokojit análně a nemají problém o tom klidně radostně mluvit. Možná v tomhle mají gayové výhodu – anální sex se u nich předpokládá a nikoho nepřekvapí (spíš lidi víc překvapí, že někteří gayové anální sex rádi nemají). Heterosexuální muži se naopak bojí, že když budou zkoušet anální hrátky, dělá to z nich gaye. Přitom sexuální orientace je o tom, kdo člověka přitahuje, ne o tom, jak si užívá sex.
Dáme tabu sbohem?
Určitě ne hned, je to totiž začarovaný kruh. Tabu análního hraní vede k tomu, že se ho muži (hlavně ti hetero) bojí a nechtějí ho zkoušet. Nebo se za to stydí a nemluví o tom, což zpětně vede k tomu, že je to tabu. Diskusi o análu tak vedou gayové, což někoho vede k dojmu, že strkání si něčeho do zadku je exkluzivně homo záležitost, a protože si myslí, že homo je no go, nechce to zkusit. Ale jeho škoda. My gayové si tohle smyslné potěšení klidně necháme pro sebe.
Na druhou stranu ti, kdo si uvědomili, že je to jejich tělo, jejich rozkoš a jejich rozhodnutí, vědí, jak moc příjemné může anální dráždění být.
