Žena bude pečující a muž silný aneb Archetypy vládnou světu a často nás „manipulují“, aniž bychom si všimli. Co je kolektivní nevědomí?
Straight friendly
Zdroj: AdobeStock

Žena bude pečující a muž silný aneb Archetypy vládnou světu a často nás „manipulují“, aniž bychom si všimli. Co je kolektivní nevědomí?

Různých teorií, které vysvětlují lidské chování, existujte nespočet. Některé pak staví na principech tzv. socializace, tedy osvojování si společenských norem, které jsou nám vštěpovány už od útlého dětství. Už od dětství se tedy učíme být ženami a muži. Vnímáme, jaké jsou role ve společnosti, ale také se seznamujeme s tzv. archetypy – tedy univerzálními a nezpochybnitelnými vzory a také vzorci, které nás provádí celým životem. Problémem však je, že ze všech těchto „univerzálních představ“ o světě a životě v něm se odvíjí i to, jak svět sami vnímáme, jak v různých situacích reagujeme, co si myslíme, jak se chováme, a vlastně i to, jak utváříme svůj „životní příběh“. Nakonec by se dalo říci, že se jedná o pomyslný rámec pro interpretaci reality, která však nemusí být zase tak „reálná“, jak se může zdát…
Mirka Dobešová Mirka Dobešová Autor
1. 4. 2025

Kolektivní nevědomí a archetypy

Sny, mýty a pohádky, náboženská symbolika, ale také naše chování ve vztazích, nebo dokonce společenské normy a očekávání – to vše je hluboce zakořeněno v našem chování a odvíjí se od tzv. archetypů. Jeden příklad za všechny: očekávání, že žena bude pečující a muž silný a nezávislý, je svého druhu archetypem, jehož kořeny lze spojovat s tzv. kolektivním nevědomím, tedy všeobjímajícími společenskými „pravidly“ vycházejícími z archetypálních představ a zkušeností, jež lidé napříč kulturami a časem sdílí. A od těchto sdílených představ se pak odvíjí i to, jak myslí a jak se chovají. Ovšem aniž by si to, že vlivu kolektivního nevědomí podléhají, uvědomovali. Právě o problematice archetypů a jejich dopadu na naše životy pak docela obšírně pojednává i švýcarský psycholog C. G. Jung, který zároveň teorii kolektivního nevědomí formuloval. Jak tedy archetypy na nevědomé úrovni ovlivňují naše životy?

Archetypy vs. genderové stereotypy

I když v dnešní době se otázky týkající se genderu stávají čím dál kontroverznějšími a mnozí se v souvislosti s posuny ve vnímání toho, co „dělá ženu ženou a muže mužem“ ohánějí tradicí a historickými pořádky – a na jejich hlavu se pak pro změnu snáší kritika „progresivistů“ – pravdou je, jak už bylo naznačeno, že přiřknout tuto argumentaci systému archetypů není vůbec těžké.

Sám Jung své představy archetypů rozpracovává na konceptech v jistém slova smyslu androgynních entit, resp. archetypálních symbolů, které označuje jako animus a anima. Anima je dle Junga klíčová v rámci psychologie muže, přičemž jsou jí však přisouzeny stereotypně ženské vlastnosti. Animus se pak projevuje v ženském nevědomí, přičemž zastupuje naopak vlastnosti mužské, nemilosrdnost, tvrdohlavost… Je zároveň jistě namístě zmínit, že podle Junga je anima nevědomá ženská stránka muže, kterou by muži měli za účelem dobrého duševního zdraví a harmonie přijmout a uznat její vliv. Což je rozhodně myšlenka poměrně nadčasová, zejména proto, že muži se dnes snad více než kdy dříve snaží „ženskou stránku“ sebe sama potlačovat, což se prokazatelně na jejich duševním zdraví také podepisuje. Na druhou stranu, pokud ženy přijmou animus, nic moc dobrého jim to nepřinese, jelikož související vlastnosti jsou u žen vnímány spíš negativně.

Zdroj: Giphy

I když pak archetypy anima/animus nelze vnímat jako synonyma k genderovým stereotypům, nepochybně se mohou prolínat i s tím, jak jsou role žen a mužů ve společnosti vnímány.

Hrdina aneb kulturní archetyp, který nás provází na každém kroku

Samozřejmě, že na archetypy nelze nahlížet jen z perspektivy genderové, na druhou stranu archetypy podle Junga k tomu docela svádějí – zmiňuje totiž dále archetypy matkyotce, moudrého starce a stařeny, panny apod. Poměrně zajímavý je však i archetyp hrdiny.

Archetypy se totiž zrcadlí také ve sdílené mytologii, v pohádkách a obecně v rovině symboliky. Jak k tomu došlo? S nejvyšší pravděpodobností lidé v minulosti čelili některým životním situacím častěji než jiným – a stejně tak tyto situace obvykle vedly k obdobným vyústěním a staly se de facto natolik „typickými“, až jsme si je zvnitřnili. A tak si vzniklé archetypy stále předáváme z generace na generaci, a to i prostřednictvím kultury. Právě zmiňovaný archetyp hrdiny je tak oblíbený nejen v rámci kinematografie či literatury, ale třeba i v marketingu. Reklamní kampaně pak vyprávějí příběhy „hrdinů“, kteří čelí výzvám, jež ale nakonec překonávají a vítězí. Což v praktické rovině znamená, že nabízené produkty jsou pro zákazníky nástrojem, jak zvítězit ve svých životních bojích. Pro marketéry se tak archetyp hrdiny stal nástrojem, jak vytvořit silné emoční spojení mezi zákazníkem a značkou.

<Path> Jsem heterosexuální muž, ale občas spím s muži. Je rozdíl mezi sexuální orientací a chováním? A proč se hetero muži oddávají gay sexu?Zdroj: health.clevelandclinic.org, amaze.org, ncbi.nlm.nih.gov, insider.com, mic.com, vice.com, news.ubc.ca

Kolektivní nevědomí á la rok 2025

I když myšlenky psychologů z počátku 20. století pro mnohé již nemusí být relevantní, pravdou je, že zrovna Jungův koncept kolektivního nevědomí a související archetypy stále „žijí“. I dnes nás totiž na každém kroku obklopují myšlenky a představy utvářené skrze archetypy. Jungova teorie kolektivního nevědomí je také stále užívána v rámci psychologie. A jak objevovat a zkoumat oblast svého „nevědomí“? Na tuto oblast se zaměřuje stále populárnější koncepce mindfulness, jež se snaží zcela vědomě pronikat do vnitřního světa sebe sama. Mimochodem – tuto „cestu“ Jung popisoval jako cestu k celistvosti osobnosti.

Tipy redakce

Možná nad vší tou „hloubkou“ nyní máváte rukou. Zkuste si ale na kolektivní nevědomí vzpomenout třeba tehdy, až se vám něco podaří, nebo rovnou v něčem zvítězíte. Anebo když budete někoho obdivovat pro jeho odvahu a odhodlání – to vše totiž souvisí s archetypem hrdiny. Klidně se ale nad Jungem můžete zamyslet i při pročítání debat na sociálních sítích nebo v diskusích pod články – protože právě i hodnoty a normy, za nimiž někteří stojí pevněji než jiní (z čehož pak pramení konflikty) a vnímají skrze ně realitu, souvisí s kolektivním nevědomím. Ta pak nemusí být nutně úplně tak „reálná“, jak se může zdát.

A nakonec bude možná namístě zamyslet se nad kolektivním nevědomím a archetypech i v souvislosti s politikou a předvolebními kampaněmi. I politika nezřídka na archetypech staví – a snaží se tak ad hoc ovlivňovat to, jak vnímáme realitu a jak se chováme – a tedy i koho volíme. Pokud je totiž s archetypy a související symbolikou „správně pracováno“, lze docela snadno ovlivnit i vnímání nastolených politických otázek a předkládaných hodnot, a to aniž bychom si to sami plně uvědomovali. Kdo tedy bude náš „hrdina“? Kdo vyvolá správně „strach“ (protože obraz „nepřítele“ je také klasickým archetypálním nástrojem sloužícím k manipulaci – ostatně, kdo by nepreferoval „dobro“ před „zlem“, že?), nebo naopak „naději“? Až tedy zase uslyšíte něco o patriotismu, tradičních hodnotách apod., zkuste se nejprve zamyslet, zda se ten, kdo se těmito symbolickými termíny ohání, spíše s jasným cílem nesnaží aktivovat právě jednu z klasických archetypálních představ…

Zdroj: verywellmind.com, medium.com, jungpage.org, jungian-confrerie.com, eternalisedofficial.com, storygrid.com, researchgate.net, jstor.org, eprints.lse.ac.uk

Populární
články

Lidská touha není výdobytkem moderní doby. Erotika, symboly plodnosti i fantazie provázejí společnost už tisíce let.
HOT!

Myslíte si, že dnešní doba je zvrhlá? Omyl. Naši předci měli erotické fresky, falické amulety i touhy, které by překvapily i dnes

Autor: Šimon Hauser
Krizový intervent Daniel Podešva pracuje na Lince bezpečí a jako lektor programu Linka bezpečí NAŽIVO jezdí také přímo za dětmi.
LIDÉ

„Děti nepotřebují neomylné generály, ale podporu.“ Tři muži z Linky bezpečí popisují, co se děje na druhé straně telefonu, když dítě volá o pomoc nebo vyslechnutí

Autor: Šimon Hauser
Nevěra často nebolí jen kvůli sexu, ale hlavně kvůli ztrátě důvěry a pocitu bezpečí.
TRENDY

Jsme opravdu stvoření pro věrnost? Touha po jiných je podle odborníků přirozená, problém začíná až u lži

Autor: Šimon Hauser
V konverzační komedii Smiley není nouze o vtipné interaktivní momenty – stačí v plném sále nažhavit Grindr
KULTURA

Nejvtipnější zrcadlo Grindru a gay komunity, jaké kdy uvidíte. Seznamková komedie Smiley dává naději, že pravá láska zvítězí nad „hrdostí“ a ghostingem

Autor: Veronika Košťálková
Valencie uchvátí svými památkami i přátelským přístupem
CESTOVÁNÍ

Valencie: Centrum gay sportu pro rok 2026 s vůní pomerančů a paelly

Autor: Ondřej Josef Kubáček
Čokoláda: Švýcarská čokoláda jako symbol preciznosti a řemesla, které se tu formuje už od 19. století.
LUI GOURMET

Nejen fondue a čokoláda: Těchto 5 švýcarských jídel vás dostane víc než jakýkoli výhled z Alp

Autor: Šimon Hauser
Lepší sex často nezačíná až v posteli. Pomoci může i obyčejné protažení, posílení středu těla a lepší práce s dechem.
HOT!

Sex jako trénink: Kolik kalorií spálíte v posteli a proč vám „předsexové cvičení“ může zlepšit výdrž, prožitek i sebevědomí?

Autor: Šimon Hauser
Natali provozuje svou restauraci již 8 let a láká nejen na skvělé jídlo, ale také na svou přátelskou osobnost, která nerozděluje lidi podle toho, koho milují
TRENDY

“Modelka v kuchyni” Natali popisuje, proč je 80 % jejích přátel z gay komunity a na co se LGBT+ lidé mohou v její asijské restauraci těšit

Autor: Jenny Stary
Erotické filmy často vytvářejí představu, že dobrý sex musí být hlavně výkon. Ve skutečné intimitě je ale mnohem důležitější komunikace, souhlas a pocit bezpečí.Erotické filmy často vytvářejí představu, že dobrý sex musí být hlavně výkon. Ve skutečné intimitě je ale mnohem důležitější komunikace, souhlas a pocit bezpečí.
TĚLO & MYSL

„Myslel jsem, že dobrý sex musí bolet.“ Jak erotické filmy zkreslují představu o tom, co je normální intimita

Autor: Šimon Hauser
Místo honby za dokonalým číslem může být důležitější pravidelnost. I menší navýšení denního počtu kroků může tělu prospět víc, než si myslíme.
TRENDY

Deset tisíc kroků denně není žádné kouzelné číslo. Kolik jich podle vědců stačí, abyste podpořili zdraví i kondici?

Autor: Šimon Hauser

E-Shop