Pocení jako prokletí, které se nevyhýbá ani celebritám. Jak se zbavit zápachu a koláčů v podpaždí?
Proč se vůbec potíme?
Negativně založený člověk by určitě mohl říct, že si na nás někdo tam „nahoře“ pocení vymyslel proto, abychom si nežili až příliš pohodlně. Proto nás zásobuje různými otravnostmi, abychom si uvědomili, že život není žádná sranda. Pocáky, komáři, ovádi, bolesti zubů i beďary, to všechno je tu ze stejného důvodu.
Ale vážně. Pocení je především důsledkem toho, že si organismus hlídá a reguluje teplotu. Když se přehřívá, tak se pocením chladí. Kdybychom se nepotili, s trochou nadsázky se dá říct, že se upečeme zaživa. Proudy potu z nás taky tečou při nemoci, což rovněž pomáhá, tentokrát tělu vypořádat se s bacily. Ale především ochlazovat se při horečce.
Ale pozor: neplatí zažitá představa, že s potem se zároveň zbavujeme škodlivin, od toho máme především játra a ledviny.
Kdy dál se potíme? Nejspíš jste taky zažili, jak vás polil pot v nějaké hodně stresující situaci. Tělo je prostě jako komplikovaný biochemický tovární systém. A když jeho velín usoudí, že nám v problematické chvíli nemůže pomoci jinak, než že nás zalije potem, tak to udělá. Podle dermatoložky MUDr. Lucie Jarešové se tomu říká emocionální pocení.
Zápachu sbohem
Jak se zbavit příčin zvýšeného pocení a jeho negativních průvodních jevů?
Začněme kosmetikou.
Ti šťastnější z vás, kteří nezažili devadesátky, kdy bohužel stále ještě hojně platilo, že „správnej chlap má smrdět“, si mohou tleskat. Mně se při psaní tohoto článku vrátily dost zapáchající vzpomínky.
Kvalitní podpažďák dnes už používá většina z nás. Jsou tu takzvané kuličky nebo tuhé deodoranty – ty se nejvíc osvědčily mně. A za sebe nejvíc doporučuji ty bez přidané vůně. Nemusí stát vůbec majlant a přesto s nimi mám ty nejlepší zkušenosti.
Dále je to trošku věda pro medvěda a ne každý v tom má jasno. Deodoranty zakryjí zápach, pak jsou tu i antiperspiranty, obsahují hliníkové soli (odborníci je podezírají z toho, že mohou způsobovat rakovinu, ale dosud neexistuje relevantní výzkum, jestli nám skutečně ubližují).
Regulují také rozsah vlhkosti v podpaží a redukují tedy množství potu. K tomu navíc ovoní zápach, který by se přece jen dostal ven.
Jiná kosmetika na to jde zase trochu odlišněji, když reguluje pH kůže. Plus tu máme přírodní kosmetiku, nebo existuje řada rad, jak si vyrobit vlastní. Je jen na každém z nás, čemu dáme přednost a jak moc budeme experimentovat.
Nic se nemá přehánět
Nikdo z nás nechce být chodící člověčí tchoř. Neměli bychom ale zapomínat na to, že i když si to neuvědomujeme, stále ještě vyhledáváme partnerky a partnery i po čuchu. A i když už s někým chodíme, součástí jeho atraktivity je pro nás podvědomě vůně jeho nebo jejího pižma.
Tak nějak intuitivně si nosálem zjistíme, jestli k nám pach toho druhého sedí. Je to náš přirozený radar. Takže zbavit se úplně potu, jeho zápach skrývat na sto procent vždy a všude, to taky nemusí být ideální.
Však kolik žen řeklo svým partnerům, že se opravdu před milováním nemusí osprchovat, že mají rády vůni jejich potu?
Oblečení, které všechno skryje
Bez toho, abychom tu dělali někomu přímo reklamu, nelze se vyhnout fenoménu posledních let, kterého si osobně hned po vynálezu knihtisku, elektřiny, počítačů a internetu cením snad nejvíc. I v Česku už se rozmáhá ten nejjednodušší způsob, jak se hlavně v byznysu při jednáních zbavit nepříjemných koláčů v podpaždí.
Ona to není úplně sranda. Všichni se potíme, všichni to víme, ale když zkrátka povedete důležitou bitvu o podmínky kontraktu za velký balík peněz, tak ten, kdo navenek působit suše, má psychologickou výhodu nad tím, kdo má monstrózní koláče potu v podpaždí. V jeho vlastních očích ho to sráží, podkopává to sebevědomí, a i tahle zdánlivá maličkost může hrát velkou roli ve výsledku byznysové přetahované.
Znám člověka, který to léta řešil tím, že si co hodinu, dvě měnil v podpaždí papírové kuchyňské utěrky, což je poněkud bláznovina.
Nyní již existují firmy, které nabízí košile, trika, ale i spodní prádlo, na nichž, i kdybyste jinak v potu plavali, navenek není nic vidět. Přitom nutně nemusí jít o neprodyšný materiál, jako třeba u pláštěnek nebo syntetiky, naopak jde i o bavlnu, akorát se speciální vnější povrchovou úpravou, takže když na takovou košili nalijete tekutinu, neuchytí se, ale steče. A skrz se taky nedostane.
Jen je třeba dát pozor na fejky a kupovat od prověřených výrobců. Pro mě je to ale od června někdy až do října velmi důležitá součást šatníku.
Táto, ty ses zul
To jsme ale řešili vizuál, teď se pojďme věnovat i pověstnému puchu.
Specifickou oblastí pocení jsou nohy. A především u mužů, kteří neví, jak na to, to člověka může praštit do nosu. Třeba když se těžce pracující chlap vrátí večer domů a po celodenním nošení bot se zuje.
Dnes to snad není takový problém jako před desítkami let, všeobecně se už ví, jak to omezit, ale sem tam i nějaká návštěva ještě dokáže překvapit.
Co s tím? Tak předně: kdo má podobný problém, měl by si nohy mýt tolikrát denně, jak je to jen možné. Když to jde a člověk nedělá například na stavbě, ale někde v kanclu u compu, tak se může na většinu pracovní doby (mimo obchodní schůzky) přezouvat do pantoflí.
To, že si nebudeme kupovat nekvalitní fusekle z tržnice, které smrdí ještě dřív, než je někdo onosí, snad ani nemusím zmiňovat. Za kvalitní bavlněné ponožky je třeba zaplatit. A ty ze syntetických vláken jsou prostě tabu.
Určitě nebude od věci pořídit si přípravky, které zabraňují rozmnožování bakterií na kůži chodidel a mezi prsty nohou. A nakonec: kvalitní obuv je základ. Hlavně musí být prodyšná, nejlepší je asi kůže nebo plátno. Naopak plast nebo guma? Ty zadržují pot uvnitř a je to nejspolehlivější cesta k nepříjemnému smrádku.
Varovné signály
Pocení můžeme zdědit, ale když jsme s ním dřív problémy neměli a najednou se rozjelo, může být taky varovným signálem něčeho, co se nemá dít.
Nechci vás vystrašit k smrti, což někdy odborné lékařské články umí, když suše konstatují možné příčiny nejrůznějších obtíží, takže tu nebudu vyjmenovávat všechno, co může znamenat pocení ve větší míře než malé.
Místo toho jen poradím toto: pokud se fakt potíte až moc a přitom nejste žena po menopauze, zásadně jste nepřibrali (tam vlivem pocení mohou přicházet ještě další problémy s vyrážkami a záněty v různých nově vzniklých záhybech kůže), nerozkouřili jste se jako tovární komín, nepřeháníte to s kořeněným jídlem a podobně, opravdu nehledejte na internetu a svěřte se doktorům. Od toho tu jsou. Pro jistotu, pro klid duše.
Odpocený spánek
Potíte se příliš při spaní? Nejprve je třeba zamyslet se, jestli to nejde jednoduše odstranit nebo omezit. Přetopená místnost určitě nepomáhá. Doporučují se používat prodyšné a chladivé kvalitní lůžkoviny, pyžámko nebo noční košilku mějte radši z kvalitní bavlny než třeba z polyesteru (i trička s ním odstraňte ze šatníku), doporučuje se výrazně omezit alkohol a podobně.
Kdy zajít za doktory
Zbavení se přehnaného pocení za pomoci lékařů nás může stát taky balík peněz. Ale může aspoň na čas, někdy i trvale, problémy dost omezit. Jaké jsou možnosti?
Na řadě beauty klinik vám nabídnou aplikaci látky botulotoxinu typu A do potní žlázy v podpaždí, dlaní nebo plošek nohou. Prý to nebolí, trvá to jen čtvrt hodiny a má to pomoci jen na pár měsíců. A tato látka nemá nejlepší pověst.
Pak je tu také iontoforéza neboli léčba elektrickým proudem a laserová terapie. Vyjdou mnohem dráž, ale mají být efektivnější.
Odstraňují se i přímo potní žlázy, nebo lékaři provedou sympatektomii, čímž zabrání mozku posílat signály k zahájení pocení. Poměrně nová technologie pak pomáhá pomocí mikrovlnné energie.
Někdy samozřejmě ale stačí předepsat léky, které nadměrné pocení (odborně hyperhidrózu) omezí. Podobně to lze řešit i u žen po menopauze.
Babské rady
Spousta z nás samozřejmě odmítá řešit své problémy prášky a radši se obrací k tomu, co znaly už naše praprababičky.
Například o šalvěji se všeobecně ví, že je to nejsilnější bylina proti pocení, takže čaj z ní může rozhodně pomoci, což potvrzuje i botanik Radomír Němec. Vychvalují se také účinky máty, proti emocionálnímu pocení prý dobře pomůže kozlík lékařský nebo schizandra.
Celebrity s miliony dolarů: Koláče i v intimních partiích
Těm, kteří hltají svět showbyznysu, to může přijít skoro zvláštní, ale známé osobnosti, i ty nejznámější světa, jsou lidé jako my ostatní a chodí ráno kakat. A taky se potí, takže i u nejbohatších z nich, přestože jinak na jejich image pracují armády stylistů a dalších profesí, se sem tam objeví potící úlet, na kterém si smlsnou bulváry.
Oblečení v polotekutém stavu tak paparazzi vyfotili třeba u Bradleyho Coopera, zmáčenou košili předvedl Tom Cruise, Britney Spears byla zase na veřejnosti v teplácích s hodně nesuchou oblastí nejintimnějších partií. A tak bychom mohli pokračovat donekonečna.
Jindy je to skoro záměrné. Cameron Diaz se ráda chlubí, že to má přírodně, že už skoro třicet let nepoužila nějaký ten deodorant a že stačí se mýt a holit si podpaždí. A protože to stačí, je internet přeplněný jejími fotkami s koláči v podpaždí velikosti Texasu.
Když se potí české hvězdy
České celebrity jsou prosty amerických milionů dolarů, takže se ve společnosti sem tak nechtěně ukáží namočené ve vlastních výpotcích. Takovou zkušenost má například Ondřej Vetchý, Události kdysi s koláči nikoli sledovanosti moderovala Aneta Mynářová, v rozhicovaných Karlových Varech se pak propocení ukázali třeba Vojtěch Kotek nebo Jakub Prachař.
Ani hvězdám prostě není nic lidského cizí…
