Bělorusko přitvrzuje: Lukašenko podepsal zákon proti „propagandě“ LGBTQ+. Dopady mohou pocítit všichni
V Bělorusku se znovu utahují šrouby. Prezident Alexandr Lukašenko v polovině dubna podepsal zákon, který zakazuje takzvanou „propagandu“ LGBTQ+ identit, a zároveň otevírá dveře k ještě širší kontrole veřejného prostoru i soukromého života.
Na první pohled jde o další z řady opatření namířených proti queer komunitě. Při bližším pohledu je ale zřejmé, že dopady nové legislativy sahají mnohem dál. Regulace totiž míří i na témata jako bezdětnost, reprodukční autonomie nebo samotný způsob, jakým lidé mluví o svých životech.
Co vlastně znamená „propaganda“?
Zásadní otázkou, kterou si dnes v Bělorusku kladou novináři, aktivisté i běžní lidé, je jednoduchá: co všechno může být považováno za „propagandu“?
Zákon ji definuje velmi vágně – jako šíření informací, které mohou „ovlivnit vnímání občanů“. Právě tato nejasnost podle kritiků vytváří prostor pro široký výklad a selektivní postihy. Hranice mezi tím, co je ještě legální, a co už může být sankcionováno, zůstává záměrně rozostřená.
Porušení zákona je přitom kvalifikováno jako správní delikt. Jednotlivcům hrozí pokuty v přepočtu až kolem sedmi tisíc korun, firmám výrazně vyšší sankce. Pokud se obsah dostane k nezletilým, mohou následovat i veřejně prospěšné práce nebo zadržení.
Když se míchají neslučitelné věci
Největší kritiku ale nevyvolává jen samotný zákaz, nýbrž jeho konstrukce. Legislativní rámec totiž spojuje LGBTQ+ témata s pedofilií nebo „odmítáním mít děti“. Do jednoho balíku tak staví lidská práva, osobní identitu i závažné trestné činy.
Právě to podle Rady OSN pro lidská práva posiluje předsudky a legitimizuje diskriminaci. „Slučování informací o sexuální orientaci a genderové identitě s administrativními delikty přispívá k pronásledování již tak marginalizovaných skupin,“ uvedl její panel.
Podobně se vyjadřuje i organizace Human Rights Watch, podle níž jde o známý model – zákony formulované tak, aby bylo možné umlčet nepohodlné hlasy, od aktivistů přes pedagogy až po novináře.
Scénář, který už Evropa zná
Běloruský krok zároveň zapadá do širšího geopolitického kontextu. Inspirace ruskou legislativou je zřejmá, a podle mnohých i záměrná.
V Rusku se takzvané zákony proti „propagandě“ staly nástrojem, jak postupně omezit veřejnou debatu, rozpustit organizace občanské společnosti a kriminalizovat viditelnost LGBTQ+ lidí. Označení „LGBT extremismus“ pak otevřelo prostor pro další represe.
Bělorusko se podle lidskoprávních organizací vydává podobnou cestou. Už dnes queer lidé v zemi popisují zkušenosti s raziemi, sledováním nebo obtěžováním. Nová legislativa tento tlak nejen potvrzuje, ale zároveň mu dává oficiální rámec.
Dlouhodobý tlak na viditelnost
Aktuální zákon není izolovaným opatřením. Navazuje na předchozí kroky, které postupně zužují prostor pro jakoukoli veřejnou reprezentaci LGBTQ+ témat.
Už v roce 2024 běloruské úřady zařadily zobrazování LGBTQ+ osob mezi „pornografii“. Vedle toho zakázaly reklamu, kulturní obsah i vzdělávací materiály, které by mohly prezentovat queer vztahy v pozitivním světle.
Výsledkem je prostředí, kde samotná viditelnost může být vnímána jako problém, a kde se hranice mezi osobním projevem a potenciálním deliktem stále více stírá.
Nejde jen o LGBTQ+ lidi
Ačkoliv je zákon veřejně prezentován jako obrana „tradičních hodnot“, jeho dopady zasahují mnohem širší část společnosti. Regulace bezdětnosti nebo diskusí o osobních životních volbách totiž míří na každého, kdo se odchyluje od státem preferovaného narativu.
Právě v tom vidí mezinárodní organizace největší riziko. Nejde jen o další omezení práv konkrétní menšiny, ale o krok, který posiluje kontrolu nad veřejnou debatou jako takovou.
V praxi to znamená jediné – prostor pro otevřenou diskusi o identitě, vztazích nebo životních volbách se v Bělorusku dál zužuje. A spolu s ním i možnosti, jak o těchto tématech mluvit nahlas.
