Nový íránský vůdce je prý gay. Neověřená zpráva pobavila Trumpa, ale odhalila něco nepříjemného
Americký bulvární deník New York Post přišel se zprávou, která by ještě před pár lety působila jako bizarní konspirační teorie. S odkazem na tři anonymní zdroje tvrdí, že americké zpravodajské služby považují za „věrohodné“, že nový íránský vůdce Modžtaba Chameneí může být homosexuál. Informaci měl podle listu obdržet i americký prezident Donald Trump – a reagoval na ni údajně hlasitým smíchem, ke kterému se přidali i další lidé v místnosti.
Zprávu nelze nezávisle ověřit. Přesto se okamžitě rozšířila napříč médii a sociálními sítěmi. Nejen kvůli své senzačnosti, ale i kvůli kontextu, ve kterém přichází. Modžtaba Chameneí se měl stát nejvyšším vůdcem Íránu po smrti svého otce Alího Chameneího, který podle dostupných informací zahynul při úderech na začátku americko-izraelského konfliktu. Nový vůdce se přitom od svého nástupu na veřejnosti neukázal, což prostor pro spekulace ještě rozšiřuje.
Podle zmíněných zdrojů měl mít Chameneí vztah s mužem z okruhu rodiny nebo z dětství, zároveň je však ženatý a má děti. V minulosti se měl údajně léčit ve Velké Británii kvůli problémům s impotencí. Jiná média připomínají, že jeho otec údajně preferoval jiného nástupce právě kvůli „problémům v osobním životě“, jejichž součástí mohlo být i podezření na homosexualitu. Nic z toho ale není možné doložit.
Sexualita jako politický nástroj
Celý případ ukazuje, jak snadno se může sexualita proměnit ve strategický nástroj. Nejde přitom o novou taktiku. V autoritářských i demokratických režimech se už desítky let objevují pokusy diskreditovat veřejné osobnosti skrze jejich údajnou nebo skutečnou sexuální orientaci.
V případě Íránu má ale podobná spekulace mnohem závažnější rozměr. Homosexualita je v zemi dlouhodobě kriminalizovaná a může být trestána i smrtí. V takovém prostředí není „označení“ za homosexuála jen osobní nebo společenská otázka. Je to potenciálně existenční hrozba.
Smích, který něco odhaluje
Pozornost si zaslouží i reakce, která celou zprávu provázela. Podle zdrojů New York Post reagoval Donald Trump na informaci smíchem. A nebyl sám.
Na první pohled jde o banální detail. Ve skutečnosti ale odhaluje hlubší problém. Pokud je i v nejvyšších patrech politiky představa, že by významný světový lídr mohl být homosexuál, vnímána jako něco komického, vypovídá to o tom, jak hluboko jsou stereotypy stále zakořeněné.
Smích v tomto případě neznamená jen překvapení. Naznačuje, že homosexualita je stále vnímána jako něco nepatřičného, nečekaného nebo absurdního – zvlášť v kontextu moci, autority a tradičních struktur.
Mezi propagandou a realitou
Zpravodajské hry, anonymní úniky informací a neověřené spekulace patří k mezinárodní politice stejně jako diplomatická jednání. V tomto případě se ale prolínají s tématem, které má velmi konkrétní dopady na reálné lidi.
Queer identita se tu ocitá mezi dvěma extrémy. Na jedné straně jako něco, co může být v represivních režimech trestáno. Na druhé jako něco, co lze využít jako senzaci nebo dokonce vtip. A právě v tom se ztrácí to nejdůležitější.
Co je na tom skutečně podstatné
Možná je Modžtaba Chameneí gay. Možná není. V tuto chvíli to nelze potvrdit ani vyvrátit. Důležitější ale je, jak s podobnými informacemi zacházíme.
Jestli je bereme jako bulvární kuriozitu. Jako politickou zbraň. Nebo jako připomínku, že sexualita by neměla být nástrojem diskreditace ani zdrojem pobavení.
V okamžiku, kdy se z ní stane jedno nebo druhé, přestává být soukromou součástí identity a mění se v něco, co lze využít. A právě to je na celém příběhu nejvýmluvnější.
