V Ugandě zatkli dvě ženy za údajné líbání na veřejnosti. Hrozí jim doživotí
Dvaadvacetiletá Wendy Faith a jednadvacetiletá Alesi Diana byly podle informací zveřejněných deníkem The Guardian zatčeny minulý týden ve městě Arua.
Policejní mluvčí pro oblast Západního Nilu Josephine Angucia uvedla, že úřady obdržely hlášení od místních obyvatel o „neobvyklých a kuriózních činech sexuální povahy“ a že ženy měly být údajně viděny, jak se líbají za bílého dne. Podle jejího vyjádření se v domě podezřelých také „obvykle shromažďuje mnoho žen“.
Na základě těchto informací policie obě ženy zatkla pod obviněním z praktikování homosexuality. Faith, která vystupuje jako hudebnice pod jménem Torrero Bae, i Diana zůstávají podle dostupných informací ve vazbě. Není zatím jasné, kdy dojde k formálnímu obvinění.
Jedna z nejpřísnějších legislativ na světě
K zatčení dochází téměř tři roky po přijetí nového proti-homosexuálního zákona v Ugandě. Legislativu, která byla po svém podpisu označována za jednu z nejtvrdších na světě, výrazně zpřísnila již existující tresty.
Sexuální vztahy mezi osobami stejného pohlaví byly v zemi nelegální již dříve. Nová úprava však rozšířila definice trestných činů a zavedla další sankce. Za „homosexualitu“ může být nadále uložen trest doživotního vězení. Zákon navíc zavedl kategorii takzvané „zhoršené homosexuality“, za kterou hrozí trest smrti.
Do této kategorie spadají například sexuální akty s osobami se zdravotním postižením, s HIV pozitivními osobami či s lidmi staršími 75 let. Souhlas zúčastněných přitom není podle zákona relevantní obhajobou. Zahrnuty jsou i činy jako znásilnění nebo incest.
Trestný je rovněž „pokus o homosexualitu“, za který může být uložen až desetiletý trest odnětí svobody. „Pokus o homosexualitu s přitěžujícími okolnostmi“ může znamenat až 14 let vězení
Nárůst represí a obav
Na případ reagoval také Frank Mugisha, výkonný ředitel organizace Sexual Minorities Uganda. Uvedl, že organizace situaci „pozorně sleduje“ a že je zatčením obou žen „hluboce znepokojena“.
Podle něj nejde o ojedinělý incident. V posledních měsících zaznamenávají aktivisté nárůst případů, kdy jsou lidé udáváni, napadáni, obtěžováni nebo zatýkáni pouze na základě podezření týkajícího se jejich identity či vztahů. Podle Mugishy má takový vývoj závažné důsledky nejen pro konkrétní obviněné, ale i pro širší LGBTQ+ komunitu v zemi.
Tlak i na lidskoprávní organizace
Napětí kolem práv LGBTQ+ osob se v Ugandě odehrává i na institucionální úrovni. V lednu, před konáním voleb, byly některé lidskoprávní organizace podporující queer komunitu nuceny ukončit činnost.
Mezi nimi byla i organizace Chapter Four Uganda, které Národní úřad pro nevládní organizace pod ministerstvem vnitra s okamžitou platností pozastavil provozní povolení.
Krok kritizoval Kechukwu Uzoma z Kennedyho centra pro lidská práva. Podle něj využívání vágních zákonů k omezování svobody sdružování během volebního období podkopává demokratické principy a integritu volebního procesu. Vyzval také k reakci mezinárodních institucí včetně Africké unie.
Případ dvou žen z Aruy tak znovu upozorňuje na to, jaké právní i společenské důsledky má současná legislativa pro LGBTQ+ lidi v Ugandě. Vývoj jejich kauzy bude pravděpodobně sledován nejen místními aktivisty, ale i mezinárodními lidskoprávními organizacemi.
