Brazílie zůstává nejnebezpečnější zemí pro trans lidi. Navzdory poklesu vražd drží smutné prvenství už od roku 2008
Brazílie si i v roce 2025 udržela první místo na světě v počtu zaznamenaných vražd trans a genderově rozmanitých osob. Vyplývá to z nejnovější zprávy projektu Trans Murder Monitoring, který mapuje násilí vůči trans komunitě globálně. Mezi říjnem 2024 a zářím 2025 bylo po celém světě evidováno nejméně 281 takových úmrtí.
Pokles počtu obětí, ale stále nejvyšší čísla na světě
Podle údajů zveřejněných brazilskou Národní asociací travesti a transgender lidí (ANTRA) bylo v zemi během roku 2025 zavražděno 80 trans osob – z toho 77 trans žen nebo osob prezentujících se femininně a tři trans muži či transmaskulinní lidé. Oproti předchozímu roku, kdy organizace evidovala 122 případů, jde o pokles o 34 procent.
Ani tento výrazný meziroční propad však Brazílii nezbavil dlouhodobé pozice státu s nejvyšším počtem vražd trans lidí na světě. Tu drží nepřetržitě od roku 2008, kdy projekt Trans Murder Monitoring začal systematicky sbírat data.
Rasové nerovnosti a role aktivismu
Zpráva zároveň upozorňuje na výraznou rasovou nerovnost mezi oběťmi. Až 88 procent zavražděných tvořili lidé černé nebo smíšené barvy pleti. Přibližně 14 procent obětí bylo zapojeno do nějaké formy aktivismu, což podle autorů dokumentu ukazuje na propojení násilí s veřejnou viditelností a obhajobou práv.
Progresivní legislativa nestačí
Paradoxem brazilské situace je, že země patří k právně nejprogresivnějším státům Latinské Ameriky v oblasti LGBTQ+ práv. Stejnopohlavní manželství je zde legální od roku 2013, queer páry mohou adoptovat děti a trans lidé mají možnost změnit si úřední jméno i gender bez nutnosti chirurgického zákroku.
Brazilský Nejvyšší soud také rozhodl, že homofobie a transfobie mají být trestně postihovány jako formy rasismu. Přesto statistiky dlouhodobě ukazují, že legislativní ochrana sama o sobě nedokáže zabránit vysoké míře násilí.
Globální kontext násilí vůči trans komunitě
Celosvětových 281 zaznamenaných úmrtí mezi lety 2024 a 2025 podle autorů monitoringu pravděpodobně nepředstavuje úplný obraz reality. Řada případů zůstává nezdokumentovaná, ať už kvůli nedostatečným statistikám, nebo neochotě úřadů evidovat genderovou identitu obětí.
Zpráva tak znovu otevírá otázku, jaké faktory – od sociálních nerovností přes rasismus až po kulturní stigmatizaci – přispívají k tomu, že právě trans ženy, zejména ty z marginalizovaných komunit, patří dlouhodobě mezi nejohroženější skupiny na světě.
